Červenec 2011

Víc už vydělávat nemůžeme

Martin Vlnas

„Může to vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame… Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. A nikdo si na vás prstem neukazuje. Právě naopak. Poskytujete lidem něco, co potřebují. My děláme totéž,“ říká Karel Janeček, ředitel firmy RSJ Algorithmic Trading, který se nedávno pustil do boje s českou korupcí. Kromě toho stíhá přednášet na matematicko-fyzikální fakultě, podporovat české vědce a poskytovat tři rozhovory týdně.

Vaše společnost RSJ Algorithmic Trading se věnuje vysokoobrátkovému obchodování. Můžete čtenářům Finmagu představit, o co jde?

Zabýváme se takzvaným vysokofrekvenčním algoritmickým obchodováním. Na burzách tak vlastně neobchodujeme my, ale počítače, podle předem naprogramovaných postupů – matematických formulí. Slovo vysokofrekvenční pak značí, že obchodujeme neustále. Realizujeme klidně dvacet až třicet obchodů za sekundu.

Je známo, že jste za loňský rok dosáhli obratu 4,1 biliardy korun (4 100 000 000 000 000 korun). To je suma, která by pokryla téměř 3500 ročních rozpočtů České republiky. Jak se ale v takovém obchodování vytváří zisk?

V prvé řadě na tom, že trhu poskytujeme likviditu. Fungujeme coby takzvaní tvůrci trhu. To znamená, že dáváme objednávku na nákup a zároveň objednávku na prodej za různé ceny – na nákup za nižší, na prodej za vyšší. Tím umožňujeme ostatním účastníkům, aby na trh šli a zobchodovali se – to je poskytování likvidity. To, na čem vyděláváme, je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, takzvaný spread, který už je mimochodem kvůli zostřené konkurenci velmi malý. I z něj si ale ukrajujeme jen malý zlomek, typicky pět procent rozdílu mezi poptávkou a nabídkou. Díky obrovskému objemu a obratu našich obchodů se ale ve finále pohybujeme ve velmi zajímavých číslech.

K takovému typu obchodování určitě potřebujete obrovské množství finančních prostředků. Nyní už to není problém, ale jaké byly začátky?

Začínali jsme s kapitálem okolo 300 tisíc euro. I z toho je zřejmé, že objem likvidity nemusí být zas až tak velký, protože neustále obchodujeme tam a zpět. Stačilo si správně nastavit míru rizika. Navíc nepotřebujeme držet žádné velké pozice. To, co děláme nyní, bychom dokázali dělat i se setinovým kapitálem, sice bychom museli méně riskovat, a tím pádem bychom vydělávali méně, ale možné by to rozhodně bylo. V současné době už jsme ale dosáhli hranice, kdy nemá další zvyšování kapitálu na zisky vliv. Víc už tedy vydělávat nemůžeme.

Máte vůbec konkurenci?

Určitě. Tedy ne v České republice. V naší sféře podnikání – zabýváme se futures-kontrakty na derivátových burzách v Londýně, Frankfurtu nebo v Chicagu – jsme ale momentálně největší obchodník na světě. Máme podobnou pozici jako třeba firma GETCO, která funguje jako tvůrce trhu u obchodů s akciemi. Těmi se zatím nezabýváme. Možná se k tomu ale výhledově dostaneme. U akcií však ještě více záleží na rychlosti. Tady už jde opravdu o mikrosekundy, protože se obchoduje v rámci více burz najednou. My se zatím pohybujeme jen ve sféře milisekund.

Odkud své obchodování řídíte?

Naše počítače-servery, které za nás obchodují, jsou umístěny přímo v sídle každé burzy, na které obchodujeme…

…a to vám burzovní pravidla povolují?

Ano je to standardní věc. Samozřejmě za to ale musíte náležitě zaplatit. Náš server tak třeba najdete přímo v sídle londýnské burzy. V Chicagu a Frankfurtu je to podobně. Z Prahy své obchodování pouze kontrolujeme a pracujeme na vývoji nových algoritmů a matematických modelů. Ty pak v noci instalujeme na servery po světě.

Bylo by těžké vás napodobit?

Teoreticky je to jednoduché. Pokud máte kapitál na základní investice, můžete začít dělat to samé co my třeba za měsíc. Prakticky je to ale mnohem těžší. Za námi je devět let vývoje a sbírání zkušeností. Máme tak jedinečné know-how, které se napodobuje velice obtížně.

Jak si své znalosti, modely a vzorce hlídáte?

Lidé s přístupem ke klíčovým informacím jsou samozřejmě velmi dobře motivovaní. Zároveň máme vše pečlivě právně ošetřené.

Takže jde o podobně střežené tajemství jako recept na Coca-Colu?

Řekněme, že ano. Jen je ten recept o hodně složitější. Vlastně jde o spoustu receptů na Coca-Colu spojených dohromady.

Už se vám je někdo pokusil ukrást?

Pokusil. (smích) Víc ale neřeknu…

Byl to někdo z Čech?

Byl to někdo z Čech, ale dál bych to nerozebíral…

A co třeba hackerské útoky konkurence?

Těch se nebojíme, protože i kdyby nás někdo napadl, tak sice získá soubor, ale absolutně nebude vědět, co si s ním počít. A i kdyby ho nakonec spustil a začal obchodovat, tak by vydělával jen chvíli, než by vše zastaralo. Ke zdrojovému kódu by se nedostal určitě. V tomhle smyslu se opravdu nemáme čeho bát.

