Květen 2011

Aktivity partyzánské divize Václavík v květnu až červnu 1945

Franz Chocholatý Gröger

Foto zl. dopr.: ministr Nosek, Hýbl-Brodecký, gen. Tallavania a Ptáčník.

V druhé polovině roku 1945 proběhla vlna lidových, revolučních či partyzánských soudů v obcích pod Orlickými horami, a to v jedné květnové dekádě s velkou intenzitou. Soudy se konaly za asistence a aktivní účasti partyzánských čet odbojové organizace "Václavík" (pojmenované podle krycího jména jejího vůdce, továrníka Jana Ptáčníka z Kuklen u Hradce Králové), které přicházely "vyčistit" tuto oblast. Jak se praví v prohlášení velitele part. divize „Václavík“: „Z rozkazu pana ministra nár. obrany gen. Svobody a ministra vnitra Noska, nastoupila divise 14. 5. 1945 k obsazení bývalých Sudet, aby vyčistila města, obce a lesy od Liberce a Nového Města pod Smrkem až po Lanškroun a Moravský Karlov.“ (1) Zrození myšlenky na ustavení místních soudních tribunálů má s velkou pravděpodobností své kořeny právě v odbojové organizaci Václavík, jejímž členem byl rovněž asi nejaktivnější odbojář na Žamberecku a pozdější místopředseda z ONV Žamberk, Josef Jandík. Tyto soudy zasedaly pod hlavičkou MNV a za aktivní účastí místních obyvatel a příslušníků čet partyzánské brigády „Václavík“.

Vraťme se nejdříve k policko-správnímu vymezení oblasti. Politický okres Žamberk (600 km2) se nacházel ve východních Čechách při dnešní hranici s Polskem. Hřebeny Orlických hor na západě a masiv Králického Sněžníku na východě tvoří tady přirozené dominanty krajiny a zároveň po nich probíhá hranice s Kladskem (Glatz), který byl od roku 1742 součásti Pruského království a pak Německé říše. Tento politický okres se skládal ze soudních okresů: Králíky (Grulich), Rokytnice v Orlických horách (Rokitnitz) a Žamberk (Senftenberg), zahrnoval pět měst (Žamberk, Králíky, Kyšperk, Rokytnice v Orlických horách, Jablonné nad Orlicí) a dalších 74 samostatných obcí. Podle sčítání obyvatel v roce 1930 měl politický okres Žamberk celkem 52.921 obyvatel, z toho se k československé národnosti přihlásilo 29.621 obyvatel (56,5 %) a k německé národnosti 22.702 obyvatel (43,3 %). V soudním okrese Žamberk převládalo české obyvatelstvo, v soudním okrese Králíky obyvatelstvo německé národnosti, a to 10.691 (88,9 %), a v soudním okrese Rokytnice v Orlických horách 11.549 Němců, což je 94,1 %. (2) Po Mnichovu byly k Německé říši připojeny soudní okresy Králíky s 12.168 ob. a Rokytnice v Orlických horách s 12.499 ob. a obec Jamné nad Orlici a osada Čihák s 1307 ob. Tato území vytvořila 17.5.1939 Landkreis Grulich s 61 obcemi a 29.161 ob. (s říšským občanstvím zde bylo 28.290 Němců, 482 Čechů) začleněny do Regierungsbezirk Troppau (Opava) v rámci Reichsgau Sudetenland. Tento okres byl málo zalidněný a patřil také k nejzaostalejším v celé župě Sudetenland. (3) Od roku 1939 počet obyvatel mírně klesal a na bojištích podle německých pramenů padlo kolem 6 % německých starousedlíků z okresu Žamberk. (4)

Kasárna v Těchoníně.

