Prosinec 2010

Bez penzijní reformy tato vláda nepřežije

Jaroslav Plesl

Pro budoucnost vládní koalice je klíčová brzká dohoda o parametrech penzijní reformy. Pokud se na nich vláda příští rok neshodne, zřejmě v současném složení nedokončí řádné volební období. "Pak by to nemohla být vláda rozpočtové odpovědnosti, pak by to byla jenom nějaká udržovací vláda a já bych samozřejmě ztrácel motivaci v takové vládě pracovat," říká ministr financí Miroslav Kalousek a dodává, že v podobném duchu slyšel hovořit i premiéra Petra Nečase. Od dohodnutých parametrů penzijní reformy se odvíjí například i to, jak se v budoucnu zvedne nižší sazba daně z přidané hodnoty. Kalousek by ji však rád viděl sjednocenou na devatenácti procentech.

HN: Rozpočet na příští rok je postavený na prognóze, podle níž česká ekonomika poroste o 2,3 procenta. Někteří ekonomové však už říkají, že růst může být příští rok maximálně do 1,5 procenta, spíš méně. Trváte na svých prognózách?

Státní rozpočet je zákon, takže v nějaké legislativní lhůtě musíte znát parametry. To je jako když stavíte dům. Také někdy ukončíte projektování a začnete stavět. My se také opíráme o prognózu z nějakého data a legislativní lhůty neumožňují nic jiného než se opřít o červencovou prognózu analytických pracovišť. Žádný politik není schopen takové prognózy, na to jsou specialisté, ale ani jejich role není jednoduchá. V dobách, kdy je nebe bez mráčku, se predikuje poměrně snadno. V dobách velkých ekonomických turbulencí jsou jenom dva typy prognostiků - ti, kteří to neumějí a nevědí to, a ti, kteří to neumějí, ale vědí to.

HN: Co budete dělat, když se ty pesimistické prognózy ukáží jako správné?

Když budou příjmy vyšší, než předpokládáme, nebudou zapojeny do výdajů, ale budou použity ke snížení deficitu. Budou-li naopak nižší, je vláda odhodlána k aktivním opatřením tak, aby deficit nebyl překročen ani o korunu.

HN: Máte už teď vytipovány nějaké rezervy?

Ne, žádná rezerva není. Pokud bychom třeba v polovině roku zjistili, že hrozí vyšší deficit, tak bychom v nějakém objemu, určitě ne tak velikém jako letos, museli opakovat letošní operaci. Kdyby šlo například o deset miliard, tak bychom prostě někde museli těch deset miliard zavázat a neutratit. Nepřekročení deficitu je pro nás prioritou.

HN: Už máte jasno, kdy se zvedne dolní sazba daně z přidané hodnoty?

Hovořit o tom, zda a kdy dojde ke zvýšení inkasa z DPH, má smysl jedině a pouze v souvislosti s penzijní reformou. Důsledná penzijní reforma s sebou nese významné transformační náklady. Ty je potřeba z něčeho financovat a všechny tři strany současné koalice se shodují, že významným zdrojem pro tento účel je zvýšené inkaso z DPH. Ono totiž významně posiluje prvek mezigenerační solidarity ve společnosti. V praxi to znamená, že všech deset milionů občanů od kojence až po nejstaršího důchodce při nákupu zboží a služeb zaplatí o něco více a tyto peníze jsou použity ve prospěch jediné sociální skupiny. A tou jsou senioři. To dává smysl a jsme schopni to hájit, pokládáme to za správné. Proto však zdůrazňuji, že o tom se má mluvit pouze v souvislosti s penzijní reformou. V okamžiku, kdy dohodneme konečný model penzijní reformy a budeme znát transformační náklady, budeme také vědět, jaké zdroje potřebujeme k jejich financování. Podle toho se rozhodneme o úpravě sazeb DPH. Samozřejmě bych si přál, aby byla penzijní reforma co nejdůslednější. V takovém případě bych byl nejraději, abychom měli jedinou sazbu DPH. To je ostatně sen každého ministra financí, neboť to automaticky odstraňuje řadu daňových úniků. A v takovém případě bych měl sazbu DPH nejraději na úrovni 19 procent. Ale vůbec netvrdím, že to tak dopadne. Záleží na vůli všech tří vládních partnerů.

HN: Jaký je nad reformou výhled pro dohodu?

Jsem pevně přesvědčen, že se dohodneme v první polovině příštího roku. Čas běží a penzijní reforma je jedním z hlavních důvodů existence této vlády. Kdybychom se nebyli schopni dohodnout, tak by se složitě hledal smysl existence vlády rozpočtové odpovědnosti. Snad se na mě nebude zlobit, když to řeknu, ale slyšel jsem několikrát premiéra říkat, že pokud bychom se nedokázali dohodnout na penzijní reformě, tak by rezignoval, aby tím vyjádřil prioritu, kterou pro tuto vládu má.