Dokážete si představit, že byste se narodil třeba za první republiky, ve světě bez počítačů? Co byste dělal?

Určitě bych se chtěl věnovat vědě. To je jediné, co si dovedu představit. Vymýšlel bych matematické teorie.

Nemáte občas chuť něco vyrobit? Zasadit strom, postavit dům? Osobně mi vaše podnikání přijde nehmotné, těžko uchopitelné.

Díky za tuhle otázku. Ono to opravdu může vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame. Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. Nikdo si ale přitom na vás neukazuje prstem, protože poskytujete lidem něco, co potřebují. Jste součástí cyklu – někdo něco vyrobí, někdo zboží přiveze a někdo jiný ho zase musí prodat. Samozřejmě se ziskem, jinak by umřel hlady stejně jako všichni ostatní, kteří by se vydali touhle cestou. I naše firma je klíčovou součástí jednoho takového celku – poskytujeme ostatním likviditu, jsme tvůrci trhu. Umožňujeme každému, aby přišel na trh a obchodoval. Pak je tu samozřejmě zcela legitimní otázka, k čemu ten trh je. Pokud ale připustíte, že trh jako takový má význam, tak je to, co děláme my, pro jeho fungování opravdu zásadní. Svědčí o tom i to, že nám dokonce platí i samotné burzy, kde obchodujeme. To je, myslím, dobré říkat. Pořád je tu ale otázka, jestli mají smysl burzovní obchody a trh jako takový. U obchodů s akciemi je to jasné. Burza je tu od toho, aby snadno převedla prostředky od toho, kdo má peníze a neví co s nimi, k tomu, kdo má nápad, ale nemá peníze. Kdyby neexistoval akciový trh a někdo po mně chtěl peníze, tak mu je jako investor nedám, protože bych je mohl třeba za rok potřebovat a neměl bych jistotu, že je dostanu zpět. Na akciovém trhu ale mohu svůj podíl ve firmě v kterýkoliv okamžik prodat a tím získat likviditu.

Vy však neobchodujete s akciemi, ale s deriváty.

Jasně. Deriváty, krize, lidi nechápou. Jdeme na to. I deriváty mají hluboký smysl. Umožňují firmám zajištění proti rizikům, ať už jsou jakákoliv. Nejjednodušší příklad: máme exportéra a importéra. Pokud velmi posílí koruna, což nemůže ani jeden z nich ovlivnit, velmi vydělá jeden a velmi prodělá druhý. Pokud koruna oslabí, platí to samé, jen obráceně. Není proto nic jednoduššího, než aby se ti dva potkali a řekli si: Hele, pokud ta koruna posílí, já importér zaplatím tobě, a pokud koruna oslabí, ty zaplatíš mně. Tím pádem máme oba jistotu. A právě díky derivátové burze se naši protagonisté nesetkávají na ulici, ale pod střechou. Oba mohou samozřejmě využít také banku. Ale to je mnohonásobně dražší. Naše obchody jsou zcela transparentní a to je pro mě klíčové. Komplikované, ale vždy transparentní.

Teď jste mi ale trochu utekl od té původní otázky. Jak jste na tom se sázením stromů a stavěním domů?

Spíš mě láká jít si pořádně zamlátit do míčku. To je taky konkrétní. (smích) Sázení stromů není úplně to, co by mě interesovalo. Možná časem.

Jak často se vás vlastně lidé ptají, kolik máte peněz?

Poslední dobou pořád. Je to zvláštní, ale čím víc o tom všude mluvím, tím víc se lidé ptají. Já vždy odpovídám, že naše firma vydělává jednotky miliard ročně.

Víte, kolik máte na vašem účtu? S přesností na tisíce, desetitisíce, statisíce.

Nějakou představu mám. Jo, vy ale asi myslíte osobním. Tohle zrovna nějak nesleduji. To by vám řekla manželka. (smích)

Říkal jste, že do vašeho stávajícího byznysu už nemá cenu investovat další peníze, protože vyšších zisků už dosahovat nemůžete. Co tedy s penězi, které vyděláváte, vlastně děláte?

Investujeme do celé řady lokálních i mezinárodních projektů. Děláme všechno možné.

Co takhle spořicí účet?

Do toho moc nedělám. (smích) I když vlastně… Taky mám nějaké peníze takhle uložené, abych na ně mohl snadno dosáhnout, pokud by se objevila nějaká zajímavá investice.

Karel Janeček, ředitel a předseda představenstva společnosti RSJ Algorithmic Trading, kterou založil v roce 1995, absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. Tam v současnosti též přednáší. Doktorát získal na Carnegie Mellon University v Pittsburghu. V letech 2004 až 2005 působil jako vědecko-výzkumný pracovník v Rakouské akademii věd. Založil Nadační fond na podporu vědy a výzkumu a Nadační fond proti korupci. Jeho prvním oceněným byl Libor Michálek, ústřední postava nedávné korupční kauzy kolem Státního fondu životního prostředí. Janeček je ženatý, má dvě děti. Rád si zasportuje, miluje hlavně tenis. Sport bere jako duševní hygienu a hrazdu má i v kanceláři.

(http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/karel-janecek-vic-uz-vydelavat-nemuzeme/)