Srpen 2011

Zemřel historik, který odhalil zákulisí bolševické revoluce

Karel Pacner

Historik, který zjistil, že bolševickou revoluci v Rusku v roce 1917 financovali Němci, zemřel. Zbyněk Zeman skonal ve věku 83 let ve středu ráno po dlouhé nemoci v Praze.

Zeman odešel v létě 1948 tajně na Západ, v Londýně studoval historii a potom působil na několika britských univerzitách. Byl jedním z několika adeptů historie, kteří zkoumali pro britskou vládu na jednom venkovském zámečku archiv německého ministerstva zahraničí – na 400 tun dokumentů. Jeho úkolem byly spisy týkající se Československa a Polska. Avšak o nedělích neměl co dělat, do města bylo daleko, proto se rozhodl, že se podívá na Rusko a Německo v době první světové války.

„Objevil jsem tam podnikatele Izraela Helphanda, ruského levicového sociálního demokrata, který se pohyboval po celé Evropě,“ vyprávěl mi Zeman. „Své levičácké články podepisoval pseudonymem Parvus. V roce 1910 odjel do Turecka, kde zbohatl. Za první světové války přesvědčil německé politiky, aby financovali vůdce ruských bolševiků Vladimíra Lenina, který žil ve Švýcarsku. Potom mu se souhlasem německého císaře Viléma umožnili, aby v zamčeném železničním vagonu odjel spolu s dvacítkou dalších přes Německo a Skandinávii do Ruska. Tam potom financovali bolševickou revoluci.“

V minulosti se proslýchalo, že císařské Německo financovalo bolševickou revoluci, Zeman však byl první, kdo o tom našel dokumenty. Vydal je v roce 1958 v oxfordském univerzitním nakladatelství ve sborníku, ve kterém uveřejnil i spisy týkající se Helphanda-Parvuse. Tuto knihu okamžitě napadli britští komunisté, ale ani seriózní historici nechtěli vlivu císařského Německa na bolševickou revoluci věřit – jeden to nazval v časopisu Times Literary Supplement drobným incidentem, který si zaslouží maximálně poznámku pod čarou. Okamžitě se rozpoutala na těchto stránkách vášnivá diskuse.

„Stal jsem se podezřelým z pokusu o útok na sovětskou mytologii, v níž byl uchováván obraz Lenina spolu s neposkvrněnou legendou o bolševické revoluci,“ posteskl si Zeman později. Trvalo několik bouřlivých let, než se historická obec sklonila před fakty, které česko-britský historik z archivu vytáhl. A po rozpadu Sovětského svazu to potvrdili odborníci, kteří směli nahlédnout do dosud utajených moskevských archivů. Zeman napsal spolu s německým kolegou Winfriedem Scharlauem populární knihu Parvus Helphand – Muž který financoval Lenina; vyšla i u nás (1999).

Zeman se zabýval vznikem masové propagandy. Napsal i knihy Vzestup a pád komunistické Evropy (1998) a Edvard Beneš – politický životopis (2000, 2009). Začátkem devadesátých let začal přednášet i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. A v roce 1996 zakotvil v Praze natrvalo.

(MFDNES)