Květen 2011

Varianty moderního válčení

Otto Ulč

Kdysi jen luky, šípy a ještě dřív pouze kyje. V padesátých letech dvacátého století, budovatelé zářných socialistických zítřků, odvedenci k jednotkám černých baronů (Pomocné technické prapory – PTP), měli k dispozici toliko lopaty a krumpáče. Za první i druhé světové války jako zbraně té nejsmrtelnější se osvědčilo dělostřelectvo – s jednou však výjimkou, že totiž na bojištích tropických ostrovů v Pacifiku víc ztrát než baterie kanonýrů způsobily baktérie, neviditelné zabijácké potvůrky. A nyní už po mnohá desetiletí máme k dispozici zbraně s písmeny A, B, C - atomové, biologické a chemické. Odborníci se shodují v předpokladu, že lidstvo taková pohroma, v té či oné podobě, nemine.

Hitler měl židy, komunisté měli třídní nepřátele, islamisté mají Izrael. Sice z devatenácti sebevražedných útočníků 11. září 2001 patnáct jich bylo saúdských muslimů, ale oficiální saúdská média obviňují sionistické spiknutí jako příčinu tak třeskuté události. Korán je již čtrnáct století tuze mocný zdroj inspirace. A v něm přece Alláh zaručil blaženou nesmrtelnost těm, kteří budou ochotni obětovat svůj život k jeho potěše. Encyklopedie džihádu, všeho všudy jedenáct svazků, z nichž jeden se věnuje biologickému a chemickému terorismu a je k mání i na CD, též obsahuje pochvalné podrobnosti o kvalitách českého semtexu. Barbarští puritáni, mysogynové se svou insecure masculinity vyhazují školy pro výchovu dívek do povětří. Pět tisíc saúdských princů, kam se poděl odpovídající počet princezen?

The New York Times uveřejnily (25. 1. 2009) příklad totality prosazované fundamentalisty s použitím rozhlasu, nástroje zdaleka víc účinného než náš někdejší rozhlas po drátě. Pouhých 100 kilometrů od Islamabádu, hlavního města Pákistánu, v oblasti údolí Swat s 1,3 miliony obyvatel, každý večer v osm hodin se konal povinný poslech zpráv. Za neuposlechnutí následoval trest buď bičováním, nebo setnutím, dekapitací nekonformní hlavy. Spousta příkazů – zákaz prodeje DVD, zákaz zpěvu a tanců, zákaz oholení brady. Talibánci v odhadovaném počtu 1700 důkladně ovládali celou oblast. V červenci 2008 se pakistánská armáda konečně pohnula, Swatu se zmocnila, čtvrtinu islamistů zabila. Celá akce ale způsobila exodus víc než dvou milionů lidí - údajně největší, nedobrovolný pohyb od doby genocidy v Rwandě (1994).

Jak takové sváry, konflikty řešit? V londýnských The Times publicista William Rees-Mogg 3. prosince 2001, čili krátce po útoku na mrakodrapy v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu, doporučil neopakovat vietnamský omyl - umírněnost ve válce, pak neodlišitelnou od pitomosti. (Moderation in war is imbecility.) Odmrštit úzkostlivost, vyjádřenou například spěchem Washingtonu, aby ukončil bojové akce ještě před začátkem posvátného měsíce ramadanu, kdy správní muslimové musí hladovět až do západu slunce. Proč tolik ohledů? Což měli Arabové nějaké zábrany zaútočit na Izrael v den Yom Kippuru, největšího židovského svátku? Argumentem též bývá odkaz na proportionality – úměrnost úderu, nejít na komára s kanónem. Příkladem nám poslouží řešení CYBERWARFARE. Pentagon měl k dispozici realistické, uskutečnitelné možnosti, jak zmrazit miliardy peněz na Saddámových účtech, jak paralyzovat fungování vlády. Rovněž s eventualitou zneutralizovat, dát mimo provoz veškerou telefonní síť v zemi, i v kontaktu se světem. Jenže Washington odmítl vydat souhlas k takovému řešení.