Dne 16.5.1945 přijíždí do kasáren v Těchoníně čety partyzánské brigády „Václavík“ a po úpravě kasáren se zde ubytují. Dle zprávy Jana Ptáčníka na základě osobního jednání v Praze dostal 14.5. 1945 příkaz od pana ministra národní obrany gen. Svobody a ministra vnitra Noska, aby divize nastoupila k obsazení bývalých Sudet, vyčistila města, obce a lesy od Liberce a Nového Města pod Smrkem až po Lanškroun a Moravský Karlov. V těchto krajích byly bleskovým zásahem divise Václavík zachráněny (milionové) miliardové hodnoty na průmyslu a celém hospodářství. (5) V hlášení velitelství 3. divize pro velitelství 1. čs. armády z 25.5. o Ptáčníkovi stojí: „Tvrdí, že byl nyní v době osvobození (14.5.1945) u gen. Svobody, kde dostal přímé ústní rozkazy, později prý rozmlouval s min. Noskem a min. před. Fierlingerem… Udává, že partyzánské skupiny začal organizovat sám, bez jakéhokoliv vyššího rozkazu, a tyto jednotky mají dnes asi následovné počty: Těchonín u Jablonného n. Orlicí 1000 mužů, Karlov asi 500 mužů, Broumov asi 180 mužů, mimo to ještě několik menších jednotek, rozmístěných na nezjištěných dosud místech, udává, že o nich ví náčelník jeho štábu. Disponuje též tímto materiálem: pancéřový vlak (Jiskra Svobody), který jezdí mezi Libercem a Polubným, 20 motocyklů, 20 osobních vozů, 50–60 nákladních vozů a 1 kanon 75 mm.“

Politický komisař J. Bořík později uváděl, že jednotky "divize" měly kolem 5000 mužů, že v boji ztratily 26 příslušníků a "pobily" prý několik stovek nepřátel. Zabavený majetek v hodnotě několika milionů korun byl údajně odevzdán národním výborům na "zlatý poklad". Dle prohlášení Jana Ptáčníka provedla divise 78 destrukcí na tratích, pobila na 3000 příslušníků německé branné moci, rozstřílela a přepadla asi 300 aut a odzbrojila na 27.000 německých vojáků a důstojníků. Zachránila za cca 100,00. 000 Kč zlata, stříbra, briliantů a jiných hodnot, které všech­ny odevzdala ONV a MNV. Stvrzenky v originále byly předloženy MNO, odd. II6 a ověřené kopie předány Fondu národní obnovy.

Do svazku Václavík byly volně začleněny dvě „brigády“: jedné velel por. Josef Hýbl (krycí jméno Brodecký) a druhé npor. Josef Mísař (Kapitán/Hejtman). Hýblovi muži byli dislokováni v kasárnách v Těchoníně, Lanškrouně a Moravském Karlově a v době od 17.května do 17. června 1945, kdy došlo k likvidaci divize, představovaly ve východní části Orlických hor nemalou vojenskou sílu. Podřízené jednotky se zapojily do nuceného vysídlování místního německého obyvatelstva především do oblasti Kladska. Docházelo při tom k svévolnému zabírání jeho majetku, bezohlednému zacházením s lidmi považovanými za nějak podezřelé či provinilé, a to včetně násilných aktů a poprav provedených z rozhodnutí tzv. „lidových soudů“. (6)

