Únor 2011

Vir "ničil" Írán rok

Lucie Beranová

Program vyvinuly Izrael a USA proti Íránu, tvrdí deník New York Times. Vir, který napadl jaderné zařízení Natanz, se dle listu testoval v Izraeli. Nic dokonalejšího v rodící se sféře kyberválky doposud nevzniklo, shodují se počítačoví experti. Loni identifikovaný vir Stuxnet podle nich předznamenává novou formu konfliktů: infrastrukturu nepřítele, ať už elektrárny nebo finanční instituce, bude možné vyřazovat z provozu pomocí virů. Kdo ale Stuxnet, prototyp budoucí zbraně, vyrobil? Program, který s mimořádnou lstivostí už přes rok tropí škodu v klíčových íránských jaderných zařízeních - v Búšehru a v Natanzu - vyvinuli a testovali Izraelci a USA, napsal americký list New York Times. Stuxnet se v uplynulých dvou letech zkoušel v izraelském jaderném komplexu Dimona v Negevské poušti, tvrdí redaktoři deníku, s odvoláním na nejmenované odborníky z armády a tajných služeb obou zemí. Na tom, že vir nemůže být dílem skupiny hackerů, nýbrž za jeho konstrukcí stojí nějaký stát, se přitom shodují experti už od doby, kdy byl loni v červnu odhalen. "Byly na něj zapotřebí ohromné zdroje, a to svědčí o práci na státní úrovni. Je to, jako kdyby na bojišti druhé světové války přistál letoun F-35," popisuje Stuxnet odborník na průmyslové počítačové technologie Ralph Langner.

I jeho kolegové nikdy nešetřili superlativy. Stuxnet je podle nich dokonalý tím, že umí nejen poškodit zařízení, které napadne (specializuje se na zařízení německé firmy Siemens, tedy stejné firmy, na jejíž produkci stojí íránská průmyslová a vojenská zařízení), ale dlouho to umí před světem též tajit. Přeprogramuje napadený systém tak, aby kontrolorovi dodával mylná data, naznačující, že vše běží v pořádku, tak jako dřív.

Jak vznikal? Podle New York Times právě za ostnatými dráty izraelské Dimony, kde se obohacuje uran podobným systémem, jako to zkoušejí Íránci. Američanům a Izraelcům prý, ať už vědomě, či nikoli, pomáhala také Británie a Německo. Počítačové systémy, které Siemens používá do svých průmyslových systémů, v roce 2008 zapůjčil "na rutinní prohlídku" americké národní laboratoři v Idahu. "Aby se vir vyzkoušel, musí člověk znát přístroje, kterým má škodit," cituje New York Times nejmenovaného amerického experta na jaderný program. "Důvod, proč je Stuxnet tak efektivní, je, že ho testovali Izraelci."

Stuxnet se do počítače dostane prostřednictvím paměti USB, nikoli přes internet. Díky tomu předloni pronikl i do íránského Natanzu, přestože tamní středisko pro obohacování uranu není napojeno na internet a používá bezpečnostní systém "air gap", izolující ho od průniku počítačových virů zvenčí.

Kdo ale Stuxnet vyrobil? Podezíraný Izrael i USA mlčí, nic nepotvrzují ani nevyvracejí. Na seznamu dalších "kandidátů", s nimiž počítačoví experti postupně přicházeli, se objevuje několik západních zemí, ale třeba i Čína. "Zřejmě nejtajnější část příběhu Stuxnetu se týká toho, jak se získaly íránské odstředivky, na nichž byl vir testován," píše americký list. USA v minulosti získaly několik odstředivek typu P-1 z Libye, Izraelci je mohli koupit z Evropy či nepřímo z Pákistánu.

Íránci Stuxnet odhalili loni, až rok poté, co jim začal škodit. A ať už ho vyrobil kdokoli, má úspěch. Izraelští čtenáři zvolili vir Stuxnet za "top-story" Blízkého východu za rok 2010. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ho zase označil za důkaz zákeřnosti "sionistické entity. Zprovoznění elektrárny v Búšehru se opozdilo o několik měsíců a v Natanzu řeší zmatky dodnes. "Předpokládali jsme, že ho vykořeníme do jednoho či dvou měsíců," prohlásil v říjnu Hamíd Alípúr, íránský odborník pověřený bojem s virem. "Virus ale není stabilní a od doby, kdy jsme začali s eliminací, se rozšířily tři nové verze."

Zbraň budoucnosti

Virus Stuxnet je složitý program, za nímž podle expertů nemůže stát osamocený hacker. Je navržen tak, aby poškozoval řízení klíčových bodů infrastruktury, např. elektráren, úpraven vod a průmyslových jednotek. Poprvé byl detektován loni v červnu. Šedesát procent případů výskytu připadá na Írán (jaderná zařízení Búšehr a Natanz - tam měnil rychlost odstředivek a téměř desetinu na čas vyřadil z provozu), následují Indie a Indonésie. Je naprogramován novým, dosud neznámým způsobem. Dostane-li se do místní počítačové sítě, překonfiguruje softwarový program, jenž pak změní instrukce pro technické řízení. Umí se "ukrýt" před firemními počítačovými systémy i na USB.

(www.ihned.cz)