Další, stále častěji vyřčenou námitku doprovází adjektivum collateral – o škodách souběžných, kdy k úhoně přicházejí nikoliv bojovníci, ale nezúčastnění civilisté. Letecké bombardování Drážďan, ono inferno v únoru 1945, nám poslouží znamenitým příkladem. Kritériem aby tedy byl záměr útočníka, jeho ohleduplnost, zda nějaká. Tehdy ovšem neexistoval znamenitý vynález s nynějším anglickým pojmenováním DRONE, což čeština překládá jako trubec, lenoch, příživník, parazit. Tím se míní letadlo bez pilota, z dálky – často z velmi značné dálky – řízené k určenému cíli. Použitím se neriskují životy ve vlastních řadách a ušetří se plno peněz. Za cenu jedné stíhačky F-22 (180 milionů dolarů v roce 2001) se dalo pořídit šedesát odosobněných trubců.

První taková stvoření, jménem Predator (Dravec), se zrodila v roce 1994, se schopností udržet se ve vzduchu 40 hodin. Se schopností přečíst licence plate vozidla z výše dvou mil čili víc než tří kilometrů. Jeho modernější verze s jménem Reaper je vybavena bombami o váze 500 liber a laserem řízenými raketami. Obé vyrábí firma General Atomics v kalifornském San Diegu. A tohle vše k použití v Afghánistánu, Pákistánu či kdekoliv jinde má na starost personál na letecké bázi (Creech Airforce Base) v daleké Nevadě. Tam sledují monitor, dotýkají se knoflíků, dirigují zamýšlené akce. Příkaz z Nevady na příslušné místo kdekoliv dorazí za 1,2 vteřiny.

Nyní k oněm kolaterálním ztrátám: v devadesátých letech, v době Clintonova prezidentování a již tehdy značně probíhající honby najít bin Ládina, se ve vzdáleném Waziristánu podařilo z velké výše zloducha zahlédnout. Přesto však k zásahu nedošlo, zhatil to záběr ze zahrady jeho tehdejšího bydla, s houpačkami a tedy i předpokladem, že v objektu budou nevinné děti. Po zkušenosti 11. září 2001 takové zábrany pominuly, k prvnímu zásahu došlo již v roce 2002, a sice v Jemenu, kde střela rozmetala posádku šesti členů al-Kájdy s místním komandantem. Týdeník Time přinesl (1. 6. 2009) zprávu, že téměř polovina (9 z 20) tzv. high-value al-Kájdy cílů, významných kádrů, už nežije. Leckdo takové americké počínání pokládá nejen za zbabělé, ale i kontraproduktivní. Přeživším rodinným příslušníkům obětí bezpilotových letadel tradice nařizuje se pomstít, což je ta ideální motivace, jak získávat nové bojovníky do vlastních řad.

Tenhle druh novinek, občas doprovázených nelichotivým označením ROBOTICS RODEO, se stává příčinou značné kontroverze. Kritici varují před potenciálem ještě větší dehumanizace, kdy bojovník, tuze vzdálen od místa způsobované zkázy, pozbývá zábran na takovém počínání se podílet. Významným varovným hlasem se takto projevuje Wendell Wallach z univerzity Yale, předseda technologických a etických studií (Interdisciplinary Center for Bioethics). Zřetelnou, snadno viditelnou a pochopitelnou užitečnost tohoto druhu pokroku prosazují odborníci v oboru Artificial Intelligence (A.I.), dokonce i s podporou některých profesionálních obhájců a obránců lidských práv. K dispozici mají přesvědčivé důkazy o dosažené užitečnosti – zejména při demontáži výbušnin I.E.D. (Improvised Explosive Device), nejčastější příčiny ztrát NATO v Afghánistánu. Na čtyřech údech se pohybující podivná stvoření, jakoby kříženci psa a štěnice, s nákladem 400 liber, téměř dvou metráků, kráčet za vojákem (skutečným, nikoliv virtuálním), úspěšně zdolávat příkrý, případně ledem pokrytý terén. S nasazením takové novinky se počítá v roce 2012. Pokřtěné zkratkou MAARS (Modular Advanced Armed Robotic System), v menším provedení (mobile micro-robots) působit jako hlídka u vojenských objektů, všelijakých recruitment centers, oblíbeného cíle islamistů.

Dočítám se o nedostatku porozumění pro stanovisko právníků v Pentagonu tuze dbajících na dodržování vojenských předpisů, které – pokud jsem schopen jim rozumět – vyžadují, aby robot napřed silným hlasem vyslovil své varování, poté použil slzného plynu a když ani to by nepomáhalo, směl by zahájit palbu. Je jednou z nezanedbatelných výhod robotů, že během akce neznervózní, nebudou panikařit. V tom smyslu se vyjádřil bývalý viceadmirál Joseph W. Dyer, nyní v civilní funkci (Chief Operating Officer) u firmy iRobot, téhož výrobce mírumilovných vysavačů prachu.