První soud zřejmě proběhl z iniciativy vojenského velitele brigády Hýbl-Brodecký, poručíka Josefa Hýbla (Brodecký bylo jeho druhé krycí jméno) 17. a 18. května v Lanškrouně. Místní Němci byli vyhnáni na náměstí, individuálně "souzeni" a trestáni na místě velice brutálním způsobem, hlavně fyzickými tresty. Krvavé divadlo před radnicí, kde zasedal tribunál složený ze sedmi mužů a jedné ženy, nepřežilo nejméně 17 osob (pravděpodobně kolem 20 Němců, i když se v literatuře objevují i vyšší čísla) z města a okolí, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a na místě popraveni oběšením nebo zastřelením. Dle Tomáše Staňka zahynulo v Lanškrouně 17. května nejméně 24 osob: 13-14 bylo zastřeleno a oběšeno před radnicí na náměstí, sedm na dalších místech, u tří nebylo možné zavinění smrti cizí osobou vyloučit. Příštího dne byli popraveni další tři muži, takže celkový počet obětí dvoudenní "razie" dosáhl čísla 27. (7) Posádce v Lanškrouně pak velel por. Jiří Wening. Do Moravského Karlova byla přesunutá četa „Jiří“, které velel por. Jiří Stránký, tato četa pak provedla dalšími šesti četami vyčišťovací akce v oblasti soudního okresu Králíky (Červená Voda, Bílá Voda, Moravský Karlov) a části okresů Zábřeh a Šumperk. Dne 19.5. zasedal v Moravském Karlově na dvoře kasáren „lidový soud“, který odsoudil jednoho Němce k trestu smrti zastřelení a jednoho k oběšení, asi 200 osob bylo odsouzeno k tělesným trestům bitím. (8)

Dne 20. května 1945 se zúčastnily čety partyzánské brigády Brodecký slavnostního průvodu a projevu Národního výboru v Jablonném nad Orlicí.

Partyzáni pročesávali další obce a dne 22.5. dvanáct čet o 550 mužích pod vedením por. Vejse provedlo vyčišťovací akcí v Králíkách, spojené s násilnými činy, jak bylo zvykem u partyzánů pod velením Josefa Hýbla-Brodeckého. Jejich činnost se vymykala jakýmkoliv pokusům o vnější kontrolu, o čemž se zmiňovala například hlášení jednotek československé armády, podle nichž se tito muži „… chovají neukázněně, nepodřizují se rozkazům velitele oblasti, plení a dělají si, co chtějí". V zápisech králického kronikáře čteme toto: "Tito muži vtrhli do německých bytů a odvlekli 365 Němců před lidový soud. Z tohoto množství bylo 26 mužů - bývalých členů německé armády předáno ruskému velitelství v Lanškrouně.“ Zbylí Němci byli odsouzeni k tělesným trestům. Lidový tribunál rozhodoval o ranách holí v počtu od padesáti do dvou set. Kronikář jmenuje pět Němců (pamětníci čtyři). Minimálně dalších 19 Němců spáchalo sebevraždu kvůli nastalé situaci. Lidový soud zasedající na náměstí před radnici za předsednictví bývalého českého starosty Fialy a místopředsedy Urbana. Lidovým soudem byli 3 Němci (úředník Adolf Pospíšil jako velitel Hitlerjugend, rolník Josef Pabel z Dolní Lipky a polír Antonín Harbich za přechovávání zbraní) odsouzeni k trestu smrti zastřelení a dva muži (tiskař Josef Schiller a lesník Kunz) byli ubití. (9) Téhož dne vstoupila do Mladkova četa „Alfa 1“ z divize „Václavík“ pod vedením četaře Alfonse Koblížka. Brzy ráno byli i místní Němci z Mladkova soustředěni na náměstí. Před hostincem byl umístěn soudní stůl, u něhož zasedal lidový soud. Členem senátu byl i Alfons Koblížek, velitel čety Alfa 1, která měla provést „vyčištění" města. Bilance jednodenního zasedání „lidového soudu“ je děsivá. Nejrůznější tělesné tresty a deset vykonaných rozsudků smrti. Čtyři muže partyzáni utloukli a nakonec je nahé oběsili na lipách před kostelem. Dalších šest mužů bylo zastřeleno. (10)

