Květen 2011

Ze vzduchu to vyhrát nelze

Ondřej Kundra

S vojenským analytikem Lukášem Visingrem o bojích v libyjských městech

Nakolik je Kaddáfího armáda schopná odolávat spojeneckým útokům?

V boji na poušti nemá šanci. Problém nastane, když přijdou boje ve městech. Tam je riziko velkých vedlejších ztrát a škod, navíc spojenci nemohou snadno odlišit Kaddáfího síly od opozice. Vzdušná podpora je nezbytná, ale válka se tak vyhrát nedá. „Špinavou práci“ na zemi musí nakonec udělat povstalci. Pro další vývoj bude proto důležité, jak se budou vyvíjet boje ve městech.

Kolik má Kaddáfí bojeschopných mužů?

Libyjská pozemní armáda měla původně asi padesát tisíc vojáků, ale velká část z nich, neví se přesně kolik, dezertovala. Navíc má Kaddáfí sbor Revoluční gardy, elitní sílu asi tří tisíc mužů, výlučně příslušníků jeho kmene. Vycvičil i Islámskou neboli Panafrickou legii, to je jednotka asi o síle sedmi tisíc mužů z islámských zemí Afriky. Nejsou to klasičtí žoldnéři, s Kaddáfím je pojí spíše ideologie. Vedle toho disponuje i skutečnými žoldnéři bojujícími pro peníze. Řádově jsou jich asi tisíce, ale opět to přesněji není známo.

Jak je Kaddáfího armáda vybavená?

Libye má tabulkově přes dva tisíce tanků a tři sta padesát bojových letounů, jenže většina nefunguje kvůli nedostatku náhradních dílů a špatné údržbě. Tanků je bojeschopných jen pár stovek a letounů mohlo před zahájením spojenecké operace létat pár desítek.

Jak je technicky vybavený Západ?

Nasazuje svoje nejlepší zbraně. V akci jsou víceúčelové letouny F-15, F-16, F/A-18, Harrier, Tornado, Typhoon a Rafale, „neviditelné“ bombardéry B-2, radiolokační letadla E-3 AWACS nebo střely s plochou dráhou letu Tomahawk.

Jak náročné je udržovat bezletovou zónu? V Iráku trvala dvanáct let. Je dnes v silách Západu udržovat ji v Libyi dlouhodobě, zvlášť za situace, kdy stále ještě probíhají vojenské operace v Afghánistánu?

V Libyi to je poněkud jednodušší než v Iráku, protože je vlastně nutné hlídat pouze poměrně úzký pobřežní pás, kde jsou největší města a soustředěné vojenské síly. Nyní je v akci asi sto padesát letadel, což je jen malá část toho, co by Západ teoreticky mohl nasadit. Ale problém mohou být ty náklady, protože zóna nad Irákem stála čtrnáct miliard dolarů, které zaplatila Saúdská Arábie. Nakolik by byli spojenci ochotní investovat sami podobné prostředky, není dnes jasné.

Jaký vliv má na udržování bezletové zóny vyřazení Kaddáfího těžké techniky? Už k tomu došlo?

Klíčové bylo zničení protivzdušné obrany státu. Ta už je nyní z velké části paralyzovaná, ale pořád zbývají stovky přenosných protiletadlových střel, které mají Kaddáfího síly. Ty se dají těžko odhalit a pro letouny v malých výškách představují vážnou hrozbu.

Většina střel Tomahawk vyslaných po zahájení operace byla amerických. Jsou Evropané schopni zvládnout další fáze operace bez USA?

Z čistě bojového hlediska určitě ano, přece jen jde o poměrně omezenou operaci. Amerika se ale nyní chce angažovat spíše v podpůrné roli, aby se vyhnula negativním reakcím islámského světa. USA v Libyi přímé zájmy nemají, v případě Evropy je tomu ale jinak. Právě do ní by totiž mohla z Libye proudit silná vlna imigrantů, což by byl náraz na její ekonomiku a schopnost je absorbovat.

Je tedy hlavně v zájmu Evropy věc řešit. Z tohoto pohledu je jistá zdrženlivost amerického prezidenta Baracka Obamy logická. Chce totiž možná otestovat, zda evropské mocnosti opravdu dokáží převzít více odpovědnosti za bezpečnost Evropy a jejího okolí.

Mají Američané nějaké zbraně, kterými Evropané nedisponují?

Američané na začátku přispěli hlavně masivním nasazením střel s plochou dráhou letu. Ty má sice také Británie, ale v daleko menším množství. USA použily i strategické bombardéry, ty Evropa nemá vůbec. Zásadní příspěvek je ve zpravodajské oblasti, protože o síti špionážních družic, jakou mají USA, si Evropa může nechat jen zdát.

Jak velké je riziko, že se konflikt zvrtne v dlouhý a vyčerpávající boj? Jak by takový konflikt vypadal?

Určitě není zanedbatelné. Kaddáfí sice už nemůže myslet na opětovnou kontrolu celé Libye, ale pokud se úroveň povstalců nezlepší, může se to táhnout ještě dlouho, zvlášť když spojenci nechtějí jít do pozemní operace.

Je Západ na takovou variantu připravený? Co by musel podstoupit, aby uspěl?

S dlouhým konfliktem se zjevně moc nepočítá. Ale Západ na druhou stranu taky nemůže jen tak odejít, to by byla obrovská morální porážka. Kdyby se to protahovalo, jednou z možností by mohla být zvýšená snaha zlikvidovat samotného Kaddáfího. Potom by režim v Tripolisu samozřejmě okamžitě skončil.

To ale zatím Západ příliš nechce. Co tedy nakonec v té válce rozhodne?

Povstalci musejí začít postupovat s lepší koordinací, zatím to bylo spíše živelné. Aby byli úspěšnější, potřebují získat těžké zbraně a školení v jejich obsluze. V tom jim Západ určitě může pomoci. Velký význam mohou v tomhle směru mít britské, francouzské nebo americké speciální jednotky, které už v Libyi na zemi působí.

Co je český zájem v Libyi?

Přímé konkrétní zájmy tam asi nemáme. Z širšího hlediska nám pochopitelně jde o totéž jako západní Evropě, tedy o stabilitu severní Afriky. Vojensky bychom pravděpodobně mohli přispět podpůrnými silami, jako je chemická jednotka, ženisté nebo polní nemocnice. Pokud nás o takovou účast Severoatlantická aliance požádá, určitě bychom neměli odmítnout.

Armáda v minulosti uskutečnila řadu nákupů techniky včetně nadzvukových letadel. Proč nyní nemůžeme, jak tvrdí vláda, nabídnout síly pro bojové akce?

Mohli bychom se podílet na pozemní akci, se kterou se však nepočítá. Naše síly jsou omezené a určené jen pro jistý druh operací. Stojí ale za úvahu, zda bychom nemohli být nyní vybaveni lépe, kdyby se v minulosti nakupovala technika uvážlivěji.

(Respekt, www.respekt.cz)