Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2011


Jak úspěšně kálet do vlastního hnízda

Otto Ulč

Takový problém nemají například v Somálsku či Zimbabwe, kam se zájemci z dobrých důvodů příliš nehrnou. Jinak tomu ve státech víc prosperujících, zdařileji si počínajících - včetně tedy i USA, generacemi přistěhovalců do podoby supervelmoci vytvořené a poslední dobou se potýkající s rostoucím množstvím problémů. Jedním z nich je příval nezvaných, ilegálně přítomných, stát využívajících a začasté i zneužívajících vetřelců. Dvanáct, možná že dvacet jich milionů - dvojnásobný počet obyvatelstva České republiky. Pořádná to finanční zátěž s výdaji na sociální, zdravotní služby, školství, policii. (Zdroj: National Impact Survey of Illegal Immigration on Local and State Taxpayers, www.JudicialWatch.org)

V textu ze začátku tohoto roku (v článku Federace nikoli totožně si počínajících států) jsem se tématu poněkud věnoval: v roce 1940 neboli jeden rok před vstupem USA do druhé světové války, kongres ve Washingtonu odhlasoval zákon vyžadující od osob bez amerického občanství mít u sebe doklad o své identitě a oprávnění na americkém území pobývat. Jenže tento zákon zůstal pouhým prázdným papírem, nikdy se nedodržoval, jeho dodržování nikdo nevymáhal. V druhé polovině dvacátého století přibývalo ilegálních zájemců, pronikajících z jihu přes neuhlídatelnou mexickou hranici, to vše pak finančním břemenem k nezvládnutí. Nejvíc zasažena je Kalifornie, zápolící s rozpočtovým bankrotem, ale i končiny jako Florida na opačném konci kontinentu. Příklad z odvětví tamější lékařské péče ze zasedání organizace Florida Hospital Association. Výlohy za nemocniční ošetření ilegálně přítomných cizinců se odhadují ve 100 milionů dolarů ročně. Pacient se dostaví na pohotovost (emergency), kde se o něho musí postarat bez ohledu na jeho platební schopnost a pojištění. Ilegál z Guatemaly za léčbu v rozmezí let 2001 a 2003 v nemocnici Martin Memorial v jižní Floridě způsobil výlohy v rozsahu 1,5 milionu dolarů. Nic nezaplatil a jako ilegální cizinec byl na účet (USD 30.000) nemocnice deportován do své rodné Guatemaly. Čímž trápení neskončilo, neboť jeho příbuzní zažalovali nemocnici pro údajně neoprávněný odsun dotyčného, což již vedlo k dalším, tentokrát soudním výlohám s právním zastoupením, to ve výši dalšího čtvrt milionu dolarů. To vše budou hradit daňoví poplatníci. Podobný je případ mexického pacienta, který utrpěl závažné mozkové zranění, je bez rodiny a přátel, avšak s dluhem rovněž jednoho a a půl milionu dolarů. Nemocnice bezvýsledně se čtyřikrát snažila kontaktovat mexický konzulát, jakož i imigrační úřad, kde rovněž nikdo neprojevil ochotu k jakékoliv asistenci.

Obdržel jsem odhad vyúčtování výdajů pro ilegály: 338,3 miliard dolarů ročně. Obnos 11 až 22 miliard na sociálních dávkách, placených orgány jednotlivých států, dalších 22 miliard pro výpomoc s výživou (tzv. food stamps a jídla zdarma), 12 miliard pro výchovu dětí neznalých anglického slova, 3 miliony dolarů denních výloh za pobyt ilegálů za mřížemi. National Policy Institute odhajuje celkové výlohy na deportace nežádoucích živlů výší přesahující 40 miliard dolarů ročně.

Zájemci z ciziny nemusí přelézat plot, brodit se říčkou s matoucím jménem Rio Grande, ale dostaví se s turistickým či studijním vízem, aniž se obtěžují navštívenou zemi kdy opustit. Ročně se tak dostaví - letadlem, lodí či po souši - miliony cizinců. Ti s cestovními doklady z většiny, ale ne ze všech států, jsou fotografováni a musí podstoupit pro mnohé potupnou proceduru snímání otisků prstů. Takto tedy je získán přehled o těch, kteří do USA přijedou, aniž by se ale zjišťovalo, zda kdy pak odjeli. The New York Times informují (11. 10. 2009), že 92,5 % jich zemi opustí, kdežto 200.000 dočasně i třeba natrvalo, rok co rok, zůstane. Kongres se domáhá zavedení kontrolního mechanismu (universal electronic and monitoring system), který si ale ministerstvo domácí bezpečnosti (Department of Homeland Security) z údajně úsporných důvodů dosud nepořídilo. Senátor Charles E. Schumer, předseda právního podvýboru pro imigrační záležitosti, slíbil, že se pokusí potřebné peníze získat, což se dosud nestalo.

Další variantu sebedestruktivních praktik poskytuje mezinárodní právo možnosti volby mezi dvěma principy - ius sanguinis nebo ius soli, určující státní příslušnost potomstva - zda příslušnost rodičů, bez ohledu na místo zrození, nebo zda ono specifické místo zrození (ius soli), bez ohledu na národnost zploditelů. Commmon sense neboli prostý rozum ovšem zvolí ius sanguinis, tak činí většina - pět šestin - států světa. Jenže v té zbylé šestině jsou bývalé državy bývalého britského impéria včetně Ameriky. Tam se takto rozhodlo po občanské válce (1861-1865) přijetím 14. ústavního dodatku, zejména k prospěchu bývalých otroků. Výjimkou zůstávají v USA narozené děti cizích diplomatů tam akreditovaných. V roce 1982 Nejvyšší soud rozhodl, že i dítě ilegálně přítomné matky, jež v USA porodila, automaticky nabývá americké státní občanství. Takový druh nesmyslně šlechetného uva