HN: Pro TOP 09 by to byl také důvod pro vystoupení z koalice?

Pak by to nemohla být vláda rozpočtové odpovědnosti, pak by to byla jenom nějaká udržovací vláda a já bych samozřejmě ztrácel motivaci v takové vládě pracovat.

HN: Dalším vaším úkolem je velká daňová reforma. Jaký bude její harmonogram?

Nejpozději v první polovině příštího roku chci předložit nový zákon o dani z příjmu. Pracovní termín má 31. května 2011. Ale ptáte-li se, kdy bude startovat velká daňová reforma, tak si troufnu říct, že už odstartovala. Jen připomenu, že je opřena o tři základní pilíře. A to je změna legislativy, což znamená zcela nový zákon o dani z příjmu, v němž se zruší některé transakční daně a který bude harmonizovat výpočet základu pro všechny přímé odvody, sjednotí pojmosloví, bude výrazně jednodušší a přehlednější, odstraní řadu vylobbovaných nesystémových výjimek. Druhý pilíř je reforma procesu. Čili reforma pravidel. To už se prosadit podařilo. Ještě v předminulé vládě jsem to stihl prosadit a Eduard Janota potom v parlamentu prosadil nový daňový řád, který už platí a účinnost nabude k 1. lednu 2011. Třetím pilířem je projekt jednoho inkasního místa, kterému familiérně říkáme Jim. To je reforma instituce. To znamená, že ze současných čtyř správců daně a přímých odvodů bude jedno inkasní místo. Efekt pro daňového poplatníka bude v tom, že povinné daňové odvody bude mít na jednom formuláři a bude je posílat na jeden účet. Věcí státu pak bude, aby si peníze rozdělil pro jednotlivé účely. Bude také chodit jen jedna kontrola a bude významným způsobem sjednocen výklad odvodových pravidel a zákonů.

HN: Vaším náměstkem pro daně je Ladislav Minčič, kterého dosadila ODS. Jak se vám s ním spolupracuje?

Velmi dobře. Pan Minčič byl dlouholetý, poctivý a schopný zaměstnanec ministerstva financí. Než odešel do zahraničí, byl vrchním ředitelem daňové sekce. Jsem rád, že je pan Minčič zase zpět na ministerstvu.

HN: Vaši koaliční partneři z Věcí veřejných by rádi snížili spotřební daň u motorové nafty. Proč to neuděláte?

Ten návrh má svou racionální podstatu a vychází z toho, že jsme malá tranzitní země, která se dá přejet na jednu nádrž bez tankování. V okamžiku, kdy máte dražší naftu než okolní země, tak zahraniční dopravci u vás netankují. Úvaha je taková, že když u nás nebude nafta dražší, ale levnější, mohla by vyšší spotřeba nafty přinést vyšší daňové inkaso. V srpnu a v září jsme se tím na ministerstvu podrobně zabývali. Dělali jsme na to řadu propočtů a analýz, na jejichž základě jsem se rozhodl, že nic takového nepředložím ani nepodpořím. Rizika, že by se tato optimistická prognóza nenaplnila, jsou totiž neskonale vyšší než očekávaný přínos. Bez mučení říkám, že kdyby to bylo snížení jen o jedinou korunu, tak bych to riziko možná podstoupil. Ale aby to mohlo zafungovat, museli bychom snížit cenu minimálně o dvě koruny padesát, a to je obrovský výpadek někde kolem patnácti miliard korun v příjmech rozpočtu. Naděje, že by to bylo kompenzováno vyšší spotřebou, je velmi malá.

HN: Ale je fakt, že máme motorovou naftu dražší než naši sousedé. Není to problém?

Máme důvod předpokládat, že okolní země budou zvyšovat spotřební daň, takže ten problém do značné míry zmizí. Ale ani to neznamená, že bych návrh poslance Michala Babáka z Věcí veřejných považoval za hloupost. Pana poslance sem pozvu, ukážu mu všechny výpočty a záleží na něm, zda ho to přesvědčí.

HN: V poslední době je méně slyšet o státních dluhopisech pro obyvatelstvo. V čem je problém?

