Duben 2011

Ať stát financuje reformy i z privatizací

Olga Skalková, Zuzana Kubátová

Pavel Kysilka, od ledna nový generální ředitel České spořitelny, převzal vedení domácí bankovní jedničky v těžké době. Finanční trh se totiž teprve zotavuje z krize. Zároveň na něj vstupují noví hráči a konkurence roste. Spořitelna je silně úvěrově angažována hned v několika problematických velkých firmách, kde by - pokud nepřežijí - mohla ztratit velké peníze. Brusel žádá přísnější regulaci bankovního sektoru, což na jednotlivé finanční domy klade vyšší nároky. Kysilka tvrdí, že se Česká spořitelna se všemi těmito nepříznivými okolnostmi vyrovná a navíc dál své postavení na trhu posílí. V rozhovoru také vysvětluje, jak se chystaná penzijní reforma dotkne české ekonomiky a finančního sektoru.

HN: Před několika dny se vládní koalice shodla na návrhu penzijní reformy. Vycházela přitom i z podkladů, které jí poskytl poradní sbor NERV, jehož jste členem. Jak vy sám výsledný model reformy hodnotíte?

Ve světě dnes neexistuje ideální model penzijního systému. Vždycky jde o nějaký kompromis. K současnému českému návrhu: považoval bych za úspěch, kdyby se o něm dosáhlo širší společenské shody. A to nejenom mezi veřejností, ale také na politické scéně. penzijní reforma, jejíž základní parametry nebudou dlouhodobě udržitelné, totiž postrádá smysl.

HN: Kde vidíte klady a zápory vládního návrhu penzijní reformy?

Největším kladem je, že penzijní systém doplňuje druhý pilíř (vyvedení části peněz z průběžného penzijního systému do soukromých fondů - pozn. red.). Nastává ale diskuse, jestli má být tento pilíř povinný, nebo dobrovolný.

HN: Politici se shodli na tom, že spoření v penzijních fondech povinné nebude. Nemyslíte, že je to definitivní?

Ano, ale možné by bylo i to druhé řešení.

HN: Náklady na penzijní reformu chce vláda zčásti financovat zvýšením základní sazby DPH na 20 procent. Vyšší daň sníží domácí spotřebu. Vidíte v tom velké riziko pro ekonomiku a banky?

Na to neumí nikdo odpovědět, nikdo neumí spočítat, do jaké míry se zvýšení DPH promítne do cen. Jinými slovy, co producenti a obchodníci přenesou na spotřebitele. Pokud toho přenesou hodně, projeví se to na zvýšení inflace a dočasně na snížení spotřeby. Když firmy nepřenesou všechno na spotřebitele, tak se jim sníží marže a ziskovost, což se zase může nepříjemně projevit v nezaměstnanosti.

HN: Nebylo by schůdnější, kdyby základní sazba byla nižší než 20 procent? Dvacetiprocentní daň řadí Česko mezi země s nejvyšší DPH v Evropě.

Řeknu, co bych na reformě viděl raději - kdyby se financovala i z jiných zdrojů a ne jen ze zvýšení nepřímých daní.

HN: Jaké další zdroje máte na mysli?

Jednak výnosy z privatizace. Ty minulé sice stát prohospodařil, ale pořád je ještě možnost dál privatizovat. A právě teď je ideální doba, kdy privatizace začít připravovat. Pak tu jsou rozpočtové úspory, postavené na skutečných reformách. Tyto reformy nás zatím čekají, ty vláda zatím udělat nemohla, protože na to měla málo času. Fiskální reformy je třeba dobře připravit.

HN: Pokud by se lépe využily rozpočtové úspory a výtěžek z privatizace, nebylo podle vás třeba zvedat daně? Nebo by stačilo menší zvýšení?

Záleží na tom, jak razantní by vláda byla v těch dalších dvou zdrojích.

HN: Koalice navrhuje zvýšení DPH - kvůli penzijní reformě - už od října. Je to nutné?

Já nevím, jestli bych zvýšení daně odložil. Mně chybí odpověď na ty další otázky. Zatím známe odpověď jen na jednu otázku. A to, zda a jestli financovat penzijní reformu z daní. Nevíme, zda se dostatečně kalkulovalo s možnými příjmy z privatizace a s možnými příjmy z rozpočtových úspor.

HN: Prezident Klaus proces přípravy penzijní reformy kritizoval, je podle něj nedostatečně prodiskutovaný a příliš narychlo připravený. Je ta kritika oprávněná?

Prezident reaguje zřejmě přesně na ty nezodpovězené otázky jako já.

