Srpen 2011

Zemřel Otto von Habsburg

Ve věku 98 let zemřel dnes (04. 07. 2011 - pozn. red. CS-magazínu) v bavorském Pöckingu na jihu Německa nejstarší syn posledního rakouského císaře Otto von Habsburg. Tento konzervativní politik se za války angažoval proti nacismu a za osvobození Rakouska. Byl dlouholetým poslancem Evropského parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CSU. Často se zasazoval o zájmy sudetských Němců vysídlených po válce z Československa. "Pokojně zesnul," řekla agentuře DPA jedna z politikových spolupracovnic.

Otto von Habsburg se narodil v roce 1912 ještě jako syn arcivévody Karla, který se v roce 1916 stal rakouským císařem. O dva roky později byli Habsburkové zbaveni trůnu a odešli do emigrace. Tam Otto vystudoval, věnoval se odporu proti nacismu a proti připojení Rakouska k německé říši. Po válce, kterou Habsburg prožil v USA, se vrátil do Evropy a spolu s hrabětem Coudenhovem-Kalergim se v rámci Panevropské unie věnoval snaze o sjednocení kontinentu. S manželkou kněžnou Reginou von Sachsen-Meiningen měli sedm dětí. Usadil se v Pöckingu u Starnberského jezera a politicky působil v rámci Křesťanskosociální unie (CSU). Jako dlouholetý poslanec Evropského parlamentu se po roce 1989 mimo jiné zasazoval o integraci postkomunistických zemí do evropských a atlantických struktur. Nabádal zároveň českou stranu k dialogu se sudetskými Němci a zrušení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě vysídlenci přišli v Československu o majetek a občanská práva. V této souvislosti nezřídka kritizoval politickou reprezentaci ČR, kde byly jeho aktivity vnímány rozporuplně.

Hlavou habsburského rodu se po smrti Otty fakticky stává jeho nejstarší syn Karl Habsburg, který žije v Rakousku. "Můj otec byl výraznou osobností. Ztrácíme v něm velkého Evropana, který nás převyšoval ve všem, co v současnosti děláme," řekl padesátiletý Karl podle informačních webů.

Otto von Habsburg se narodil 20. listopadu 1912 v dolnorakouském Reichenau jako nejstarší syn tehdy ještě arcivévody Karla (Karel I. se stal císařem v roce 1916) a jeho ženy arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské. Vystudoval státní a sociální vědy na katolické univerzitě v Lovani. Po pádu rakouské monarchie žil se svými rodiči ve švýcarském exilu a na ostrově Madeira, kde jeho otec v roce 1922 zemřel. Rodina se nesměla vrátit do Rakouska, dokud se rod nezřekne nástupnických práv. V polovině třicátých let Habsburg vstoupil do Panevropské unie usilující již tehdy o integraci Evropy na křesťanských a demokratických základech. Jako jeden z mála politiků rozpoznal nebezpečí nacionálního socialismu a otevřeně vystupoval proti Hitlerovi. Snažil se zabránit anexi Rakouska a za války dopomohl k útěku z Evropy 15.000 Židů. V roce 1940 odešel do USA, kde se snažil založit tzv. Dunajskou federaci, jakousi předchůdkyni spojené Evropy.

Po válce se na čas vrátil do Rakouska, ale na zásah sovětské okupační moci musel ze země odejít. V polovině padesátých let přesídlil do Bavorska. V roce 1961 se Otto von Habsburg, korunní princ rakousko-uherský, zřekl habsburského trůnu a coby pozdější europoslanec začal podporovat tradiční habsburskou politiku sjednocování evropských národů do jednoho celku. Často se také zasazoval o zájmy sudetských Němců vysídlených po válce z Československa. V roce 1973 se stal předsedou Panevropské unie a v roce 1979 byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu. V této instituci zastupoval bavorskou konzervativní stranu CSU až do roku 1999.

Vitální doyen habsburské monarchie pracoval až do posledních dnů. Často publikoval články i knihy o politice. Mluvil o tom, že má několik vlastí; měl občanství Německa, Rakouska, Maďarska a Chorvatska.

(www.ctk.cz)