Německá spisovatelka Gudrun Pausewangová, tehdy šestnáctiletá rodačka z Mladkova, na tyto události vzpomíná: „… Znala jsem všechny mrtvé. Někteří z nich mi byli obzvlášť blízcí: starosta Wichstadtlu, velice rozvážný muž, majitel velké selské usedlosti a otec šesti dětí; řídící učitel, který mě vyučoval první čtyři roky mé školní docházky; český mechanik, jehož dílna stála uprostřed obce a který udržoval přá­telské styky se všemi obyvateli vesnice, i když to byli Němci; jednoruký válečný invalida, mladý manžel naší dřívější pomocnice v domácnosti; a také Emil Pausewang, který se mnou ještě před několika dny uklízel silnici. Jemu se v tom rozrušení stala nepatrná chyba, kterou musel zaplatit životem: Češi přečetli seznam mužů, kteří měli vystoupit z řady. A starý Emil Pausewang se v rozčilení přeslechl- místo Siegfried rozuměl Emil a udělal osudný krok vpřed. Omylem byl tedy zavražděn místo mého otce, který se nemohl přihlásit, neboť byl již dávno mrtev. Několik starců - mladí muži ve vesnici téměř naprosto chyběli - pak muselo mrtvé muže odvézt a zahrabat.

Do nebe křičící bezpráví? Jistě. Žádný ze zavražděných si takovou smrt nezasloužil a většina z nich neučinila za celý svůj život žádnému Čechovi nic tak zlého, co by zasluhovalo tuto krutou popravu. Ale byli to Němci. Jako Němci byli zabiti za ukrutnosti, jichž se dopustili jiní Němci. " (11)

V roce 1990 podal občan SRN Doc. Dr. Ferdinand Katzer žalobu na prošetření okolností úmrtí jeho otce, bývalého starosty Mladkova, který byl zavražděn "lidovým soudem" 22. května 1945 v Mladkově. Žaloba byla podána na členy partyzánské čety "Alfa 1 "brigády "Václavík", kteří při vyčišťovací akci povraždili 10 civilních obyvatel německé národnosti z Mladkova. Toto skončilo v roce 1991 o promlčení a zániku trestného činu. Zarážející je poznámka pana Trojana k neuveřejnění jmen pachatelů. Jména neslavně známých partyzánů, kteří se těchto "vlasteneckých akcí" zúčastnili, jsou známa. Záměrně jejich celá jména nejsou uvedena (ne z piety nebo z úcty k jejich "hrdinským" činům), ale s ohledem na jejich syny a dcery, kteří dnes žijí mezi námi. Já však tvrdím, právě proč by tito to neměli vědět, jak se chovali jejich otcové a dědové v roce 1945 a jací to byli bohatýři. (12)

