Březen 2011

Hmyz ukrývá tajemství zločinu

Blanka Drahošová

dyž vyšetřovatel zavolá Hanu Šulákovou na místo činu, vezme si kufřík s vybavením na odběr hmyzu a jeho larev a navíc přibalí síťku na motýly. Hana Šuláková totiž pracuje jako forenzní entomoložka a bioložka v Kriminalistickém ústavu v Praze. „Odchytávám si i hmyz, který létá nad mrtvým tělem,“ říká policistka.

* Co všechno forenzní entomolog dělá?

Určuje dobu od smrti člověka do nálezu jeho těla, vyjadřuje se k tomu, jestli s tělem někdo hýbal. Podle druhů hmyzu na těle je schopen říci, jestli byl mrtvý převezen třeba z města do lesa, nebo z jedné části republiky do jiné. Z larev a kukel je také možné zjistit, jestli oběť měla před smrtí v těle nějaký jed, léky nebo omamné látky, a to i v době, kdy se klasická toxikologie z tkání mrtvého už nedá použít.

* Jak postupujete na místě činu?

Jsme tam společně se soudním lékařem. Ještě než se k tělu někdo přiblíží, odchytám si hmyz, který na tělo nalétává. Pak soudní lékař začne ohledávat tělo a já si pinzetou a plastovou lopatkou odeberu larvy z těla, z oděvu a z okolí nálezu.

* A co se vlastně s tělem děje?

V první fázi, kdy je tělo čerstvé, na něj nalétávají mouchy, nejtypičtější jsou bzučivky. Nakladou vajíčka, z těch se vylíhnou larvičky, které rostou, několikrát se svlečou, pak už jsou dost velké na to, aby se zakuklily, a vylíhnou se z nich dospělí jedinci. Mezitím nastane další fáze, protože v těle nadále probíhají biochemické procesy a uvolňují se různé plyny, které postupně přilákají další druhy, jako hrobaříky, sýrohlodky a hrbilky. Přilétají ale i třeba masařky, jejichž larvy jsou v určitém stadiu dravé a loví larvy předchozích druhů. Protože vím, jak dlouho se larvy bzučivek a ostatních druhů vyvíjejí v závislosti na teplotě a jak se jednotlivé druhy hmyzu na těle postupně střídají, jsem schopná spočítat, kdy člověk zemřel s přesností na dny, v ojedinělých případech i na hodiny ještě tehdy, kdy soudní lékař už tak přesný čas určit nemůže.

* Můžete i u staršího nálezu říci, kdy přesně dotyčný zemřel? Aspoň tak to předvádějí v různých krimiseriálech.

Zhruba do čtyř dnů dokáže soudní lékař určit poměrně přesně dobu smrti na základě měření teploty, sesychání rohovky a podobně. Po více než čtyřech dnech řekne, že dotyčný je mrtvý týden. Já dokážu díky hmyzu do jednoho až dvou měsíců stáří mrtvoly určit datum úmrtí s přesností plus minus jeden den. Po dvou měsících, v závislosti na teplotě prostředí, přesnost určení klesá.

* Takže potřebujete vědět, jaké bylo počasí.

Ano, nejdůležitějším faktorem je teplota. Tyto údaje získávám z nejbližší meteorologické stanice a upravují se podle toho, jestli mrtvý ležel ve stínu, na slunci, v přístřešku a podobně.

* Vraťme se ke krimiseriálům. Dá se jim v něčem věřit?

Něco vychází z reálného základu, ale pak tam řeknou naprostý nesmysl. Třeba detektiv vezme dospělého brouka, změří ho a řekne si, hrobařík má 2,5 centimetru, narostl tak za tři týdny. Přitom dospělý brouk neroste. Kdyby změřil larvu, což se dělá, tak to má logiku. Ale u dospělého jedince je to nesmysl. Nebo u rok staré mrtvoly správně dedukuje, že nejdřív přilétly bzučivky, pak se objevili hrobaříci, sýrohlodky a tak dál. Pak si vezme tabulku a počítá, že tento druh tam byl přesně takhle dlouho a tento tolik dní, tak dotyčný zemřel 15. října. Jenže u ročního nálezu je to absolutní nesmysl, přesnost se stanovuje tak na měsíc.

* A co třeba určení DNA oběti z hmyzu?