HN: Říkáte, že rozpočtová reforma by mohla přinést úspory využitelné k financování reformy penzí. Pracuje NERV na návrzích rozpočtové reformy?

Ano, je to jeden z klíčových směrů. První výstupy se dají čekat během jara.

HN: Kromě zvýšení DPH banky stojí také před přísnější regulací. Budou muset kvůli tomu zvyšovat kapitál, jak se o tom často mluví?

Nevím jak jiné banky, ale nás se žádné z požadovaných zpřísnění nedotkne. Jsme dostatečně kapitálově vybavení, abychom vyhověli lecjakým návrhům regulátorů a politiků. V některých zemích, jako je třeba Maďarsko, se chystanou bankovní daní sníží profitabilita bank. V Česku nevidím jediný důvod, který by se měl negativně dotknout ziskovosti bankovního sektoru.

HN: Čistý zisk České spořitelně loni přesto mírně klesl. Jaký vývoj zisku předpokládáte letos?

Naše letošní strategie je postavena na růstu v drobném bankovnictví i ve službách podnikům. Čísla dopředu neříkáme, ale potvrzuji, že ekonomika je v růstovém cyklu. My chceme maximálně přispět k tomu, aby ekonomika rostla. Tím pomůžeme i sobě vrátit se k dynamice růstu zisku, na kterou jsme byli zvyklí před krizí.

HN: Jenomže vám roste konkurence a o trh se budete muset dělit s novými hráči. Naposledy oznámila skupina PPF, že chce rozjet banku pro drobné klienty, což je segment, v němž je právě Česká spořitelna nejsilnější.

Konkurence v Česku už je obrovská. Banky se znovu vracejí k hodně ofenzivním až agresivním strategiím, navíc přicházejí noví hráči. Ale my jsme se konkurence nikdy nebáli. Kdyby neexistovala, nic by nás nemotivovalo, abychom se zlepšovali. Já se na to těším.

HN: Když jste při nástupu do funkce představoval novou strategii České spořitelny, řekl jste, že budete opatrnější při hodnocení klientů žádajících o úvěr. V čem přesně přitvrdíte?

Naší strategií je růst, ale růst odpovědný a obezřetný. To znamená, že žádný bankovní pracovník nesmí nabídnout a prodat produkt, u něhož si není jist, že jeho riziku rozumí. A že mu stejně rozumí i klient.

HN: Sám jste ale řekl, že roste konkurenční boj a banky sahají i k agresivnímu marketingu. Jak se chcete prosadit, a zároveň být obezřetnější?

Naše strategie nikdy agresivní nebude. Agresivita se projevuje hlavně v cenové oblasti. Některé banky se klientům podbízejí úrokovými sazbami, které jsou odtrženy od reality. A úvěry jsou někdy nabízeny s tak nízkými úroky, jaké evidentně nemohou pokrýt náklady banky. To nikdy nebude naše cesta. My se díváme po klientech, kteří jsou ochotni dát nějakou korunu navíc za kvalitu. Tedy za výborné poradenství, za spolehlivou a vstřícnou službu.

HN: Mluvíte o větší obezřetnosti, ale banky včetně vaší dál, stejně jako před krizí, nabízejí jako na běžícím pásu lidem spotřebitelské úvěry, kreditní karty a podobně. Kde je nějaká změna?

Jde o to, dobře změřit rizikovost daného produktu pro klienta. A pokud klient produktu nerozumí, nebo pokud ten produkt neodpovídá jeho situaci, pak aby ho banka vůbec ke koupi nenabídla.

HN: Nechcete se cenově podbízet, ale u hypoték jste snížili úroky tak, že se to dá jako agresivní cenová politika vykládat.

Hypotéku vnímáme jako důležitý produkt v celkové nabídce řešení pro klienty, nedíváme se na ni izolovaně. Sazba, kterou k hypotéce nabízíme, se může zdát nízká. Pro některou banku by byla nedosažitelná, protože ne všechny jsou schopny si opatřit dlouhodobé a relativně levné zdroje. To ale není náš případ - díky velké loajalitě klientů jsme schopni si ty dlouhodobé zdroje opatřit.

HN: Takže současné levné hypotéky udržíte?

Obecně - úrokové sazby čeká růst. Evropská centrální banka už ohlásila, že se chystá na relativně rychlé zvýšení úrokových sazeb. Myslím že ostatní centrální banky, které se starají o jiné měny než euro, budou muset reagovat. Je to jen otázka času.

HN: Jak rychle zvýšení sazeb máme čekat?

