Červenec 2011

České zvýšení DPH bude nejvyšší v celé EU

Vladimír Čechlovský

Rozhovor s Janem Širokým.

* * Jako profesor katedry veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity v Ostravě se dlouhodobě zabýváte daňovými systémy členských států Evropské unie. Co soudíte o záměru vlády zvýšit od ledna příštího roku dolní sazbu DPH z 10 na 14 procent a od roku 2013 DPH sjednotit na úrovni 17,5 procenta?

Teoreticky jsem pro jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty, navrhoval jsem ji už ve své disertační práci v roce 1992, tedy před zavedením DPH v České republice. Z hlediska zamezení daňových úniků, transparentnosti a byrokracie je určitě jednodušší a vhodnější než mít dvě a více sazeb. V období doznívání ekonomické krize však na sjednocení není rozhodně vhodná doba.

* * Proč?

Na domácnosti se valí jedno zdražování za druhým, a to ještě před zvyšováním DPH. Lidem rostou náklady na léky, ceny nájemného, benzínu a současně se kvůli úsporám velmi omezují sociální dávky. Přitom samotné zvyšování DPH je velmi citlivou sociální záležitostí. Do snížené sazby daně totiž patří asi 27 procent ze 730 položek spotřebního koše a od DPH je osvobozeno 16 % z počtu položek. Zbytek – 58 procent – patří do základní sazby. Růst spodní sazby tudíž vyvolá velké zvýšení cenové hladiny. Výzkumy dokazují, že zejména potraviny – kvůli síle obchodních řetězců – zdraží více, než by odpovídalo zvýšení sazby daně. Celkové dopady mohou být pro některé domácnosti dost drastické.

* * Kdo nejvíc pocítí dopady?

Nízkopříjmové domácnosti, které spotřebovávají více zboží a služeb dosud od daně osvobozených nebo zatížených sníženou sazbou. Pokud se nebudou zadlužovat, budou muset zásadně změnit spotřebitelské zvyklosti, omezovat nezbytné potřeby. Je otázka, do jaké míry to lze dělat. Na druhé straně další klíčová daň, daň z příjmů fyzických osob, která byla v minulosti silně progresivní daní, má nyní rovnou sazbu daně, je málo progresivní, a kvůli stropu na pojistné je nyní daní dokonce nad určitý příjem regresivní. Jsem přesvědčen, že pokud by mělo dojít ke sjednocení sazeb DPH, je nutné opět znovu zavést větší progresivitu daně z příjmů, která by to kompenzovala. To ale současná vláda odmítá.

* * Proč soudíte, že by bylo znovuzavedení progresivní sazby daně z příjmů nezbytné?

V celé Evropě je všeobecně uznávaný názor, že daně neslouží jen jako zdroj příjmů veřejných rozpočtů, ale že mají i významné přerozdělovací a sociální funkce. Tak to dosud fungovalo i u nás. Prostřednictvím daní lze stimulovat žádoucí chování jak jednotlivců, tak podniků. Třeba podnítit rodiny k tomu, aby měly děti, aby se snažily pořídit si vlastní bydlení prostřednictvím hypoték, aby lidé darovali krev, finančně podpořili významné humanitární a jiné projekty a aktivity. Systém rovné sazby daně má tendenci tyto daňové úlevy rušit. Pokud i DPH ztratí sociální funkci, pak se v daňovém systému můžeme, řečeno s nadsázkou, dostat do středověku.

* * Jak to myslíte?

Tehdy fungovala daň z hlavy. Je to v zásadě jednoduchý způsob, kdy se potřeba státní kasy podělí počtem obyvatel a podle toho stanoví daň.

* * Objevují se názory, že sjednocení sazeb DPH je i v zájmu Unie a jejím cílem.

To je velmi zjednodušený názor. Za naší současnou snahou o zvyšování sazeb Evropská unie vůbec nestojí. Její základní směrnice pouze nařizuje, že členský stát musí mít základní sazbu v minimální výši 15 procent a má-li snížené sazby (maximálně dvě různě vysoké snížené sazby), musí být aspoň ve výši 5 procent. To bude platit nejméně do roku 2015. Dále je vymezen okruh výrobků a služeb, které může mít členský stát ve snížené sazbě. Nemůže tedy do ní umístit jakýkoli výrobek či službu.

* * Kolik unijních států má jednu sazbu a kolik států má více sazeb?