Z kroniky brigády Václavík čteme se, mimo jiné dozvídáme, že dne 25. 5. byly partyzány prohlédnuty vesnice České Petrovice, kde zasedal „lidový soud“ Národního výboru. Odsoudil osm Němců a jeden Němec byl zastřelen na útěku. Do Lanškrouna bylo dopraveno 5 Němců a předáno sovětským orgánům.(13) Dále byly prohlédnuty Německé Petrovice, kde bylo zabaveno větší množství zásob, jeden němec byl mučen a popraven soudem v Českých Petrovicích, jeden byl předán do Těchonína, kde byl později zastřelen, a sedm obyvatel bylo předáno sovětským orgánům. (14). Ve Vlčkovicích proběhl 25.5. taktéž „lidový soud“, který odsoudil k smrti dva občany a další tři byli předání NKVD do Lanškrouna. Byla vyčištěna obec Malá Morava. Němka oblečena ve vojenský kabát byla na útěku zastřelena, tři obyvatelé byli na místě zastřeleni a jedenáct bylo dopraveno do Lanškrouna. Vojenský materiál a proviant byl zabaven ve prospěch státu. V Hedči a ve Zlatém Potoku byli zajištění Němci dopraveni do Lanškrouna. V Celné byl po dlouhém mučení zastřelen jeden Němec, ale již 22.5. bylo do Lanškrouna odvezeno 27 obyvatel, z nichž si NKVD zajistila 14 osob. Dle svědectví bylo v Moravském Karlově pohřbeno ve společném hrobě na vrcholku „Pod Buky“ 86 těl umučených vězňů. V Horní Lipce bylo před nastoupeným českým a německým obyvatelstvem brutálně zastřeleno sedm obyvatel, tito si museli před smrti vyhrabat sami hroby. Lidové soudy zasedaly i v dalších obcích Podorlicka, v Dolní Lipce, v Horních Boříkovicích, v Lichkově, kde byli rozhodnutím „lidového soudu“ zastřelení ve dnech 29. nebo 30.5. dva Němci. Výčet popravených na základě verdiktů lidových soudů jistě není úplný. V Žamberku bylo popraveno 15 až 20 lidí, v Horní Lipce bylo veřejně popraveno 7 osob, v Nové Vsi minimálně 11 lidí, v Kunštátu 8, v Bartošovicích v Orlických Horách a v Černé Vodě 5 osob. V okolí Rokytnice v Orlických horách nebyla situace o nic lepší. Je doloženo 10 mrtvých z Říček, 12 z Velké Zdobnice, v Letohradě zemřelo 5 mužů. V obcích Podorlicka zahynulo násilnou smrtí - nejenom na základě rozsudků revolučních soudů - do začátku června 1945 nejméně 130 osob. Tento údaj několikanásobně převyšuje počet jednotlivců, kteří byli k trestu smrti na Královéhradecku odsouzeni řádnou soudní cestou. (15)

Dne 26.5. do Těchonína přijel v doprovodu Václavíka sekční šéf, básník a spisovatel Vítězslav Nezval, který se zdržel v pohraničí ještě 27. května. Při této příležitosti byl natočen kameramanem Tuzarem film pro Aktualitu. Pozdější hrobník české kultury a opěvovatel Stalina si velice rozuměl s lidmi provádějící etnickou čistku.

Mimo to se tyto divize Václavík aktivně účastnila násilného vysídlování německého obyvatelstva do Kladska. Jak vyplývá z přehledové zprávy II. armádního sboru v Hradci Králové z 31. května, byl vydán rozkaz k vystěhování Němců již 16.5.1945. Z oblasti Žamberk byli muži od 18 do 45 let vystěhováni z osad Mladkov, Lichkov, Petrovice, Vlčkovice a Dolní Boříkovice. Vedoucí činitelé NSDAP byli v celém úseku likvidováni. ÚKOL: zajištění hranic, vyčištění úseku praporu od německých tlup a vystěhování německého obyvatelstva z obcí v úseku hranice na východě: Mladkov – Jablonné nad Orlicí – Čermná vše v to. Na západě: Bartošovice v Orlických horách mimo, Kunvald v to, Pěčin v to, na jihu: Litice nad Orlicí – Orlická Rybná. Provedení vyklízení: osady Ostrov, Čihák, České a Německé Petrovice byly vyčištěny od Němců do 3.6.1945. V každé vyklízené obci ponecháno několik starších osob nad 60 let k obsluze skotu a děti do 14 let, mimo to byli do těchto obcí Okresním Národním Výborem v Žamberku určení předsedové správních komis. Dne 4.6. byli vyhnání někteří Němci z Celné a následujícího dne byl proveden první odsun Němců Těchonína.

