Duben 2011

Mafie si natáčela uplácení úředníků ministerstva obrany

Jan Gazdík

Video sloužilo jako pojistka, aby z nezákonného obchodu nikdo necouvl. Na schůzkách se domlouvaly stavební zakázky, úplatky, výše provizí i to, kdo bude při zakázce dělat jen křoví.

Na filmové představení o korupci v přímém přenosu pozvali před třemi lety vojenští policisté kompletní vedení ministerstva obrany v čele s jeho šéfkou Vlastou Parkanovou. Většina „diváků“ byla po zhlédnutí snímku omráčena. Přímo před očima se jim totiž odehrávalo žoviální licitování stavebníků a vlivných úředníků ministerstva o tom, která firma příště vyhraje stamilionovou stavební zakázku na opravu kasáren, kdo bude dělat jen „křoví“ kvůli dojmu regulérní soutěže či ve které kapse skončí statisícové až milionové provize. „Po promítání se v sále rozhostilo ticho. Ministryni Parkanovou vyvedlo představení zcela z míry,“ líčí jeden z kriminalistů, který se na vyšetřování podílel. Vedení resortu se totiž poprvé přesvědčilo, že vlivní úředníci - často blízcí spolupracovníci náměstků či sekčních šéfů - jsou napojeni na stavební mafii. Za informace či zmanipulování stavebních zakázek byli proto luxusně placeni. „Poučné byly reakce diváků. Někteří blízcí spolupracovníci Parkanové totiž video s ohromujícími a nevyvratitelnými důkazy začali ihned zlehčovat. Prý to ještě nic neznamená. A my si tehdy kladli otázku, proč to vlastně dělají. Nejdou i oni korupčníkům na ruku?“ vzpomíná kriminalista.

Několikaleté vyšetřování vyústilo včera v návrh Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality obvinit 54 lidí, kteří se v letech 2005 až 2007 podíleli na až dosud nejrozsáhlejší korupci ve státní správě. Osmnáct z nich je obviněno za účast na zločinném spolčení. Jen pro představu: usvědčující dokumenty zaplnily tělocvičnu. Mafie na ministerstvu obrany byla podle státního zástupce Barnabáše Lišky precizně organizovaná. Její hlavouni získali brzy jistotu, že si mohou dovolit všechno. Při rozdělování stavebních zakázek používali například důmyslné losovací zařízení, do něhož se vkládaly obálky s nabídkami firem. Kriminalisté v něm objevili magnety, s jejichž pomocí byla vždy vybrána předem dohodnutá firma. Výše jejího „vděku“ ministerským úředníkům činila až dvacet procent ze získaného kontraktu. Šlo o statisíce a někdy i miliony.

Prsty mafie sahaly daleko: měla třeba vždy včas k dispozici podrobné zprávy o výsledcích vyšetřování vojenské policie či rozvědky. „Věděli jsme, že jim někdo naše informace předává. Co jsme měli ale dělat? Stěžovat si na ministerstvu obrany u lidí, které jsme podezřívali?“ říká tehdejší šéf vojenské rozvědky Miroslav Krejčík. Ministr Alexandr Vondra ho nedávno zprostil mlčenlivosti, aby Krejčík mohl o zákulisí tohoto skandálu - a nejenom jeho - vypovídat před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny. „Myslím, že bude zajímavé, když se poslanci dozvědí, jak naše zprávy zůstávaly bez odezvy a jak se k našim zjištěním stavěli někteří politici. Někdy před námi dokonce utíkali. Nechtěli nic slyšet,“ říká Krejčík.

Za hlavu mafie na ministerstvu obrany, která si tento resort cílevědomě vybrala jako nejsnadnější a nejbezpečnější zdroj závratných zisků, bývá policií označován nejbližší spolupracovník tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla šéf sekce správy majetku Václav Regner. Ve svém včerejším prohlášení označuje své obvinění za nespravedlivou a účelovou manipulaci policie. „Jde omstu a komplot šéfa rozvědky Krejčíka a státního zastupitelství, protože jsem odmítl spolupracovat s kontrarozvědkou a doplatil tak na loajalitu k ministru Kühnlovi,“ hájí se Regner. Až dnes vychází najevo, jak obrovským tlakům museli čelit policisté, a dokonce i žalobce Barnabáš Liška. Silné byly zejména snahy o Liškovo odvolání z případu. Dobře načasováno bylo podle právníků i jindy přehlédnutelné zabavení rostlin marihuany v pronajatém kravíně. Jak to souvisí s korupcí na ministerstvu? Úzce. Policie zajistila rostliny jako důkaz, ale špičkoví právníci pohnali tento banální případ až k Ústavnímu soudu. Jeho závěr byl šokující: důkazy byly získány protizákonně, protože prohlídku povolil (stejně jako při zabavení materiálů na ministerstvu obrany - pozn. red.) jen žalobce, což nestačí. Měl to udělat soudce. Na tento verdikt se také Regner odvolává jako na nezákonné pořízení důkazů.

Pokud by tomu tak nakonec bylo, pak by i přesvědčivý „thriller“ o zločinném spolčení na ministerstvu obrany byl u soudu bezcenný. Verdikt Ústavního soudu vyvolal podle experta na ústavní právo Jana Kysely doslova poprask. Vedl by totiž k očištění mnohých mafiánů a tunelářů. „Ústavní soud se proto znovu sešel a rozhodl, že v případech, kde žalobci rozhodovali v minulosti po právu, nebudou nyní získané důkazy považovány za protizákonné,“ vysvětluje Kysela.

(MFDNES)