Prosinec 2010

Češi kradou nejvíc z celé Evropy

Julie Hrstková

Češi, nekraďte nám tady! Obdobné cedule, které "zdobily" začátkem devadesátých let minulého století obchody rakouského pohraničí, sice zmizely, podstata problému ne. Češi se dlouhodobě drží na předních místech celosvětového žebříčku zlodějů v maloobchodě, v Evropě jsou dokonce čtvrtí hned za Ruskem, Tureckem a Pobaltím. Rakušané museli být po otevření hranic šokováni - jenže dnes se také oni střídají na posledním místě evropských poctivců se Švýcary. A navíc tvrdí, že statistiky jim kazí především cizinci, mimo jiné třeba Češi.

Některé zlodějiny jsou jen stěží uvěřitelné. Letos v létě rakouský soud poslal na dva roky do vězení trojici českých zlodějů, jimž stačilo pár "návštěv" místní samoobsluhy, aby ukradli žvýkačky za 160 tisíc korun. Nehodlali se užvýkat k smrti, prodávali je vietnamským trhovcům v Česku. Ti je obratem prodali Rakušanům a dalším cizincům, kteří s oblibou navštěvují tuzemské tržnice, neb jsou levnější a zboží je tam stejně kvalitní jako všude jinde. Alespoň víme proč.

Žvýkačky ovšem nepatří mezi top komodity zlodějů. Kupodivu z jídla vedou celosvětově sýry - své by o tom mohl povědět bývalý ředitel jednoho finančního úřadu, kterého zcizený romadúr stál před několika lety místo. Ale pořád na tom byl lépe než Íránec, jenž odešel bez zaplacení z cukrárny - tomu hrozí podle místního práva rovnou amputace ruky.

Vysvětlovat krádeže chudobou, krizí, případně malými příjmy by bylo jednoduché, leč v případě Česka nepravdivé. Krize je celosvětová, přesto celosvětově tato forma kriminality klesá, převážně kvůli tomu, že majitelé obchodů nakupují nová a nová zabezpečení a sem tam obmění personál, jenž krade skoro stejně jako návštěvníci zvenku. Co se týká chudoby, i tady existují žebříčky a podle nich je na tom Česko v rámci světa přímo skvěle. Ani poměrově, co se týká příjmů (ať už měřeno průměrnou mzdou, paritou kupní síly či HDP na hlavu) není na tom Česko nijak zle, rozhodně ne tak, aby muselo být v čele evropské zlodějiny.

Zajímavý je přitom fakt, že v jiném žebříčku poctivosti se Češi kupodivu drží na předním místě. Šance, že se člověku vrátí ukradený mobil je v Praze podle dva roky starého průzkumu Reader's Digest 77 procentní, přitom světový průměr je skoro o deset procentních bodů horší. Vysvětlení může být jednoduché. Zatímco supermarket berou lidé jako "samoobsluhu," kde se vlastně nemusí platit, u nálezů a ztrát osobních věcí už by to byla jasná krádež - a to se přece nedělá. Bohužel, v Česku princip "co je tvoje, je i moje" platí nejen u krádeží v maloobchodech. Když už se mluví o žebříčcích, ještě v jednom je Česko dlouhodobě "úspěšné" - v korupci, tedy potažmo v krádežích u státu. I tady to funguje jako v samoobsluze, až na to, že už nejde o krádeže za stovky a tisíce, ale řádově za miliony a miliardy.

(www.ihned.cz)