Mezi americkými daňovými poplatníky se nevyhnutelně objevily kritické námitky proti extravagantním výdajům v kosmu, když peněz by akutně bylo třeba zde na zemi a že z toho pozemšťan nic nemá. Ve snaze o objevy novinek si NASA a vojenské výzkumné ústavy jednak konkurují, jednak se vzájemně obohacují. Vymyšlen byl robot, aby vykročil, pohyboval se po lunárním povrchu. Jeho další verze se k potřebě armády náramně hodí v nebezpečných situacích, kdy nutno proniknout do domu s třaskavinami a čekajícími nepřátelskými střelci. Jestliže rozstřílejí robota, krev z něj nepoteče. A z bitevního pole se další verze dostávají do domácností, včetně teď té naší. Ona Roomba, zde se prezentující ve skromné roli vysavače prachu, ví, kam až smí a dál kam nemá. Po schodech nahoru či dolů sice neumí, ale z nich nespadne. Přijede k okraji, zastaví se, otočí, vydá zvuk, něco ve smyslu „Aha, pozor“ a jede jinam. Má-li se náhle potýkat s větším množstvím prachu, modré světlo se na něm rozsvítí, robot zvýší otáčky s vervou připomínající kroužící derviše, někdy i s razancí rozvztekleného psiska, zakousnuvšího se do nohavice vetřelce. Když Roomba pozoruje, že mu baterie slábnou, odšourá se sám si je nabít a pak v práci pokračuje. Po práci se sám vypne a jde odpočívat.

Nyní od vysavače k něčemu daleko podstatnějšímu – k mnohokrát opakovanému záměru íránského prezidenta Ahmadínežáda zničit, z povrchu světa beze zbytku odstranit stát Izrael. Plnou vervou probíhá takové úsilí, na zhotovení potřebné atomové bomby se tuze pracuje. Jenže došlo k nepředvídaným komplikacím v podobě softwarového červa jménem STUXNET, jemuž se již dostalo celosvětového ocenění jako největšího triumfu v krátké historii cyberwarfare – tohoto druhu válečnictví. Poprvé o sobě dal vědět před necelým jedním rokem (17. června 2010), a to v Minsku, u firmy VirusBlokAda, zasáhnuvším jejího klienta, jímž právě byl íránský stát. Z podrobného textu autora (Jonathan V. Last) s názvem How the Worm Turned (The Weekly Standard, 13. 12. 2010) se dozvídám, že tento Stuxnet vlastně není virus , ale worm (červ), autonomní program, schopný proniknout a ovládnout jiné systémy, s celosvětovým dopadem. Zasáhl, infikoval již odhadem 100 000 kompjůtrů, z nichž většina – 60 procent – je v Ahmadínežádově Íránu. Po několik měsíců se nevědělo, co má tento Stuxnet vlastně za lubem, až se podařilo identifikovat dva jeho cíle . Jedním je Siemens S7-417 controller v íránském nukleárním centru Bushehr, a druhý, rovněž Siemens (S7-315) na íránské adrese Natanz, v centru centrifuge operation. Zmíněný text charakterizuje tento Stuxnet design jako unexpectedly elegant: místo aby systémy ničil, on je mate, odvede zamýšleným směrem, čímž zdrží předpokládané další procesy s obtížně zjistitelným časovým zpožděním. Superkomplikovaná záležitost: Microsoft odhaduje, že kódování Stuxnetu si vyžádalo deset tisíc pracovních dnů – úsilí v trvání jednoho, možná že i více roků. Kdo mohl tak mamutí úkol vládnout? Jakožto totální outsider, ignoramus v tak esoterických záležitostech , nemám potíže s představou, že něco takového muselo být Made in Israel.