Ano, to je reálné. Byla jsem u případu, kdy muž zabil manželku a zakopal ji na pozemku. Jenže pak po ní začala pátrat policie a muž se začal bát. Tak ji vykopal a odvezl jinam. Když přijeli policisté, našli už jen larvy hmyzu. Z nich se však dala udělat analýza, která řekla, že na místě byla lidská DNA. Jenže televizní kriminalista to zvládl i z živého brouka. Injekcí mu napíchl střevo, vytáhl obsah a ten dal na analýzu a brouka ještě zachránil. To jsem se hodně nasmála.

* Dostanou se mouchy i do zavřeného bytu oběti?

Dostanou. Nedávno jsem dělala případ vraždy, kdy jeden muž zabil druhého, potom mrtvého nechal v koupelně, zhasnul, zavřel dveře a zamkl byt. Mouchám to trvalo asi čtyři dny. Prolezly k tělu přes klíčovou dírku a netěsnosti ve dveřích. Mouchy jsou totiž pachem krve fascinované, a pokud potřebují naklást vajíčka, jsou schopny dělat neuvěřitelné věci.

* Pokud se najdou kosterní pozůstatky, pro vás už to práce není?

Je. Lidé si sice myslí, že tělo musí v přírodě ležet několik let, aby z něj zbyla kostra, ale k tomu může dojít už po 14 dnech nebo třech týdnech. A stále tam budou stopy po činnosti hmyzu.

* Jak to zvládáte, když přijedete k mrtvému tělu?

S tím nemám problém. Trochu obavy jsem měla, když jsem poprvé dělala odběr u pitvy. Mě ale zajímá jen hmyz a tělo nevnímám. Je to podobné, jako když u záhonu vnímáte jen květiny, ale ne půdu, z níž vyrůstají. Ono by to jinak ani nešlo.

* Pracujete i na případech dětí?

Také. Každý policista vám ale řekne, že to je trochu jiné. Člověk to bere hodně osobně, udělá svoji práci, ale nemá z toho dobrý pocit. Pracovala jsem na několika případech novorozenců. Vím, že moje práce pomůže k vyřešení případu, ale příjemné to není. Každý cítí, že to tak nemá být.

* Je ve vašem oboru hodně žen?

Řekla bych, že je víc mužů, asi tak 60 nebo 70 procent. K forenzní entomologii se dostali v rámci profese, bývají to policisté, soudní lékaři, antropologové. Ve Francii to třeba dělají četníci. Ale v některých zemích se forenzní entomologií zabývají především ženy - profesorky biologie, zoologie, které si tento obor přibraly navíc.

* Jak jste se k práci forenzní entomoložky dostala vy?

Vystudovala jsem Mendelovu univerzitu v Brně. Mým oborem ale byly šelmy, nikoli hmyz. Po škole jsem sháněla práci, ale protože jsem z Olomoucka, nebylo to jednoduché. Jeden kamarád mi dal tip, ať to zkusím u policie. Náborář z pražské vyšetřovačky mi doporučil Kriminalistický ústav. Tam jsem nastoupila jako bioložka, ale protože tam nikdo z kolegů neměl o forenzní neboli kriminalistickou entomologii zájem, domluvili jsme se, že si ji přiberu.

* Stačilo vám, co jste se naučila na fakultě?

Vůbec ne, naštěstí jsem měla základní materiály od svých předchůdců, doktora Laupyho a doktora Makovce, a znala jsem pana profesora Povolného, který učil na Mendelově univerzitě a zároveň dělal soukromého soudního znalce. Přestože už mu bylo asi osmdesát, byl nesmírně vitální. Vedl mě necelé dva roky, pak bohužel zemřel. A potom mi značně pomohl kurz v entomologické laboratoři francouzských četníků Rosny sous Bois v Paříži. S nimi spolupracuji dodnes.

* Co na vaši práci říká okolí?

Občas musím vysvětlit, čím se to vlastně zabývám, ale v současné době s celou řadou kriminálních seriálů se kriminalistická biologie, a tím pádem i entomologie dostala do všeobecného povědomí. Přesto i mezi entomology koluje o tomto oboru řada mýtů a nepřesností. Většina si například myslí, že pro forenzního entomologa jsou nejdůležitější brouci, ve skutečnosti to jsou mouchy a jejich larvy, které dávají výpočtu doby úmrtí tu leckdy neuvěřitelnou přesnost.

(MF DNES)