Březen 2011

Exekutoři zabavují majetek i lidem, u nichž dlužník jen bydlí

Jindřich Ginter

Exekutoři zabavují majetek i lidem, kteří nic nedluží. Stačí totiž k tomu jen to, že ubytují zadluženého přítele, kamaráda nebo příbuzného na přechodnou dobu, aniž se tam přihlásí, a už k nim exekutoři mohou vrazit do bytu. Tomuto riziku jsou vystaveni například rodiče nebo prarodiče, kteří se snaží podat pomocnou ruku potomkům bez práce, poskytnou jim střechu nad hlavou, a přitom o jejich dluzích ani nemusí vědět.

Exekutoři potvrdili, že pro ně není rozhodující trvalé bydliště dlužníka, ale to, kde skutečně pobývá. Pak zabavují vše, co najdou. A je na majiteli bytu, aby jim zpětně dokázal, že věci jsou jeho. Pokud se mu to nepodaří, musí se obrátit na soud, jinak i jeho majetek, přestože nic nedluží, skončí v dražbě. To se přihodilo Karlovi N. z Moravy, který v dobré víře ubytoval ve svém domě kamaráda Františka, jenž díky závislosti na herních automatech přišel o byt. Za tři měsíce ovšem ke Karlovi N. přišli vykonavatelé Exekutorského úřadu v Přerově a začali polepovat a odnášet všechny cennější předměty, které v domě byly. Neřešili, co je jeho a co gamblera. Šokovaného Karla N. upozornili, že jsou-li některé zabavené předměty jeho, musí jim podat návrh na vyškrtnutí majetku ze soupisu.

To vypadá na první pohled relativně jednoduše. Jenže aby zaskočený muž, který sám nic nedlužil, dokázal, že věci jsou jeho, a ne kamaráda-gamblera, musel to nezpochybnitelně prokázat. Pan Karel měl naštěstí od většiny zabavených věcí doklady o koupi a dokumentaci exekutorům doložil. Ruku na srdce, kdo si ale od každého kusu nábytku a věcí, co má doma, schovává účtenky? Přestože mu exekutorský úřad většinu majetku polepeného žlutými nálepkami „Exekučně zabaveno“ vrátil, stejně přišel pan Karel o cenný historický fotoaparát, ke kterému žádný doklad pochopitelně neměl.

Pokud majiteli bytu nechce exekutor vyhovět při návrhu na vyškrtnutí majetku ze soupisu, jedinou možností je obrátit se na soud s tzv. vylučovací žalobou. Každopádně nemá smysl exekutorovi bránit ve vstupu do bytu s tvrzením, že vy nic nedlužíte, protože ten si prostě přivolá k asistenci policii s vědomím, že si už o dlužníkovi, kterého máte doma, zjistil dost informací.

Exekutor nezabavuje věci v bytě, kde je dlužník zjevně pouze na návštěvě. „Pokud má ale exekutor indicie na základě vlastního pátrání, sdělení sousedů či rozhovorů se svědky, že dlužník v daném bytě opravdu bydlí, začne tuto adresu právem považovat za místo skutečného pobytu dlužníka,“ potvrdil Právu exekutor Tomáš Vrána, majitel Exekutorského úřadu Přerov, jenž se během tří let stal jednou z nejvýkonnějších tuzemských továren na vymáhání dluhů. Pracuje v ní šedesát exekutorských vykonavatelů a dalších osmdesát úředníků, kteří ročně realizují přes padesát tisíc exekucí, což je nejvíce ze všech exekutorských úřadů v Česku. To znamená, že když se jedná o větší dlužné částky, mají dostatek lidí na to, aby se i několik týdnů vyptávali sousedů a místních na to, kde se dlužník nachází, kde přespává, a také na to, aby sledovali, kam mu chodí pošta. Snadno pak zjistí, že dlužník není u známých nebo příbuzných na návštěvě, ale našel u nich útočiště, a tím pádem mohou vzít za kliku i u lidí, kteří nic nedluží. „Je totiž pravděpodobné, že se na této adrese bude nacházet i dlužníkův majetek, který může být sepsán a následně zajištěn. V případě, že je zabavena věc ve vlastnictví třetí osoby, má nárok na podání tzv. návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí. Podstatným předpokladem pro tento krok je však doložení materiálu, prokazující vlastnictví třetích osob,“ zdůraznil s odkazem na zákon Vrána.

(aktualne.centrum.cz)