Leden 2011

Během listopadu 1989 Moskva zakázala Praze i ruským jednotkám použití síly

Ivan Vilček

Sovětský svaz se v roce 1989 ke změnám v Československu stavěl pasivně, nezasahoval vojensky, ale podle některých zdrojů se pokoušel ovlivnit situaci jinými prostředky. Tvrdí to alespoň bývalý vysoký funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu Valerij Musatov, podle kterého Kreml vyslal do Prahy jasný příkaz: „Sílu nepoužívat nikdy, nikde a v žádné podobě.“

Podle serveru pravda.sk dostala tento příkaz také Střední skupina vojsk, jejíž velitelství bylo v Milovicích, jen třicet kilometrů od Prahy. Čtyři sovětské divize byly dislokované v Čechách, jedna na Slovensku. Dohromady to bylo 70 tisíc vojáků. „Rozkaz zněl jasně: kasárna za žádných okolností neopouštět,“ píše pravda.sk

Jestřábi z Ústředního výboru Komunistické strany Československa přitom požadovali nastolení pořádku tvrdou rukou. Ministr obrany Milan Václavík údajně navrhoval použít dvě nízko letící stíhačky, které měly rozprášit masové mítinky Občanského fóra. Další představitelé komunistů byli pro povolání jednotek lidových milicí do Prahy. Na předměstích hlavního města údajně stály autobusy a náklaďáky se čtyřmi tisícovkami milicionářů. Kreml si však krveprolití nepřál a tak milicionáři nezasáhli.

Musatov dnes tvrdí, že Gorbačov připravoval výměnu konzervativních vůdců ve spojeneckých zemích už od jara 1987. „Říkali jsme tomu dostat k moci malé Gorbačovy,“ řekl Musatov. Hledalo se kompromisní řešení. Místo přestárlého Gustáva Husáka chtělo jedno křídlo KSČ Vasila Bi?aka a druhé Lubomíra Štrougala. Oběma křídlům jakž tak vyhovoval jedině Miloš Jakeš.

Vadim Medveděv, který měl v sovětském vedení na starosti styk s představiteli komunistických stran východního bloku, s odstupem času připouští, že to nebyla šťastná volba. „Měli jsme postupovat energičtěji a důsledněji,“ uvádí ve svých memoárech.

Podle historiků se Gorbačov začal od Jakeše a spol. odvracet už v létě 1989, kdy s ním nechtěl telefonovat v průběhu své dovolené na Krymu. Jakeše upozorňovali partneři z Polska a Maďarska, že nemá smysl žádat Gorbačova o pomoc. „Eto vaše dělo (to je vaše věc),“ byla stereotypní odpověď. Na rozdíl od Leonida Brežněva to Gorbačov myslel velmi vážně.

Nástupcem Jakeše se měl stát Ladislav Adamec, pro něhož měl údajně Gorbačov určitou slabost. „Uprostřed jednání s Václavem Havlem odcestoval Adamec do Moskvy, aby získal Gorbačovovu výraznější podporu. Schůzka se však neuskutečnila. Gorbačov hodil Adamce přes palubu,“ říká jeho tehdejší poradce Oskar Krejčí.

V tom čase se do Prahy vrátil Gorbačovův spolužák z moskevské univerzity Zdeněk Mlynář. Obnovené vedení KSČ se o Mlynáře začalo zajímat až na zásah Kremlu. „Údajně mu chtěli něco nabídnout. Už to nestihli,“ píše pravda.sk.

(Novinky.cz)