Lze si představit nepříjemnosti způsobené rozlícenými vlčáky, dobrmany, nebo akt agrese, uvíznout ve spárech vycvičených lvů či tygrů, ale spoušť, za níž by byli odpovědni roztomilí drobečkové hlodavečkové? Zásluhou monitoringu BBC se do západního světa dostala zpráva vládní íránské agentury o zatčení čtrnácti veverek ve službě imperialistů z Wall Streetu. Zvířátka, vybavená špionážními přístroji, obviněná z protistátní činnosti, se neúspěšně pokusila o přechod - či přelez, přehopkání – státní hranice. Americká veřejnoprávní televize PBS, 20. července 2007 (v programu All Things Considered) se úkazu věnovala a přeptala tří odborníků. Jeden z nich – Robert Baer, veterán zpravodajec 21 roků v žoldu CIA, se soustředěním právě na Írán, tuto veverčí alternativu odmítl jako nehorázný nesmysl. Jinak ale zareagoval James Bamford, představen jako tzv. intelligence expert. Podvratné počínání veverek nevyloučil, s odkazem na svou zkušenost s rekrutováním hmyzu – například dragon fly neboli vážka – k špionážním účelům. Ale o veverkách nic nevěděl. To však je specialita vědce s polským příjmením John Koprowski, profesora na univerzitě v Arizoně, spoluautora knihy North American Tree Squirrels. Těmito hopsavými zvířátky se už zabývá 26 roků a vyloučil eventualitu špionážního využití: jejich temperament to nedovoluje, nelze je přivyknout potřebné disciplíně.

Z říše zvířat s posláním špionážním, zpravodajským, se tradičně nejvíc vyznamenávali holubové, pilní doručovatelé zpráv, zejména za první světové války.Významně se podílejí psi v rolích zejména policejních. Čich je přivede ke drogám a třaskavinám a nedávno jsem se dočetl, že dokonce dovedou čichem identifikovat padělané kopie DVD, jejichž složení obsahuje substance, chybějící v originálech. Též jsem se dozvěděl o úspěšném projektu s výcvikem delfínů jako strážců v přístavech, ochraňovat kotvící plavidla před nepřátelskými živly, když by třeba někdo mínil umístnit velmi třeskutou nálož pod hladinou. Delfíni tak již nejednou zasáhli, a to i smrtelně, proti žabím mužům vetřelcům – nemotivováni ovšem pocitem služební odpovědnosti či dokonce patriotismem. Delfíni jsou tvorové hraví a proto jsou trénováni k příjemnému pocitu, že jde o roztomilou hru, i když výsledkem je zabití vetřelců. Jenže v případě špionážních veverek, v Íránu zatčených, se dostáváme na pole práva trestního a v případě tohoto přísného islámského státu, s oprávněnou hrozbou hrdelního postihu. Jak správně popravovat veverky? V americkém domově se dívám z okna na zahradu, kde několik takových čiperek tam poskakuje a ani jedna nedělá dojem, že by se z ní kdy mohla stát zločinná diverzantka. Kdybych se ale zvedl a zamířil k nám na univerzitu, za pouhou čtvrthodinku bych došel k přírodní rezervaci pěti set akrů divočiny, kde zkázonosně si počínají bobři. Co tedy je pověřit podvratnou činností ohryzávat pně ajatolláhů, ohrožovat teokratický stát?

Ze zprávy Raymonda Ibrahima , s názvem Bewitched Animals and the Muslim Media, Hudson New York (26. 1. 2011) se dozvídám: Íránské bezpečnostní služby zatkly skupinu holubů , obviněných ze špionáže ve prospěch Izraele. Mluvčí palestinské tiskové agentury WAFA obvinil Izrael z použití divokých prasat jakož i krys za účelem vyhnání arabských rezidentů z jejich bytů v Jeruzalému. Mohamed Abdel, guvernér oblasti South Sinai, obvinil izraelskou tajnou službu Mossad ze smrtelných útoků v Rudém moři, způsobených žraloky a medúzami (jelly-fish). V Saúdské Arábii došlo k zatčení supa, jenž byl součástí sionistického spiknutí. Na pařátu měl označení od výzkumníků z univerzity v Tel Avivu, zabývajících se migračními zvyklostmi ptactva.

Zásluhou televizního kolosu Al Jazeera, s největší sledovaností v arabském světě, velké publicity se dostalo propuštěnci jménem Walid Huhammad Hajj z amerického pekla – vězení Guantánamo. Poskytl svědectví o spoluvězni, který močil do mléka a svůj čin vysvětlil vlivem ptactva, jež ho takto ve spánku oblouznilo. Rovněž na něj zaútočil kocour či kočka, ve snaze se prodrat do jeho konečníku, což se ale podařilo odvrátit citací příslušné pasáže z koránu (2:225). Korán (súra 72) se údajně zabývá satanskou rolí mravenců a ptactva. V roce 2010 bezpečnostní složky Hamasu zatkly 150 provinilců obviněných z čarodějnictví. Prorok Muhammad nařídil , že „černí psi musí zemřít“. Rovněž vyhlášena fatwa za účelem likvidace disneyovského Mickey Mouse.

Vskutku přemnohé nové metody válčení.