Duben 2011

Reforma není nutná

František Bouc

„Kompromis by byl možný jedině tehdy, kdyby to koalice odpískala a začala se důchodovou reformou zabývat znovu,“ tvrdí bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, dnes jeden z architektů návrhů důchodových změn prezentovaných sociální demokracií.

* LN Vládní koalice se v tomto týdnu dohodla na snad již definitivní podobě důchodové reformy. Co vám na ní nejvíce vadí?

Nejvíce mně vadí, že se pod záminkou reformy vytváří nový finanční produkt s naprosto neuvěřitelnou podporou státu. Jinak totiž to, co se dnes nazývá reformou, nezmění v důchodovém systému v podstatě nic. Neposkytuje odpovědi na otázky, které v důchodovém systému jsou.

* LN Které odpovědi by měla poskytnout?

Je jich více. Například odpovědi na demografické stárnutí, jak zamezit tomu, aby ten, kdo pečuje o dítě, nebyl v důchodu poškozován, nebo zohlednit lidi vykonávající těžké práce. Opravdu jsem zatím nikde neviděl, jak tato reforma řeší otázky důchodového systému. Vadí mi, že vládní návrh je založen na lži. Předstírá řešení jevů, které neřeší. Ve skutečnosti dosahuje cíle, které vládní koalice nikdy předtím nedeklarovala.

* LN Reforma důchodů ale přece nemůže být zástěrkou jednorázového zvýšení daně z přidané hodnoty. Již vámi iniciovaná Bezděkova komise konstatovala, že reforma penzijního systému je nezbytná...

... nic nekonstatovala.

* LN Bezděkova komise jasně upozornila na problematiku stárnutí populace a na to, že klesá podíl pracujících vůči počtu důchodců - jinými slovy, že stávajícímu systému financování vysychají zdroje...

... ale jak to tato reforma řeší?

* LN Chce umožnit lidem diverzifikovat zdroje na výplatu důchodů, aby se nemuseli spoléhat jen na stát.

Oni odebírají z průběžného systému tři procenta a dávají je do jiného systému.

* LN Jenže lidé, kteří využijí možnosti vyvést tři procentní body do penzijních fondů, budou muset sami přispět minimálně dalšími dvěma procentními body. Tím dojde alespoň k dílčímu posílení zdrojů na důchody.

Takové posílení ale lze provést jiným způsobem. Stačí například zacpat korupční díry, zvýšit zdanění právnických osob o jedno či dvě procenta – tak ty prachy máte v ruce.

* LN Sociální demokraté zatím spíš kritizovali vládní návrhy, než aby představili vlastní ucelený koncept reformy důchodů. Dokonce zaznívají i hlasy, že důchodový systém zatím není potřeba výrazněji měnit. Souhlasíte vy s tím, že je potřeba ho posílit?

Finančně ano. Musíme se ale na situaci podívat v širším kontextu. Česká republika dává na důchody 8,5 procenta HDP, zatímco Polsko 12,4 procenta. Kdybychom do důchodů dodali ta čtyři procenta, která nám v porovnání s Poláky chybí, tak máme v zásadě systém stabilizovaný až do roku 2050. Bezděkova komise, která se zabývala vývojem důchodového systému až do roku 2090, nikdy nepředpokládala, že by náklady na důchody byly větší než 13 procent HDP. Systém financovatelný je. Otázka zní, jakým způsobem peníze přerozdělíte. Nechceme-li stárnoucí populaci uvrhnout do chudoby, musíme zavést o něco vyšší míru přerozdělení.

* LN Větší míra přerozdělení znamená, že někomu musíte ubrat. Komu byste ubral?

Napřed je nutné ucpat díry tam, kde se plýtvá. Další zdroje příjmů je možné hledat v odstranění daňové degrese. Když zvýšíte daň právnickým osobám, tak vám opět zůstane o něco více HDP doma. Je nutné udělat revizi příjmů, kterou se tato vláda vůbec nezabývá.

* LN Za jediný zásah do příjmů, tedy za plán zvýšit spodní sazbu DPH na 20 procent, si ale vláda od opozice vysloužila hlasitou kritiku.