Přiznám se, že jsem musel některé termíny posunout kvůli jiným prioritám. Ale to neznamená, že jsem ten projekt opustil. Velmi mi na něm záleží. Jednak není žádný důvod, aby na dluhopisech státu vydělávaly jen finanční instituce. Proč by to neměla být dobrá investice i pro domácnosti? A za druhé to pokládám za veliké politikum. Deset Kalousků a třicet Nečasů a řada dalších, kterým záleží na rozpočtové odpovědnosti mohou každý den vystupovat v televizi a nemá to zdaleka takový účinek, jako když velká část domácností bude mít své celoživotní úspory v dluhopisech státu a bude velmi pozorně sledovat, zda se stát chová jako zodpovědný hospodář, aby nedošlo k riziku, že dluhopisy, čili jejich životní úspory, budou znehodnoceny. Vyspělé země mají deset až patnáct procent svého dluhu v domácích portfóliích, u nás to není ani jedno procento.

HN: Kdy si tedy budeme moci dluhopisy nakoupit?

Velmi bych si přál, kdyby to bylo možné v roce 2012.

HN: Ke zdržení došlo ve výběrovém řízení, kterému se říká ekologická superzakázka. PPF dělá všechno pro to, aby její konsorcium bylo vráceno do hry. Není ve vašem zájmu, čistě z ekonomicko-teoretických důvodů, aby se PPF vrátila do hry? Víc účastníků přece znamená nižší cenu, nebo ne?

Z hlediska selského rozumu samozřejmě platí, že čím více účastníků, tím je větší šance získat lepší cenu. To je jasné.

HN: Kdy se dozvíme, jaká je vaše představa o hodnotě této zakázky?

Často se říká 115 miliard korun. Ale to je naprostá kravina. To je součet garancí a s cenou to nemá nic společného. Cenu určuje trh při výběrových řízeních. V okamžiku, kdy budou odevzdány nabídky, budeme mít naprosto přesnou představu o cenové hladině, protože budeme mít svůj posudek, posudek inspekce životního prostředí a zveřejnění toho čísla má logiku v jediném časovém úseku. Mezi okamžikem, kdy byly odevzdány obálky a okamžikem, kdy budou rozlepeny. V ten moment by měla vláda říci, že když dostane nabídku na hranici x a méně, bude to fajn. A nebude-li taková nabídka v některé z obálek, je nám líto.

HN: Mluví se o tom, že férová cena je někde do čtyřiceti miliard korun. Je to tak?

Nebudu komentovat žádné číslo.

HN: Co se stane, když v obálkách nebude cena odpovídající vašim představám?

Nezbývá nic jiného, než postupovat stávajícím způsobem, který běží více než deset let.

HN: Chystáte změny v obsazení dozorčí rady ČEZ. Budou následovat i změny v představenstvu?

O tom vůbec nepřemýšlím. To není na pořadu dne a v tuto chvíli pro to ani nevidím důvod. Ale je naprosto nezbytné, aby nová dozorčí rada i akcionář, což je vláda, zajistili, že je zřejmé, kdo v té hierarchii management - dozorčí rada - akcionář skutečně rozhoduje. Kdo je vlastník a kdo je vlastníkův správce.

HN: Jaký vliv na fungování vládní koalice bude mít eventuální vznik pražské koalice ODS a ČSSD?

Na vztahy mezi stranami ve vládě to žádný vliv mít nebude. Vláda, což budu pokládat za strašnou škodu, pravděpodobně přijde o významnou část podpory veřejnosti. Pražský pravicový volič si určitě nepřeje model ODS s ČSSD na pražské radnici. A pražský pravicový volič je významný podporovatel reforem. Tímto krokem bude naštván a znechucen. A nebude se mu chtít podporovat minimálně vládní stranu, která tento krok udělá. Facka pravicovému voliči bude jeden problém. Ale ani to nás nezbavuje závazku dát dohromady veřejné finance. Trochu smutno mi bude z Petra Nečase, protože nevím, jakou autoritu bude mít ne jako premiér, ale jako předseda ODS, když před volbami zaštítil pražskou kandidátku a říkal věty jako "Primátor, kterému můžete věřit". Voličům slíbil jiné chování ODS, aby po volbách řekl, že s tím nemůže nic dělat. Stane se smutnou postavou, pokud dojde k té velké koalici. No, velké ne, protože to není velká koalice. Možná vypíši soutěž na její správný název.

HN: Máte nějaký tip?

Zatím mám 4K. To je stručné a výstižné. Kmotrovská koalice korupčního kartelu.

HN: David Rath vás nedávno obvinil, že jste na jednání Poslanecké sněmovny opilý. Je pro vás problém, že se teď mluví o tom, že pijete?

Příjemné to samozřejmě není, protože on to říká naprosto cíleně s vědomím, že se to v médiích objeví a stokrát opakovaná lež bude pravdou. S tím se nedá nic dělat. Nemohu k tomu než říct, že je to lež. Ne, že bych si někdy nedal panáka, až bych brečel, zvlášť třeba po výrocích pana Ratha, ale nesmím, doktor mi to zakázal.

(www.ihned.cz)