Listopad 2010

Počítačový virus a jaderný program

Gita Zbavitelová

Záhadný počítačový virus napadl íránský jaderný program a vážně poškodil odstředivky na obohacování uranu. Virus Stuxnet je tak výkonný, že může i zastavit chod elektrárny, píše agentura Reuters. Infikoval především íránská průmyslová zařízení. Podle západních počítačových odborníků je tak vyspělý a účinný, že musel být vytvořen v nějakém západním státě speciálně pro Írán. Expert firmy Symantec Kevin Hogan soudí, že 60 procent napadených počítačových systémů je právě v Íránu. Tak masivní útok lze provést pouze se státní podporou. Stuxnet je obávaným prototypem počítačové zbraně. Odborníci dospěli k názoru, že cílem virového útoku je jaderná elektrárna v Búšehru a útok je pokusem o sabotáž nebo špionáž, kterou provádí nějaký stát.

Virus potvrdil před týdnem i generální tajemník Íránských průmyslových počítačových serverů Mahmúd Aljaj. Podle něj Stuxnet ochromil 30.000 počítačů, které řídí tajné průmyslové provozy, píše izraelský server Debkafile. Odborníci se shodují, že Stuxnet je nejničivější virus, jaký byl kdy vytvořen k útoku na průmyslové komplexy, reaktory a jejich infrastrukturu. Je tak vyspělý a komplikovaný, že je mimo schopnosti obyčejných hackerů, a mohli ho vytvořit výhradně vojenští počítačoví experti v Americe nebo Izraeli.

Aljaj uvedl, že virus byl vytvořen tak, aby napadl průmyslové kontrolní systémy vyrobené německou firmou Siemens a přenesl tajná data do ciziny. Výlučnost a jedinečnou ničivost viru potvrdilo i počítačové oddělení Pentagonu. Podle Aljaje trápí Stuxnet íránské systémy už dva měsíce a íránští experti zatím netuší, jak proti viru bojovat. Stuxnet je tak mocný, že může změnit celé prostředí, řekl Aljaj – ovládne systémy, vytáhne z nich všechna relevantní data a předá je do zahraničí.

Specializované elitní týmy počítačových expertů schopných podniknout takový útok má už delší dobu Izrael, pokračuje server. Před třemi lety se například podílely na zničení plutoniového reaktoru, který budovala Severní Korea v severní Sýrii. Mezinárodní zbrojní inspektoři hlásí už od srpna, že postup obohacování uranu v Íránu se zpomalil kvůli technickým problémům, které vyřadily z provozu tisíce odstředivek. Místní odborníci je zatím nedokázali opravit. Podle odhadů přestalo jen v jaderné továrně v Natanzi fungovat 3.000 centrifug.

Dokonce i nejvyšší íránští představitelé začátkem týdne přiznali, že Írán se stal obětí masového virového teroristického útoku. Připustili také, že odborníkům se nedaří Stuxnet zvládnout, protože virus mutuje a působí nové a nové škody na průmyslových systémech. Není to obyčejný virus – útok nepolevuje a Íránem se šíří stále nové verze Stuxnetu.

Přestože ředitel jaderného reaktoru v Búšehru Mahmúd Džafarí začátkem týdne prohlásil, že v elektrárně pracují všechny systémy normálně a virus tam žádné větší škody nezpůsobil, je zřejmé, že Stuxnet napadl i osobní počítače nejvyšších činitelů elektrárny a představitelů Íránské agentury pro atomovou energii. Reaktor, který v Íránu vybudovali Rusové, měl být uveden do provozu v říjnu. Džafarí ještě začátkem týdne ujišťoval veřejnost, že odklad nehrozí, ale už dva dny nato Írán oznámil, že elektrárna bude spuštěna až v lednu, tedy s dvouměsíčním zpožděním. Důvodem je prý „příliš velké vedro“.

Bývalý zpravodajský agent Fred Burton oslovený agenturou Reuters tvrdí, že Írán má pramalou šanci zjistit, odkud virový útok přišel. Podle něj je možné, že Teherán zareaguje podobným protiútokem na Ameriku nebo Izrael, ale zároveň pochybuje, že jsou toho íránští odborníci schopní. Írán se spíš uchýlí k odvetě ve formě například blokování lodní dopravy v Hormuzské úžině anebo teroristických útoků prostřednictvím nějaké militantní skupiny, kterou podporuje, jako je Hamas nebo Hizballáh. Letos byl už jednou vážně poškozen japonský tanker výbuchem, který byl zřejmě sebevražedným atentátem, a něco podobného se může stát zase, varují analytikové. Útokem Stuxnetu to určitě neskončí, shodují se citovaní experti.

Důkladná analýza údajů ukazuje, že cílem viru Stuxnet nebyl jaderný reaktor v Búšehru, ale Natanz, kde výkonnost odstředivek v posledním roce klesla o třicet procent, soudí vojenský analytik izraelského listu Ha-arec Josi Melman. Zpravodajské služby v Izraeli a Spojených státech považují reaktor v Búšehru za menší bezpečnostní hrozbu než továrnu na obohacování uranu v Natanzi. Bezpečnostní analytikové jsou přesvědčeni, že Írán bude mít dostatek materiálu k výrobě nejméně dvou atomových bomb, jestli v Natanzi obohatí uran z tří a půl procenta na 90 procent, a továrnu proto označují za jeden z hlavních cílů jakéhokoli útoku. V Natanzi nyní funguje jen 6.000 z celkových 9.000 odstředivek.

Také Ha-arec je přesvědčen, že Stuxnet vyvinula nějaká vysoce vyspělá zpravodajská služba. K hlavním podezřelým patří izraelská Zpravodajská jednotka 8200 a Mossad. Předpokládané loňské zhroucení provozu v Natanzi se časově shoduje s rozhodnutím izraelské vlády prodloužit funkční období řediteli Mossadu Meiru Daganovi. Premiér Benjamin Netanjahu je tehdy vysvětlil spokojeností s Daganovým dosavadním působením. Ha-arec však na závěr své analýzy zdůrazňuje, že částečné ochromení provozu v Natanzi celý problém íránského jaderného programu neřeší. I kdyby se zpravodajcům podařilo částečně sabotovat provoz odstředivek, Íránu stačí ty, které má k dispozici, a může v obohacování uranu pokračovat. A přesně to také dělá, uzavírá Ha-arec.

Debkafile dodává, že Írán tajně požádal o pomoc přední světové počítačové experty. Nikdo však zatím své služby nenabídl, protože Teherán odmítá sdělit o viru jakékoli podrobnosti stejně jako upřesnit místo, kde by měli experti pracovat. Zdroje serveru z chování íránských představitelů usuzují, že Íránci jsou zoufalí a uvědomují si, že boj proti Stuxnetu bude dlouhý a náročný. Bezpečnostní analytici také dospěli k názoru, že virus nakazil mnohem větší počet počítačů a systémů, než udává Teherán, a to miliony. Pokud by to byla pravda, šlo by o největší virový útok v dějinách.

(www.rozhlas.cz)