Kdyby to udělala vláda, která tento krok měla ve svém volebním programu, bylo by to jiné. Jestliže sociální demokracie po příštích volbách dostane příležitost k tomu, aby zvýšila sazbu daně právnickým osobám, bude to jiné. My to veřejně deklarujeme. Současná vláda nic takového neříkala. Přesto ale zvýší zdanění na hlavu o 500 korun měsíčně. Zvýší daně za věci, které jsou z hlediska života nejcitlivější.

* LN Financovat náklady důchodové reformy z DPH je ale sociálně nejspravedlivější. Platíme ji všichni, a v případě, že na to nemáme, můžeme omezit spotřebu.

Zkuste omezit jídlo, když jste chudý. Okamžitě to povede k tomu, že řada lidí z relativní chudoby bude vržena do absolutní chudoby. Začnou se šířit choroby z chudoby. Zasahuje to lidi v jejich fyzické existenci. To není spravedlivé.

* LN Skutečně si myslíte, že odhadovaný jednorázový nárůst inflace o zhruba tři procenta může mít tak fatální následky?

Samozřejmě že ano. Když jste mladý, náklady na doktora nemáte. Když je vám 70, máte je větší. Vláda přistoupila k progresivnímu zdanění stáří, nemoci a obecně slabosti.

* LN Zvýšení DPH se týká všech. Je jasné, že transformační náklady důchodové reformy jsou nevyhnutelné a pro některé skupiny obyvatel mohou být vnímány jako nespravedlivé. Částečně nespravedlnosti ale zabránit nelze, mělo by se usilovat o její minimalizaci.

Ale tato reforma není nutná. Je nespravedlivá a vy se tváříte, jako kdyby byla nutná. Než taková reforma, to raději žádná.

* LN To, že důchodová reforma v současnosti není aktuální, zdůrazňují sociální demokraté průběžně. Kdysi o tom hovořil i Jiří Paroubek.

Že čelíme demografickému stárnutí, je pravda. Není ale pravda, že jsme zády u zdi. Demografické stárnutí lze vyřešit parametrickými změnami, konkrétně prodlužováním věku odchodu do důchodu. Navíc je nutné si uvědomit, že důchodový systém je z hlediska demografického stárnutí nejméně významný problém. V současnosti máme systémy i peníze, kterými jsme na tento vývoj schopni reagovat. Ale například ve službách pro stárnoucí populaci nemáme ani žádné filozofie, ani systémy, ani peníze.

* LN Říkáte, že máme peníze na to, abychom přizpůsobili důchodový systém demografickému stárnutí. Stále tedy trváte na vašem již téměř legendárním výroku „zdroje jsou“?

Jak již jsem zmínil, v principu vždy existuje hrubý domácí produkt a způsob jeho přerozdělení je politické rozhodnutí. Výrok, který parafrázujete, ale nepadl v souvislosti s důchodovou reformou. Kdysi jsem se tak vyjádřil v televizi Prima k jednomu investičnímu záměru na Pardubicku, nikoliv v této generální podobě, jak mi to bylo později předhazováno.

* LN Ale i teď říkáte, že peníze na důchody jsou.

Náš důchodový systém není finančně u zdi. Můžeme začít dávat na důchody ne 8,5 procenta, ale 12,4 procenta HDP, jako to dělají Poláci. Je zřejmé, že nechceme-li uvrhnout důchodce do chudoby, musíme přidat.

* LN Možná se nakonec s vládou shodnete na míře posílení finančního systému. Jenže zatímco oni tvrdí, že náklady by měla nést celá společnost, vy žádáte, aby platily více firmy.

Jistěže ano. Naše míra přerozdělení je nízká a my nejsme schopni stabilizovat výkon sociálního státu. Ten se přitom ukazuje jako nejkonkurenceschopnější systém na světě. Naprostá většina států, které jsou dnes na špičce, jsou státy, které mají vyšší míru přerozdělování. Míra přerozdělování posiluje konkurenceschopnost.

* LN Neukázala nedávná finanční krize, že vysoké mandatorní výdaje mohou dohnat státy do existenčních problémů?

A které státy to byly? Velká Británie? Spojené státy?

* LN Spojené státy se do problémů dostaly. A nejen ony. V Evropě je příkladem štědré Řecko.

