Červen 2011

Boj proti terorismu

Jan Jůn

Dalo se to očekávat, ale je přesto smutné konstatovat, že 66 mladých Pákistánců, čerstvých absolventů akademie milicí pohraniční stráže v Šabkadaru na severozápadě země a řada civilistů, nejnověji zahynulo ve dvou po sobě následujících pumových sebevražedných útocích motocyklistů pákistánského Talibanu. Mělo prý jít o útok skupiny Hakimuláha Mehsúda a měl být "odvetou" za dopadení bin Ladina. Dalo se to očekávat už i proto, že smrt "nepolapitelného" vůdce islamistického terorismu zasadila tak zdrcující psychologický úder celé síti al-Kajdy a Talibů, že "odveta" bylo asi to první, na co pomysleli a čím i nadále hrozí.

Podle amerických a britských expertů by si však místo plánování odvety – a je jisté, že další útoky lze očekávat, i když ten před pár dny u Kandaháru v Afghánistánu skončil debaklem pro Taliby - měli dát předáci obou teroristických organizací raději pozor, aby rychle neskončili stejně jako jejich vůdce. Je tomu tak proto, že jak postupně vycházejí najevo podrobnosti, vypouštěné umně na veřejnost bezpečnostním šéfem prezidenta Obamy Tomem Donilonem, ukazuje se, že úder al-Kajdě ve formě informačního úlovku materiálů bin Ládina je možná více zdrcující než samotné jeho zastřelení poté, co měl ustoupit od dveří pracovny do místnosti, kde měl samopal a pistoli. Co se týče informačního úlovku, jde prý o bezprecedentní množství materiálů v dějinách zpravodajských služeb, včetně pětice stolních počítačů, řady laptopů, stovky paměťových disků a kapesních paměťových modulů, plus desetitisíce stran psaných dokumentů. Donilon se měl vyjádřit, že jde o ekvivalent knihovny menší americké univerzity a experti hovoří o zhruba dvou stovkách milionů stran nebo o téměř třech terabytech informací, které nyní specialisté CIA dnem i nocí překládají.

Kromě plánů teroristických akcí – jako například už zmíněný útok na americké železnice – se prý jedná o komunikace bin Ladina s celou teroristickou sítí. A to nejen včetně jeho stížností, že by se místní vůdcové měli zaměřovat na hromadné útoky s tisícovkami obětí a nikoli na menší akce, které tolik neposlouží publicitě, ale také zjevně to nejdůležitější, tedy jména, přezdívky a místa pobytu pohlavárů organizace. Nejen v Pákistánu, Afghánistánu a okolí, ale i v různých přidružených organizacích ve světě, jen se vlastně zaštiťujících názvem al-Kajda. Britští experti se například nechali slyšet, že nedávný americký útok bezpilotního letounu na kolonu automobilů v Jemenu, který jen o vlásek minul tamějšího vůdce al-Kajdy arabského polostrova al-Awlakiho a zabil tři jeho velitele, byl údajně uskutečněn na základě informací právě z bin Ládinova sídla. Mezitím se objevily i informace ze Saúdské Arábie, tvrdící, že sedm velitelů al-Kajdy se vzdalo místním bezpečnostním jednotkám, neboť se domnívali, že byli jmenováni v bin Ladinových komunikacích, a chtěli si zajistit lepší zacházení, než kdyby byli zajati. Asi udělali dobře, neboť, jak tvrdí dnešní britská média, experti CIA odhalují nyní zhruba každou hodinu další významné podrobnosti o struktuře a plánech al-Kajdy. Zároveň prý je v pohotovosti celá zpravodajská síť demokratických zemí, aby sledovala neobvyklé pohyby a přesuny osob podezřelých z terorismu i známých vůdců al-Kajdy a Talibů, právě v důsledku jejich obav z dopadení. Ona neobvyklost by je mohla prozradit, a proto jsou také údajně opět v pohotovosti americká komanda a speciální jednotky spojenců, včetně britské SAS.

Vypátrání bin Ládina, sledování pohybů v jeho sídle za pomoci družic a dalších prostředků, stejně jako plánování útoku komand i nynější pohotovost speciálních jednotek a zpravodajských sítí pochopitelně něco stojí. Stejně jako dosavadní značně nákladná spolupráce s nepříliš spolehlivým Pákistánem, který navíc tvrdě platí za váhavost svých předáků životy vlastních lidí. Výdaje jsou, jak známo, nepříjemné jak pro Američany, tak i pro Brity, jejichž ekonomika se zotavuje podstatně pomaleji než americká. Britská centrální banka navíc vydala ve čtvrtek – právě v den prvního výročí nástupu k moci nynější vládní konzervativně-liberální koalice - neradostnou prognózu, tvrdící, že vybřednutí z krize bohužel potrvá několik let a ke tvrdým škrtům a snížení životní úrovně neexistuje žádná alternativa. Na druhé straně potvrzují dějinné precedenty, že pokud by světové demokracie nebyly nyní ochotné financovat vlastní obranu, což tedy - jak potvrzuje nejen dopadení bin Ládina, ale třeba i náklady na akce spojenců v Afghánistánu a Pákistánu - něco stojí, mohlo by se jim to velmi nevyplatit. Boj proti třeba chemicky, bakteriologicky či nukleárně vyzbrojené al-Kajdě ovládající Pákistán, by jistě stál mnohem více, a to i na životech.