Jestli se svými sazbami něco udělá Evropská centrální banka teď v dubnu, pak ostatní banky budou následovat relativně brzy, nejpozději ve druhém pololetí. Ale nemyslím, že růst bude nějak dramaticky rychlý. Protože inflační tlaky, které vidíme u nás i ve světě, nejsou tažené poptávkou, stojí za nimi jiné faktory - například zdražující ropa a další komodity, případně u nás chystané zvýšení DPH.

HN: Nakolik se na inflaci u nás projeví zvýšená sazba DPH, kterou chce vláda prosadit už od října?

Jestliže zvýšení daní vyvolá inflační očekávání, a taková očekávání se začnou naplňovat, je povinností centrální banky včetně ČNB velmi rychle reagovat. Ať už jen rétorikou, která může inflační očekávání zbrzdit, nebo tvrdými nástroji, tedy zvýšením úrokových sazeb.

HN: Jak se projeví zvýšení DPH na realitním trhu?

Co se týká realitního trhu, zdá se, že nejhorší krizi má za sebou. Ale asi se ještě nějakou dobu bude trošku plazit na nižší úrovni. Oživení bude pozvolné a bude trvat určitou dobu, než se dostane na úroveň před krizí. Přičemž zvýšení DPH se na tom nepochybně projeví. Kdo dnes přemýšlí, že něco udělá pro zlepšení svého bydlení, nebo kdo chce investovat do realit, tak by si měl uvědomit, že právě teď před zvýšením daně je na to ta správná doba.

HN: Česká spořitelna chce zvýšit podíl v oblasti služeb pro podniky. Jak to konkrétně chcete udělat?

Dlouhodobě vykazujeme jednu z nejvyšších spokojeností firemní klientely s našimi službami. Jsme kapitálově dostatečně silní na to, abychom náš podíl v segmentu zvýšili, aniž bychom toho dosahovali cenovou agresivitou a podobnými metodami. Chceme stavět na dlouhodobém vztahu s klientem, na tom, že s ním budeme v dobrých i zlých časech, na špičkovém poradenství. Tak, jako jsme jednička trhu v retailových službách, chceme být jedničkou i v oblasti firemního financování.

HN: Úvěrovali jste řadu velkých firem, které se dostaly do problémů a buď zkrachovaly, nebo nyní bankrotují, případně jim bankrot hrozí. Máme na mysli firmy, jako jsou Kordárna, OP Prostějov či Sazka. Jakou zkušenost z těchto případů vyvozujete? Změnili jste strategii vůči podnikové klientele?

Nechci chodit do podrobností konkrétních případů a klientů. Ale obecně: ukázalo se, že zákony v České republice nejsou stavěny tak, aby dobře chránily zájmy věřitelů v obchodní sféře. A nejde jen o zákony, ale i o jejich ne vždy šťastné naplňování. Neříkám, že tato zkušenost změnila náš přístup ke klientům, ti by to pocítit neměli. Spíš my se snažíme co nejlépe svá rizika ošetřit a změna se týká hlavně našich vnitřních procesů. Ale za této situace bude každá banka zvažovat svoji úvěrovou angažovanost víc, než je nutno. A bude se víc dívat na rizika svého podnikání. Což může mít dopad do rizikových nákladů bank, a to rozhodně není dobrá zpráva pro ekonomiku.

Česká spořitelna je největší tuzemská banka pro drobné klienty. Má nejrozsáhlejší síť 664 poboček, skoro 1300 bankomatů. Je i největším vydavatelem platebních karet. Jedničkou trhu je i pro municipality a pro emise dluhopisů a IPO. Dvojkou až trojkou trhu, po Komerční bance a ČSOB, je pro malé a střední firmy a velké podniky. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group. Jde o jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě se 17,5 milionu klientů a s působností v osmi zemích. Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká. Fungovala i za socialismu. V roce 1992 se transformovala na polostátní akciovou společnost. O její privatizaci po problémech sektoru v 90. letech rozhodla Zemanova vláda. 12,7 miliardy korun vydělala loni ČS. Jde o meziroční snížení o 4,5 procenta. Provozní zisk banky meziročně stoupl na 26,7 miliardy korun, tedy o 1,4 procenta. 5,3 milionu klientů má celá skupina ČS, eviduje 2,8 milionu sporožirových účtů.

Pavel Kysilka (52) je šéfem ČS je od ledna, členem jejího vedení byl sedm let. Pro Erste pracuje od roku 1999. Předtím působil v ČNB, mimo jiné i ve funkci viceguvernéra. Měl také na starosti rozdělení české měny.Profil

(www.ihned.cz)