Srpen 2011

V registru dlužníků je téměř milión Čechů

Jindřich Ginter

Za obratnými podnikavci, kteří dluží i stovky miliónů, zůstávají černé díry. Jejich závazky se nakonec po letech nenávratně odepíší v rámci bankrotu, běžný občan se často jen pro pár stovek ocitne na černé listině v některém z registrů dlužníků. Brzy nato ho věřitelé dostihnou prostřednictvím inkasních agentur či exekutorů a musí platit sankce převyšující mnohonásobně původní, drobný dluh. A žádná banka či úvěrová společnost mu pak už nepůjčí ani korunu. K tomu, aby vaše jméno figurovalo v některém z registrů dlužníků, stačí přitom velmi málo – třeba jedna zapomenutá faktura. A pak, když žádáte banku o hypotéku nebo standardní úvěr, může vaši žádost rychle smést ze stolu, protože máte ve své historii nezahlazený škraloup, byť je to jen pár stovek nebo tisíc.

Jeden ze čtenářů popsal, že žádal o hypotéku, ale banka mu zavřela dveře s tím, že je veden v jednom z elektronických registrů dlužníků. Když si z něho vyžádal výpis, zjistil, že skutečně je tam jeho jméno uvedeno, a v kolonce dlužná částka stojí psáno: 0 Kč. Vzpomněl si, že kdysi dávno skutečně dlužil za telefon, dluh však uhradil. Nikdo od telefonního operátora ani z registru dlužníků se s ním nechtěl příliš bavit a dostával jen strohé písemné odpovědi, když žádal o vysvětlení, jak to, že sice dlužná částka byla „snížena“ na nulu, ale jeho jméno je stále uvedeno v daném registru. A bankovnímu úředníkovi, který žádost o hypotéku posuzoval, stačilo jen to, že jméno žadatele mu registr „vyplivl“.

Další čtenář, živnostník, zase vzpomínal, jak jeho účetní omylem zaokrouhlila částku končící na padesátník místo nahoru, dolů. Až po pěti letech mu přišlo z finančního úřadu oznámení o nedoplatku včetně penále ve výši tisíc korun z dlužného padesátníku! Zaplatil, nehádal se. „Jak bych také s berňákem mohl, když jsem jen drobný živnostník,“ dodal. Od té doby si všude, hlavně u zdravotního a sociálního pojištění, u daňové správy a dodavatelů energií a dalších služeb nechává raději vždy přeplatek ve výši pár stovek, odmítá jeho vrácení a přesouvá ho z jednoho účetního období do druhého. „Pro jistotu,“ popsal svůj recept na obavy z „malých dluhů“ u velkých institucí živnostník.

Přitom třeba právě neuhrazený dluh za telefon nebo internet se po třech měsících více než ztrojnásobí. Jestliže nezaplatíte, následují další násobky, které se během pouhého roku mohou vyšplhat i více než dvacetinásobně. Konkrétní příklad: zapomenete uhradit 500 korun telefonnímu operátorovi měsíční paušál za mobilní připojení na internet. Další fakturu omylem vyhodíte s hromadou reklamních letáků ze schránky. To už „visíte“ tisíc korun za dva měsíce dlužného paušálu, plus vám číslo dočasně deaktivují a naúčtují si k tomu 200 korun.

Samozřejmě, je to vaše nepozornost a problém. Pak přijde upomínka, v lepším případě, protože věřitel není ze zákona povinen dlužníka upomínat. Máte na uhrazení měsíc. Odstřižený telefon další měsíc oželíte, řeknete si, že to ještě počká. Jenže operátor si už účtuje navíc k 1500 korunám za tři měsíce dlužného paušálu ještě přes 3300 korun správní poplatek. A co více, ocitnete se na černé listině. K ní mají přístup všechny banky a úvěrové společnosti. „Dovolujeme si vám připomenout, že pokud dlužnou částku neuhradíte, jsme v souladu se všeobecnými podmínkami oprávněni předat vaše osobní údaje, a to včetně údajů týkajících se dlužné částky, zájmovému sdružení SOLUS. To je úvěrový registr, který vede databázi osob neplnících své finanční závazky,“ konstatuje ve své upomínce telefonní operátor. Tyto upomínky jsou navíc v takových velkých firmách, jako jsou operátoři, víceméně automatizované, takže je to nijak zvlášť personálně neobtěžuje. Stejně tak se exekutorům nepředávají jednotlivě, ale v celých velkých balících, takže i u exekutorů je pak vše víceméně automatizováno prostřednictvím speciálního software, včetně následného podání soudu, a výkonu exekuce, v těchto případech obvykle na plat nebo na účet dlužníka.

Jen v registru SOLUS má už negativní záznam bezmála milión lidí a další přibývají, a to těchto registrů u nás existuje více. Ti všichni pak narážejí na potíže, když žádají banky o úvěr, neboť banky jsou při posuzování konkrétních žádostí mnohem obezřetnější, byť jejich marketing troubí do světa, že hypotéky jsou teď levné jako dlouho před tím ne, a je snadné je získat.

Počet žádostí bank o prověření fyzických osob z hlediska jejich platební morálky podle společnosti CCB, které provozuje zase Bankovní a Nebankovní úvěrový registr, meziročně vzrostl o více než deset procent. V tomto typu registru jsou údaje o všech lidech, kteří třeba jen mají kontokorent, ale jinak vše včas platí, takže z něho může „vypadnout“ i pozitivní profil daného člověka; jiné registry, jako SOLUS, pracují na principu negativního záznamu.

(Novinky.cz)