Leden 2011

Rodině krále knoflíků majetek Česko nedá

Tomáš Fránek

Restituční průlom ve vracení majetku lidem, kteří o něj přišli po druhé světové válce, se nekoná. Ústavní soud zrušil všechna rozhodnutí, podle nichž měla společnost Koh-i-noor vrátit půl výrobního areálu v Praze-Vršovicích a vzácné obrazy dědicům původních majitelů továrny z rodiny Waldesových.

Zakladatel firmy Jindřich Waldes přezdívaný král knoflíků nebo také Baťa knoflíků před druhou světovou válkou vybudoval v Československu světoznámou firmu s pobočkami po celém světě. Majetek firmy ale zabavili nacisté a po druhé světové válce pak na základě Benešových dekretů Československo.

Soud tak dnes vyhověl stížnosti současného vedení Koh-i-nooru. Podle Ústavního soudu přišli Waldesovi o majetek podle Benešových dekretů ještě před rokem 1948. Nárok na majetek tak nemají. Podle potomků rodiny byl ale majetek zabaven poprvé už v době druhé světové války Němci a dekrety se na vracení majetku vztahovat neměly.

Podle Ústavního soudu "je politováníhodné, že rodina byla perzekvována jak nacistickým, tak komunistickým režimem". Restituce ale podle soudců připadají v úvahu jen v případě splnění zákonných podmínek. Waldesovi podle zákona nárok na vydání majetktu nemají. "Zmírňování křivd je kompetencí zákonodárců, nikoliv soudu," uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský. Kauzou se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 10.

Současné vedení firmy, která vyrábí například slavné patentky, nález přivítalo. Ústavní soud už letos v únoru odložil vykonatelnost rozsudku do doby, než o stížnosti rozhodne. "Koh-i-noor může nadále působit tak, jak působil dosud. To znamená, že jsme uchránili řadu pracovních příležitostí pro lidi, kteří zde byli zaměstnáni," řekl právník Koh-i-nooru Oldřich Choděra. Součástí sporu je kromě nemovitostí sbírka vzácných obrazů včetně děl Františka Kupky, jednoho z nejvíce ceněných českých malířů. Koh-i-noor ve stížnosti tvrdil, že soudy rozhodnutím ve prospěch restituentů prolomily Benešovy dekrety. Továrna byla totiž znárodněna v roce 1945, a ne až po komunistickém převratu v roce 1948. Restituce by se tedy na ni neměla vztahovat. V roce 1939 převzala podíly Jindřicha Waldese a Zikmunda Waldese Velkoněmecká říše. Teprve po válce pak podnik Koh-i-noor znárodnil československý stát.

Jindřich Waldes řazený mezi nejvýznamější české průmyslníky firmu založil v roce 1902. Waldes Koh-i-noor s hlavní výrobou v Praze-Vršovicích se za třicet let vypracoval na velký koncern, vyrábějící všechny druhy kovové galanterie s odbočkovými závody veVaršavě, Drážďanech, Paříži, Vídni, Barceloně a v New Yorku. V roce 1939 byl Jindřich Waldes pro svůj židovský původ zatčen gestapem a dva roky vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1941 ho jeho rodina, kterou Jindřich nechal emigrovat do USA před válkou (on sám z vlasteneckých důvodů se rozhodl zůstat v Československu), z nacistického vězení vyplatila za osm milionů korun. Waldes však nepřežil dlouhou plavbu a za nevyjasněných okolností v květnu 1941 zemřel v kubánské Havaně kde loď zakotvila během cesty.

(Aktualne.cz