Řecko si demolovalo vlastní příjmy. Míra mandatorních výdajů do sociální oblasti není v Řecku vysoká. Řekové si ale rozvrátili příjmy daňovými úlevami.

* LN Vraťme se ještě ke strategii ČSSD zvýšit daňovou zátěž firmám. Není to v době, kdy by země měla usilovat o přilákání sofistikovaných investic, chybná strategie?

Obecně se ukazuje, že státy, které mají strategii nízkých nákladů práce, jsou postupně zaostalejší.

* LN Čím byste tento paradox vysvětlil?

V takových podmínkách je malý tlak na inovace. Není tlak na vyšší efektivitu práce. Přitom lidé, kteří mají více peněz, jsou k firmě loajálnější a mají větší výkon.

* LN Čím ale pak můžeme být atraktivní pro sofistikované investice, když náklady práce budou vysoké?

Náklady práce u nás nejsou vysoké, vzhledem k naší produktivitě. Vysoké je sociální pojištění. V sofistikovaných výrobách jsou náklady práce relativně nízkou položkou. Čím má výroba vyšší přidanou hodnotu, tím je tento poměr zřetelnější.

* LN Z úst představitelů ČSSD často zaznívá, že jakmile jim to volební mandát umožní, podobu důchodové reformy změní. Jaká konkrétní opatření chcete měnit?

Posílíme průběžný systém. Opt-out (vyvedení peněz z průběžného systému do penzijních fondů – pozn. red.) se dá zrušit.

* LN Takže se Česko může vydat polskou či maďarskou cestou?

Kdyby pro opt-out poslanci ČSSD hlasovali a pak ho zrušili, tak by to bylo sprosté. Když pro něj hlasovat nebudou, tak je to důslednost.

* LN Nicméně není to nezodpovědné vůči lidem, kteří se rozhodnou vyvést část svého sociálního pojištění do penzijních fondů?

Ale ti lidé vědí, že jsme proti. Oni vědí, že náš plán je to zrušit. Tak co je na tom nezodpovědného?

* LN Tato nejistota je ale pro lidi, kteří se budou muset do konce příštího roku rozhodnout, jak budou spořit na důchody, zničující.

Ta nejistota je špatná. Ale je nutné si uvědomit, že dobrých důchodových reforem bylo provedeno jen pár, například ve Švédsku. Tam ale debatovali deset let a pak pro to hlasovali všichni, a systém je stabilní. A proč rušili opt-out Maďaři a Poláci? Protože ten přechod byl neufinancovatelný.

* LNA právě proto se současná česká vláda rozhodla zvýšit spodní sazbu DPH.

Tím ale zatíží i lidi s nízkými příjmy. Kdyby se horní sazba DPH zvedla o jedno až dvě procenta, bylo by to mnohem akceptovatelnější. Ve spotřebním koši chudého je více mléka, které je zdaněno nižší sazbou DPH, ve spotřebním koši bohatého je zase více aut.

* LN Jakou podobu reformy byste preferoval vy?

Jsou tři možné typy reformy. Jedním je švédský model, jehož podstatou jsou tzv. zdánlivé účty. Jedná se o průběžný systém, ve kterém není pevně určen věk odchodu do důchodu. Výše penze lépe reflektuje, kolik člověk do systému přispěl, a demografické změny. Těm, co měli smůlu a z nějakého důvodu mohli přispět jen méně, je garantován sociální důchod. Druhou možností je tzv. Beverageův systém, kde jsou vypláceny jednotné důchody na stanovené hranici kolem životního minima a vše ostatní je dobrovolné. Pak ještě připadá v úvahu upravit současný systém a doplnit jej o zreformované spořicí fondy.

* LN Je vůbec možný v otázce důchodové reformy kompromis mezi opozicí a koalicí?

Po mém soudu kompromis by byl možný jedině tehdy, kdyby to koalice odpískala a začala se důchodovou reformou zabývat znovu.

Vladimír Špidla. V roce 1996 byl zvolen poslancem do Poslanecké sněmovny PČR. V letech 1998 až 2002 vykonával funkci 1. místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí. Roku 2001 byl zvolen předsedou ČSSD a v roce 2002 byl jmenován do funkce premiéra. Po svém odstoupení v roce 2004 se stal členem první Barrosovy Evropské komise, kde pět let odpovídal za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)