Celkem 270 starších německých usedlíků bylo ráno shromážděno u kostela a v 15 hodin odvezeno na Steinbach, následovalo vyhnání z obcí Hláska (56 Němců), Bělá (112 Němců) a dalších míst. (16) Již 9.6. Rusové oznámili, že budou vracet do ČSR vystěhovávané Němce. Poláci zcela uzavřeli státní hranici 12. června a začali na ní vztyčovat hraniční kameny. Vysídlování Němců, byť v menší míře, však i přes tento zákrok dále pokračovalo. Násilné vysídlování Němců, které prováděli zpočátku "revoluční bojovníci" ve spolupráci s místními autoritami, bylo předáno armádě. a to především útvarům spadajícím pod velení 14. divize v Hradci Králové. V Rychnově nad Kněžnou bylo velitelství 19. p.pl., jehož I. prapor měl sídlo velitelství v Rokytnici nad Orlicí, II. v Dobrušce a III. ve Skuhrově. Dělostřelecký oddíl pluku se formoval v Kostelci nad Orlicí, v Žamberku byl náhradní prapor. Do oblasti zasahovaly rovněž aktivity jednotlivých rot I.-III. praporu (Lanškroun, Králíky, Vysoké Mýto) 30. p.pl., jehož velitelství bylo umístěno v Ústí nad Orlicí. (17)

Z přehledové zprávy II. armádního sboru v Hradci Králové z 31.května také vyplývá, že velitel partyzánských skupin v severovýchodních Čechách Václavík – Ptáčník z Hradce Králové – Kukleny „byl zatčen naším důstojníkem OBZ z Prahy, čímž jak se zdá, se umožňuje likvidace partyzánských skupin v jeho oblasti, poněvadž tyto ocitly se tak v dezorganisaci, a velmi ochotně se podřizují rozkazům, resp. návrhům o demobilizaci, které jim dávají důstojníci naší divise. Většinou zastavily partyzánské skupiny činnost a někde již i demobilizují.“ Tyto „partyzány“ navštívili 10. 6 gen. J. Kratochvíl a gen. F. Tallavania s pokynem formaci zlikvidovat. Dne 17. 6. 1945 se dle rozkazu likvidovala a všechna výzbroj předala Sboru. Likvidace byla hlášena div. gen. Kratochvílovi. (18)

Poznámky:

(1) Tak přísahali…. Příloha č.23, s. 325-326

(2) Seznam obcí a okresů republiky Československé, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku, s.14

(3) Das Sudetendeutschtum in Zahlen, s.138, s.188

(4) Demografický a politický vývoj okresu Žamberk velice podrobně popsán v práci Kaška Václav, Německy mluvící obyvatelstvo v politickém okrese Žamberk v letech 1945-1948, in Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945, Matice moravská, Brno 2010 s.195- 234

(5) Příloha č.10 in Trojan Emil, Tak přísahali… Partyzánský odboj v Orlických horách v letech 1939-1945 – OFTIS Ústí n. Orlici 2002 (dále Trojan1) s.322, Příloha č.23 in Trojan1 s.325

(6) Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951:dokumenty z českých archivu, Díl II/1, Dokument č. 87 s. 340-341 , VÚA-VHA , f. VO1, kart.1

Staněk Tomáš, Poválečné“excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování s.24-25 poz.37

Příloha č.23 in Trojan1 s.325

(7) Staněk Tomáš, Poválečné “excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování s.190-191 , Příloha č.10, Zpráva o vyčišťovací akci v Lanškrouně, Trojan1 s.322

Chocholatý Gröger Franz Rok 1945 na Hřebečsku http://www.bruntal.net/2006112001-rok-1945-na-hrebecsku

(8) Trojan Emil, Martin Vaňourek, Tak přísahali… Partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945. Mohelnice 2010, (dále Trojan2) s.181-2, 187,225228

(9) Kaška Václav, , Německy mluvící obyvatelstvo v politickém okrese Žamberk v letech 1945-1948 s.204

Statní okresní archiv Ústí nad Orlicí, Kronika města Králíky č.393, s.17-19

Staněk Tomáš, Poválečné“excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, s.189

(10) Četa "Alfa 1" z Hradce Králové byla součástí partyzánské divize "Václavík" a byla složena z 18 členů:

