Duben 2011

Dobrodružství žalobce Zemana

Jaroslav Spurný

Státní zastupitelství po konci éry Renaty Vesecké a jejích skandálů vypadá najednou trochu nudně. Jenže není. Reformy a personální změny, na kterých pracují šéfové instituce, jsou vlastně dobrodružnou cestou, jak vymanit státní zástupce ze závislosti na politicích, která je na evropské poměry nebývalá. Sledovat, jak se státní zastupitelství mění v instituci, v jejíž nasazení a profesionalitu v boji proti všudypřítomné korupci budeme snad moci věřit, je dokonce napínavé. Nejvyšší státní zástupce je ve funkci deset týdnů. Za tu dobu je patrné, že jeho instituce se bude opírat o lidi, kteří v minulých letech projevili odvahu a nebáli se kritizovat třeba manipulaci Renaty Vesecké v kauze Čunek. Prakticky všichni kritici byli za Vesecké ze svých postů vyhozeni, ale Zeman už většinu z nich vrátil zpět. To byl první krok, s nímž souvisí i čerstvý návrh na odvolání vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly, který měl na triku boj proti korupci a selhal. Jenže jen personálně obnovit státní zastupitelství do podoby před případem Čunek nestačí. Zeman si uvědomuje, že státní zastupitelství potřebuje hluboký řez. Žalobci fungují bez nějakého řádu, jejich kariéry jsou závislé na libovůli nadřízených. Kariéry těchto šéfů jsou zase závislé na rozhodnutí politiků, především ministra spravedlnosti. Chuť žalobců něco vyšetřit je ochromována obavou z odvety mocných a právě Čunkův případ toho byl ilustrací.

Zeman přišel s reformou rozdělenou do dvou fází. První představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil minulý týden. Jmenování vedoucích žalobců nebude jen v rukou vlády, ale i prezidenta. A hlavně, státní zástupci nebudou moci být odvoláváni bez uvedení důvodu, jak to funguje dnes. Do vedoucích funkcí budou jmenováni na sedm až deset let a konec kariéry přijde jen v případě vážného pochybení. Nejdůležitější fáze by měla přijít příští rok. Státní zastupitelství je totiž dnes postaveno tak, že se soustředí na druhy zločinů, jejichž potírání je ve státním zájmu. Což si současní politici pletou s mocenským zájmem. Zeman chce ze státních zástupců udělat instituci, která bude nezávisle rozhodovat o tom, kde je právo a co je zločin.

Samozřejmě, když se ohlédneme na výkony státních zástupců v minulosti, může to vypadat jako riziková operace. Žalobci často na přání šéfů nebo i politiků zastavovali vyšetřování případů a manipulovali je. Před každými volbami se báli rozhodnout v závažné kauze z obav, že ti, které právě vyšetřují, se mohou dostat k moci. Takovým lidem teď svěříme do rukou naše osudy? Jistě, je to riziko, ale Zeman přichází se změnami rozvážně, snaží se obsadit důležité posty žalobců důvěryhodnými osobami, a teprve potom chce svěřit svým podřízeným do rukou nezávislost a možnost rozhodovat o politice boje proti zločinu. Jeho kroky působí věrohodně a Zeman dává najevo, že ví, co chce, a umí to prosadit.

(Respekt, www.respekt.cz)