Srpen 2011

České jídlo je horší i dražší než německé

Petra Pospěchová

Zajeďte někdy nakoupit potraviny kousek za západní českou hranici. Paštiky bez přídavku vepřových kůží, jahodové marmelády, ve kterých většinu ovocné složky netvoří jablka (obojí je pro zájemce k vidění v českých obchodech).

Levnější a lepší jsou v Německu sýry, džemy, párky i rajčata. Řetězce počítají s tím, že Čechům moc nezáleží na kvalitě. Kvalita potravin prodávaných v Česku je ve srovnání s tím, co nabízejí obchody u našich západních sousedů, mizerná. Za stejnou nebo i nižší cenu koupíte v Německu o třídu lepší zboží. HN to zjistily při srovnání nejlevnějších potravin daného druhu ze supermarketu stejného jména v Drážďanech a v Praze. Stačilo porovnat etikety a bylo zřejmé, že kvalita německých potravin je v drtivé většině nejméně o třídu výš. Německý kečup se 70procentním obsahem rajčat stojí jen o šedesátník (o 60 haléřů - pozn. red. CS-magazínu) víc než český s 11 procenty rajčat, německá marmeláda s dvojnásobným obsahem jahod proti české stojí polovinu. V německých paštikách nenarazíte na vepřové kůže, v českých jsou běžné. V těch německých jsou hlavně játra a maso, v českých je obojího méně a přidaný je obstojný podíl vepřových a kuřecích kůží nebo drůbežího separátu. Česká paštika je levnější o korunu padesát. Anebo nedozrálý český camembert, který vás vyjde skoro o dvě koruny dráž než vyzrálejší a voňavější německý.

Argument prodejců, že Češi chtějí co nejlevnější zboží a oni se jim snaží vyhovět, tím zcela padá. Němci dostávají za stejnou cenu vyšší kvalitu. To, že jsou Češi zapřísáhlí milovníci všeho laciného, je přežitým mýtem, ukazují to i marketingové průzkumy. Podle výsledků loňské Shopper Typology od agentury GfK je cena zboží naprosto klíčová pro méně než polovinu Čechů. Důležitějšími kritérii jsou pro ně při nákupu podle tohoto průzkumu kvalita, zkušenost s daným zbožím nebo rychlost nákupu. "Situace se mění. Přispěly k tomu aféry jako dioxiny nebo EHEC. I kvůli nim se lidé začínají zajímat o původ zboží a o jeho složení," říká Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory ČR. Na nízké kvalitě zboží podle ní vydělávají prodejci, kteří si k levnému zboží přirazí třeba i stoprocentní marži.

HN se věnují kvalitě potravin v Česku dlouhodobě. Během posledních dvou let upozornily na řadu podvodů na spotřebitelích, které se pohybují v mezích zákona: kuřecí maso nastavované vodou, chleba kynutý bez tradičního kvasu nebo jogurty s drasticky řídkou konzistencí oproti minulosti. Rozdíly mezi českými a německými potravinami jsou stejně legální jako všechno jmenované zboží. České ministerstvo zemědělství i příslušné orgány Evropské unie je nepovažují za problém. "Jediná cesta, jak se může bránit zákazník, kterého odlišné složení tak výrazně pobuřuje, je, že bude upřednostňovat výrobky, jejichž složení mu vyhovuje," vzkázal spotřebitelům ministr zemědělství Ivan Fuksa. Svůj postoj zdůvodňuje tím, že stát i EU dohlížejí primárně na bezpečnost potravin z hlediska zdraví. Nedávný případ nákazy E. coli ovšem ukazuje, že právě špatná dohledatelnost levných potravin putujících napříč Evropou může představovat i zdravotní riziko.

68 077 kilometrů nacestovaly potraviny, než je vyložili v Praze. Med přijel z Číny, kopr z Izraele, rajčata z Nizozemska.

Tradiční chléb. Místo kvasu většina pekáren používá kvas umrtvený. Pekařům šetří čas, chlebu bere vůni i chuť.

Actimel, Kefír. Čtvrt litru kefíru má na zažívání stejný účinek jako jeden actimel. Liší se hlavně marketingem.

Jogurt. Jogurt se za posledních dvacet let stal z pevné hmoty břečkou. Obsah sušiny klesl z 22 % na 13 %.

Kuřecí maso. "Křehčené" kuřecí je nastavené vodou. Smrskne se při pečení až na třetinu původního objemu.

Z diskuse

Oldřich Přikryl, Rýmařov: Zkušeností s rozdílem kvality potravin v zahraničí a u nás máme hodně. Týká se to nejen vámi uváděných výrobků, ale i masových konzerv, francouzských vín, olivového oleje apod. Kávu Tchibo si příležitostně kupujeme v Rakousku, k nám se pod stejnou značkou vozí z Polska. Na náš dotaz u firmy Tchibo nám sdělili, že s dovozem kávy pražené v Německu do ČR nepočítají. U celé řady výrobků se stačí podívat na obalu na popis nebo návod. U výrobků prodávaných u nás je česky slovensky, maďarsky apod., tedy je zřejmé, komu je výrobek určen. Ale podobně se to týká celé řady výrobků průmyslového charakteru. Do značné míry si to však děláme sami, protože výrobky kupujeme. Např. u masných výrobků se stačí podívat na obsah masa v procentech.

(http://IHNED.cz)