Brychta Jaroslav MUDr. nar. 19. 8. 1899, Čížek Antonín nar. 7. 9. 1905

Habarta František nar. 14. 8. 1904, Deči Bohuslav nar. pros. 1911

Hamáček František nar. 28. 3. 1925, Hampl Karel nar. 17.4. 1910

Henzl František nar. 22. 8. 1904, Hrubý Václav nar. 25. 1. 1901

Kánský Rudolf nar. 8. 3. 1913, Koblížek Alfons nar. 23. 7. 1914

Kryslička Josef nar. 14. 2. 1911, Křížek Rudolf nar. 1. 6. 1923

Panenka Josef nar. 1. 9. 1906, Píša Josef nar. 17.8. 1909

Sedláček Břetislav nar. 27. 11. 1916, Rázek Jan nar. 4. 12. 1920

Vetýšek Eduard nar. 1. 3. 1913, Šlechta Václav nar. 8. 6. 1914

Trojan1- s poz. 30, Tojan 1 s.274-275

Kaška Václav, Německy mluvící obyvatelstvo v politickém okrese Žamberk v letech 1945-1948 s.203

(11) Pausewang Gudrun, Vzpomínám na Rozinkovou louku, Praha 2001,

12) Trojan1 s.275-279, poz.31 , Z rozsudku Správy Federálního policejního sboru pro vyšetřování - referát Praha v roce 1991: „… Šetřením v roce 1990 bylo zjištěno, že v úterý 22. května 1945 se v 6,30 hod zača­la vyčišťovací akce ve směru města Králíky, přičemž úlohou čety Alfa1 bylo prohlédnout obec Mladkov. Podle zápisu čistka obce postupovala směrem k náměstí, kde za součinnnosti Národního výboru zasedal tzv. lidový soud. Souzení byli podle této zprávy všichni místní zrádci, udavači a nacisti, nad kterými byly vykonány rozsudky. Mimo různých tělesných trestů u asi 60 mužů byli 4 muži oběšeni a trest smrti byl vykonaný i na dalších 6 mužích. Z celkového počtu asi 20 členů čety Alfa 1 doposud žijí 3, kteří jsou v pokročilém stařeckém věku. Ani jeden z nich se nepřiznal k aktivnímu podílu na zavraždění 10 mužů Mladkova, ale z jejich výpovědi vyplývá, že na náměstí někdo přinesl stůl a židle, zde seděl velitel čety Alfa 1 Alfons Koblížek (který již nežije) a další přesně nezjištěné osoby. Údajně na základě informací od obyvatel obce české národnosti o chování německých spoluobčanů v době okupace, někdo od stolu vynášel rozsudky. Převážně byly vykonány tělesné tresty, jako např. surové bití dřevěnými tyčkami po celém těle, nahnání do potoka apod. Z výpovědí vyplývá, že mezi týranými a později oběšenými muži byl i starosta obce Mladkova pan Ferdinand Katzer. Šetřením nebylo zjištěno, že by se jmenovaný nějakým způsobem provinil vůči svým českým spoluobčanům, naopak, žijící svědkové toho­to muže charakterizují jako dobrého člověka, který nikomu neublížil… Mimo pana Katzera byli surově zbiti a týráni a též oběšeni i další tři muži - Jan Šverák, Englich a učitel Pischel. Dalších 6 mužů bylo zastřeleno a zahrabáno do společného hrobu nedaleko bunkru v blízkosti elektrárny. Z trestně-právního hlediska je nutné konání členů part. skupiny - čety Alfa 1 - kteří se aktivně podíleli na týrání a usmrcení pana Ferdinanda Katzera a dalších občanů Mladkova, kvalifikovat jako trestný čin vraždy podle § 219 tr. zákona. Toto konání přesně nezjištěných pachatelů není možné v žádném případě hodnotit jako kvalifikovaný postup ve smyslu Dekretu prezidenta republiky č. 16 ze dne 19. 6. 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a Vládního nařízení č. 18.

