Prosinec 2010

Baťa zachránil desítky židovských rodin

Jan Gazdík

Jana Antonína Baťu vnímají Češi jako legendu obuvnického průmyslu, ale také jako kolaboranta s nacisty - bez ohledu na předloňský očišťující verdikt soudu. Jeho podílu na záchraně stovek Židů se historici začínají věnovat teprve nyní.

Zachránil desítky židovských rodin před smrtí v nacistických koncentrácích, ale přesto nebyl Janu Antonínu Baťovi udělen izraelský titul Spravedlivý mezi národy. Žádná jiná soukromá osoba nepřispívala na československý boj proti nacismu tak vysokými finančními částkami, přesto byl Baťa až donedávna v Česku považován za zrádce národa.

Baťova role v záchraně Židů je podle historičky Hany Kuslové z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně naprosto nedoceněná. „A dosud nezmapovaná, ačkoliv archivy o Baťově pomoci Židům obsahují velké množství dokumentů. Ovšem neprobádaných,“ dodává historička.

Instinkt jednoho z nejvýznamnějších československých podnikatelů Jana Antonína Bati se osvědčil i v roce 1937. S předstihem začal posílat své židovské zaměstnance i s rodinami ze zahraničních filiálek či z Československa do zemí, v nichž je nacisté neohrožovali. Některé židovské rodiny Baťovu nabídku odmítly - nevěřily, že jejich pronásledování může dojít až ke smrtelné hrozbě. Ti, kdo Baťu poslechli, válku přežili. A pokud ne, tak zahynuli jako vojáci v boji. Desítky zachráněných rodin - to jsou stovky lidí.

MF DNES kontaktovala několik historiků, avšak většina se odmítla k tématu Baťovy pomoci Židům vyjádřit s omluvou, že jsou vůči němu zaujatí. Anebo proto, že jde o příliš kontroverzní a stále citlivé téma. Hana Kuslová to vysvětluje zakořeněnými předsudky. Fakt, že byl Baťa až donedávna kvůli údajné kolaboraci považován za zrádce, ovlivňuje podle ní i dnes ochotu historiků zkoumat jeho pomoc Židům. „Vždyť kdo by v uplynulých letech zkoumal Baťovy zásluhy při záchraně Židů? Zásluhy člověka, který byl až donedávna obviněn z kolaborace. Navíc ho z ní nespravedlivě obviňovali i významní pováleční nekomunističtí politici,“ podotýká Kuslová. Naráží na prezidenta Edvarda Beneše. „Baťovu obvinění a perzekuci minimálně nebránil,“ dodává historička.

Zapomenuta byla i Baťova předválečná třiceti milionová sbírka (na tehdejší dobu obrovská suma) na vyzbrojení československé armády či jeho podíl na akci 1000 pilotů republice. Ti většinou pocházeli z řad baťováků. „Židy nezachraňoval jen Baťa, ale i ostatní členové z vedení jeho koncernu,“ upřesňuje nicméně Kuslová. Patří tedy Janu Baťovi titul Spravedlivý mezi národy, který uděluje lidem nežidovského původu jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad Vašem?

Ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek, jenž s památníkem spolupracuje, je opatrný: „Jde o výsostnou pravomoc muzea,“ říká. I on je však přesvědčen, že je nejvyšší čas zmapovat Baťovy nepopiratelné zásluhy při záchraně Židů. Nepochybuje o nich ani Milan Mikulecký, šéf sdružení Historická letka československá, který se tématu léta věnuje. V Česku i Velké Británii se setkal s lidmi, kteří při stěhování Židů do bezpečí Baťovi pomáhali. „Kvůli pomoci Židům uctíváme Oskara Schindlera, který jich zachránil dvanáct set. Vzpomněl si na ně ale až v roce 1944, když bylo o výsledku války rozhodnuto. Navíc tím přikrýval spolupráci s nacisty. Baťa ovšem Židy zachraňoval v době, kdy se před Hitlerem třásla celá Evropa. Nebylo nic absurdnějšího než obvinit právě jeho z kolaborace,“ konstatuje Mikulecký.

(MFDNES)