Květen 2011

Poláci chtějí půdu na Jesenicku

Rostislav Hányš

Už letos měli Češi srovnat svůj územní dluh, který vznikl při vyměřování hranice před více než padesáti lety. Namísto toho se ministerstvo vnitra stále snaží vytipovat pozemky. Neurovnanými poměry nejvíc trpí Vidnava na severu kraje. Nekonečný příběh o tom, jak se dvě sousední země nedokáží dohodnout na vypořádání územního dluhu, který máme vůči Polsku v důsledku zpackaného narovnání hranice před třiapadesáti lety, má další pokračování. Místo konkrétních kroků podává ministerstvo vnitra informaci, že je vlastně na začátku. „Celá věc je zatím ve fázi vyhledávání vhodných kompenzačních ploch,“ sdělila Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva. Jesenicko je neschopností úřadů postiženo nejvíc z pohraničních oblastí v republice, která Polsku dluží celkem 368 hektarů.

Problémy trápí především Vidnavu, které vyměřovači v roce 1958 sebrali velkou část katastru, takže pětina městečka včetně zástavby leží dodnes sice v Česku, ale na polském území. Starostka Vidnavy Eva Pavličíková minulý týden poslala dopis ministerstvu vnitra. „Nechceme nic jiného než s tím pohnout. Neskutečně nám to ztrpčuje život,“ řekla Pavličíková. Lidé nemohou stavět nebo prodávat domy. Na pozemky nebo stavby v „zemi nikoho“ totiž nedostanou ani stavební povolení, katastrální úřad nepřepíše pozemek na jiného majitele, i kdyby prodávající s kupcem měli platnou smlouvu. Na „polském“ území vede také část vidnavské kanalizace. „Když na té části potřebujeme něco opravit, zkrátka ji opravíme. Kdybychom žádali o povolení, nedočkáme se ho,“ řekla Pavličíková.

„Je to naprosto schizofrenní situace. Před lety chtěla Česká republika ty necelé čtyři stovky hektarů Polsku zaplatit, ale Polsko odmítlo. Přitom z pohledu státu nejde o nijak cenné pozemky. Pro obce a lidi v pohraničí ale mohou mít naopak velký význam,“ řekl jesenický poslanec Jiří Krátký. Sám vidí celou věc skepticky. „Z vlastní zkušenosti vím, že s polskými úřady je nejhorší domluva ze všech sousedních zemí,“ řekl.

Právě nedořešení územního dluhu je klíčem pro srovnání absurdit především ve Vidnavě. Desítky hektarů půdy v katastru městečka nemají českého majitele. Patří někomu z Polska, komu pozemky kdysi sebraly tamní úřady, aby je mohli věnovat na srovnání hranice. V katastru je ale uvedeno: majitel neznámý, protože po tolika letech jej není možné zjistit.

Oba státy se snaží problém s pozemky vyřešit, ale zatím bez výsledku. Přitom první etapa narovnání česko-polského pozemkového dluhu měla skončit už letos. To je ale vzhledem k vývoji nereálné. Olomoucký kraj svému severu příliš nepomůže. „Můžeme maximálně tlačit na centrální úřady. Jinak jde ta záležitost mimo nás. Kraje jako instituce se v podstatě netýká,“ řekl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.

Pozemky vytipované na Jesenicku na smazání územního dluhu zatím nikdy neuspěly. Loni se proti vydání 68 hektarů postavila Vidnava a třiadvacet hektarů odmítl dát Javorník. „Pro nás je nemyslitelné, aby se někteří lidé žijící ve městě dostali kvůli tomu do Polska,“ řekla Pavličíková. Javorník zase odmítl udělat zásek do česko-polské hranice, kterou kdysi úřady narovnaly.

(MFDNES)