K usmrcení mužů v Mladkově došlo před vydáním uvedených právních norem a navíc průběh událostí a způsob zjišťování viny byl v celém rozsahu protizákonný a nelegální. Na základě vyhodnocení veškerých získaných důkazů při dokumentování okolností pana Ferdinanda Katzera a dalších občanů obce Mladkov dne 22.5. 1945 je možno s jistotou konstatovat, že ze strany členů partyzánské čety Alfa 1, patřící do partizánské brigády VÁCLA VÍK, došlo ke spáchání trestného činu vraždy, protože přesně nezjištění členové jmenované partyzánské čety úmyslně usmrtili více osob a to zvlášť surovým a trýznivým způsobem.

Vzhledem k tomu, že trestnost uvedeného činu zaniká po uplynutí dvaceti let, došlo k promlčení trestného stíhání pachatelů tohoto trestného činu."

(13) Trojan2 s. 319, zde seznam popravených Němců

(14) Trojan2, s, 318

(15) Trojan2 s.223-237, 317-329,

Staněk Tomáš, Poválečné“excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování 188-189

Chocholatý Gröger Fran Kde že ti mrtví jsou http://nassmer.blogspot.com/2010/08/kde-ze-ti-mrtvi-jsou.html#more, http://www.go-east-mission.de/dateien/cz/245_300810.pdf

Chocholatý Gröger Franz Poválečné excesy v českých zemích - mapa http://nassmer.blogspot.com/2010/11/povalecne-excesy-v-ceskych-zemich.html, http://www.go-east-mission.de/dateien/cz/286_021110.pdf

(16) Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951:dokumenty z českých archivu, Díl II/1, Dokument č.145, s.431-432Kaška Václav, , Německy mluvící obyvatelstvo v politickém okrese Žamberk v letech 1945-1948 s.206-207

(17) Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951:dokumenty z českých archivu, Díl II/1, Dokument č.163, s.460

Staněk Tomáš, Poválečné“excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, s.188

Počty vysídlených v jednotlivých soudních okresech viz Kaška Václav, , Německy mluvící obyvatelstvo v politickém okrese Žamberk v letech 1945-1948, Příloha I. s.227-231

(18) Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951:dokumenty z českých archivu, Díl II/1, Dokument č.145, s.433-434

Trojan1, Příloha č.23 Prohlášení velitele part. Divize „Václavík“, s.326

Prameny:

Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv (VÚA-VHA(

f. Vojenská oblast1-(VO1)

Archiv bezpečnostních složek, Kanice u Brna (ABS-Ka)

f. Sekretariát ministra vnitra (A 2/1)

Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí (SOkA Ústí nad Orlicí)

fond ONV Žamberk

Kronika města Králík

Literatura:

Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945, ed. Adrian von Arburg, Tomáš Dvořák, David Kovařík a kolektiv, Matice moravská, pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropa: prameny, země, kultura Brno 2010 ISBN 978-80-86488-70-7

Pausewang Gudrun, Vzpomínám na Rozinkovou louku, Aurora : 2001, ISBN: 80-7299-043-8

Staněk Tomáš, Persekuce 1945, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996, ISBN 80-85241-99-4

Staněk Tomáš, Poválečné“excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 41/2005, USD AV ČR Praha 2005, ISBN 80-7285-062-8

Trojan Emil, Tak přísahali.. Partyzánský odboj v Orlických horách v letech 1939-1945 – OFTIS Ústí n. Orlici 2002, ISBN: 80-86042-42-1

Trojan Emil, Martin Vaňourek, Tak přísahali… Partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945. Mohelnice 2010, ISBN 978-80-902949-4-3

Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951:dokumenty z českých archivu, Díl II/1 Duben – srpen/září 1945 „Divoký odsun“ a počátky osídlování, zpracoval Adrian von Arburg , Tomáš Staněk (ed.)

I, vydaní Středokluky: Zdeněk Susa 2011, 960 s., il. + CDROM ,ISBN 978-80-86057-71-2