Jednu sazbu má v celé Unii pouze Dánsko a to 25 %. Všechny ostatní členské státy mají jednu až dvě snížené sazby. Například 12 zemí má sníženou sazbu DPH na úrovni 5 procent (my nyní 10 %). Některé členské státy – a to je dáno historickými výjimkami – mají spodní sazbu nižší než 5 procent, nebo dokonce i nulovou sazbu. Například Velká Británie a Belgie mají nulovou sazbu na noviny, Velká Británie a Irsko na knihy. Snížená sazba je využívána u všech zemí na poměrně široký okruh. Například základní potraviny má ve snížené sazbě 26 států. Restaurační služby má ve snížené sazbě 12 států, Česká republika má zde základní sazbu 20 procent a možnost přejít do snížené sazby nevyužila. Základní sazba je v Unii většinou podstatně vyšší, než je minimální sazba 15 procent. Tu mají jen Kypr a Lucembursko.

*** V posledních třech letech – v souvislosti s ekonomickou krizí – ale došlo ke značným pohybům u DPH v členských zemích.

V období 2008 až 2010 zvýšilo DPH 14 členských států včetně ČR, ale šlo většinou jen o základní sazbu, nikoli o sníženou sazbu. Kromě toho základní sazbu zpravidla zvýšily jen nové členské státy. Ze starých pouze Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko a Velká Británie. U některých z nich – zvláště Řecka – to je dáno obrovskými ekonomickými problémy.

* * Jak se v období krize zvyšovala v zemích Unie spodní sazba DPH?

Jen sedm států včetně Česka zvýšilo sníženou sazbu. Bylo to však jen o 1 až 2 procentní body, pouze Estonsko zvýšilo dolní sazbu o 4 a Lotyšsko o 7 procentních bodů.

* * Proč se staré a nové členské státy chovají odlišně?

Staré členské státy mají stabilnější daňové systémy, velmi pečlivě zvažují jejich případnou změnu. V nových členských státech – zejména v pobaltských zemích, Česku a částečně i v Maďarsku – se naopak sazby často mění. Je to dáno střídáním vlád i tím, že se vlády snaží právě tady hledat zdroje pro boj s ekonomickou krizí. Ono je to v podstatě pro ně lákavé a snadné takový zdroj využít. Na druhé straně nemusí být rozumné často měnit sazby. Každý poplatník potřebuje mít určitou jistotu v tom, jak se budou základní daně vyvíjet. Česká vláda dokonce v průběhu několika dnů zásadně změnila názor na postup a míru zvyšování DPH. To svědčí o tom, že jasná vize vládě o této věci zcela chybí.

* * Jak tedy z pohledu Unie hodnotíte zamýšlený krok vlády?

Lze říci, že pokud by došlo v avizovaných dvou krocích ke sjednocení sazeb DPH v ČR, bude to znamenat největší zvýšení DPH v zemích Unie, respektive největší zvýšení sociálně citlivé spodní sazby DPH. Hrozí však i jiná nebezpečí.

* * Jaká?

V případě zavedení jednotné sazby 17,5 procenta bychom byli „ostrůvkem“ v moři sousedních států, které budou mít – proti nám – sníženou sazbu DPH na mnoho zboží a služeb. Konkrétně Polsko 5 a Německo 7 procent. Naši občané tedy budou raději nakupovat v příhraničních oblastech a snaha vlády o zvýšení příjmů se může minout účinkem. Ostatně třeba v Českém Těšíně dnes už nekupuje cigarety takřka nikdo – všichni si je vozí z Polska.

* * Říká se, že by změna DPH byla nevratná.

Je to opravdu tak. Každá vláda, která se dostane k moci, by se těžko odhodlávala sazby zase snížit, protože peněz se vždy nedostává. Navíc opětovné snížení této daně na původní úroveň už nepřinese žádný efekt. Když se totiž sníží DPH, tak se nikdy úměrně nesníží ceny, protože obchodníci si logicky řeknou: využijeme toho k vyšší marži.

* * Vláda ale tvrdí, že peníze potřebuje nezbytně jak na důchodovou reformu, tak i na jiné účely. Kde je má vzít jinde než na daních?

Myslím si, že by je měla hledat hlavně na výdajové straně rozpočtu. Na povrch neustále vyplouvají různé kauzy a pochybné projekty, málo se bojuje s korupcí. Když dopady sečtete dohromady, tak to dělá velké miliardy. Také je třeba ještě zvážit, zda jdeme na důchodovou reformu správně. Mám osobně dost velké obavy jít maďarskou cestou.

(Novinky.cz)