Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Březen 2012


Mezinárodní spiknutí zločinců

MUDr. Jaroslav Lhotka

...

(22)

Kdyby nebyl ruský bolševismus s jeho předními představiteli (Lenin, Trocký) financován předními bankami sionismu, zkrachoval by. V USA to byly bankovní domy Kuhn a Loeb, Guggenheim (dnes podporují potratářskou politiku), bratři Lehmannovi (dnes způsobili ekonomickou krizi, která se přelila z USA do Evropy), v Londýně Speyer, v Pařiží Gunzbourg, v Německu Warburg. Toto špinavé prádlo si musí Židé vyprat mezi sebou, jinak budeme dále prožívat období krize morálky.

Ruští legionáři, kteří prožili bolševické řádění v Kyjevě a viděli na vlastní oči, jaká zvěrstva páchali bolševici na zajatých legionářích, nemohli mlčet ani za 2. světové války a varovali národ před bolševismem a Stalinem. Valdická věznice jimi byla přeplněna po 2. světové válce na základě Benešových retribučních dekretů. Tak jsme se jako národ „odvděčili“ vítězům, aby se národ nesměl dozvědět pravdu. Umožnil to Košický vládní program Národní fronty.

Všechny revoluce, orientované na Kreml ve 20. století, a bylo jich hodně, nebyly ničím jiným nežli krvavými orgiemi proti odpůrcům komunismu. Když mučedníci pro víru v rudém Mexiku stáli pod šibenicemi, volali před popravou: „Ať žije Kristus Král!“ Nejinak tomu bylo ve španělské občanské válce (1936-1939), kde bylo zavražděno přes 100 tisíc katolíků. Proto tolik mučedníků pro víru je dodnes vynášeno papeži k Oltáři. Dodnes je živým tématem, proč řádili odpůrci Krista v katolickém Španělsku, když tam nebyla inkvizice. Jde o vzpouru mezinárodně organizovaného zločinu proti Řádu, která trvá celé 20. století a pokračuje dál i ve 21. Dodnes nebyly zpřístupněny kremelské archivy z doby bolševické revoluce. Kdyby tehdy dal profesor Masaryk na Gajdova slova, že zasáhne s legiemi v Petrohradu a do třech dnů udělá konec bolševickému trojčení, mohli jsme jako národ vejít do světové historie jako zachránci Evropy od komunismu. Levicově orientovaný Masaryk však chtěl opak – porážku carismu. Touto myšlenkou byl posedlý po celou dobu 1. světové války. Pak byl opěvován masarykovci jako „president Osvoboditel“. Ptám se: Od čeho? Od rakouské monarchie? Vždyť jsme po zrodu republiky dostali opět náhubek, cenzura byla tuhá, horší jak za Bachova absolutismu, ke korytům politiky se dostali ponejvíce ti, kdo se nezasloužili o nově vzniklý stát, nebojovali se zbraní v ruce proti nepřátelům, ale vyčkávali na vhodný čas.

Velká část carské aristokracie byla vyvražděna v obávaném vězení Taganka. Prvním jejím velitelem byl sionista Limbert. Vedle Taganky to byla Lubljanka, pověstné vězení v Moskvě na Dzeržinského náměstí. Dzeržinskij byl obávaný velitel ČEKY, Neslovan a pocházel z Haliče. Jeho původ se dodnes tají. Celý americký Hollywood byl zaplevelen marxleninskou ideologií. V podstatě jde o boj Zla s Dobrem, který jde dějinami lidstva od ukřižování Krista, jenž přinesl lidstvu Lásku, které se nedostává. To je ten podstatný rozdíl od starověku. Kristem začínají novodobé dějiny, nikoliv „naším letopočtem“.

V roce 1934 byl Sovětský svaz přijat do Společnosti národů za předsednictví ministra zahraničí Beneše. V roce 1936 z ČSR jezdili interbrigadisté na pomoc rudým republikánům zardousit katolicismus Španělska. Po sametové revoluci byli za tuto pomoc, pokud ještě žili, vyznamenáni na Pražském hradě.

V roce 1944 začala v USA akce násilné repatriace dvou milionů národních Rusů, kteří neměli nic společného s 2. světovou válkou. Ti z Rusů, kteří si snažili zachránit životy opuštěním lodí kotvících v přístavech, byli zastřeleni. Takový byl spojenec SSSR. V USA byl v té době velvyslancem Litvinov, původním jménem Mayer Henoch Finklstein, pravá ruka Stalina. Tento tlouštík měl dobré styky se sionisty na americkém ministerstvu zahraničí za Rooseveltova prezidentství. Násilné repatriace, napmířené proti demokracii, trvaly až do roku 1947. I ze Švédska jezdily po válce vlaky s dobytčími vagony přeplněnými ruskými zajatci, kteří utekli před bolševismem výměnou za uhlí.

Maršál Tito dostal hodnost i uniformu od Stalina. Skutečný Tito byl Chorvat a zemřel za španělské občanské války v roce 1939 v Barceloně. Ždanov, který se původně jmenoval Lifšic, byl krátce před svou likvidací Stalinem strůjcem rozhodnutí, jímž byl v roce 1948 maršál Tito vyloučen z Kominformy. Titoismus byl svým programem s krutostí metod v koncentračních táborech totožný s bolševismem. Poradcem Tita byl Ioza Vilfan, vlastním jménem Joseph Wilfan. Když v lednu 1950 přišel na Západ Bohumil Laušman, za alibi mu stačilo zatčení a poprava jeho zetě Jaromíra Nechánského, majora čsl. armády. Laušman pak odjel ke svému příteli maršálu Titovi a stal se jeho poradcem pro pětiletý hospodářský plán. Pod jeho vlivem si Jugoslávie podala v roce 1950 žádost o americkou pomoc, nejprve hospodářskou a v lednu 1951 i o vojenskou. Když Stalin prohlásil, že nevezme Tita zpět, Laušman odjel do Salzburku. Státní bezpečnost ho tajně převezla zpět do ČSR a zde byl pak ve vězení otráven.

Bohumil Laušman, poslední předseda ČSSD, nese vinu za to, že se tato strana v roce 1948 sloučila s KSČ. Jako ministr průmyslu se podílel na 25. únoru 1948. Jelikož byl mužem února, uprchlí vlastenci se na něho dívali jako na komunistického agenta. Již za První republiky byl vyhlášeným prospěchářem, jeho tchán byl starostou v Chrudimi a bídně platil městské dělníky. K jeho „učedníkům“ patřil Jiří Hájek, jenž si od komunistů v roce 1948 vysloužil poslanecký mandát. V Pražském jaru 1968 se potom stal ministrem zahraničí.

Komunista Jaroslav Seifert zářil na rudé obloze nejdéle, až do doby Husákovy normalizace. V době, kdy ve Španělsku už dávno skončila občanská válka, měl ve Vysokém Mýtě besedu o literatuře. Několik žen, prý umělkyň, básnířek z Katalánie, mu přineslo v šedesátých letech kytici krásných rudých růží. Byly to členky FAI, s níž byl básník Seifert dlouhá léta ve styku. Kdo z přítomných mohl vědět, co je to za organizaci pod zkratkou FAI? Satanova „Fronte Anarquista Ibéricos“ – Fronta anarchistů Iberského poloostrova. Seifert byl jejich ctitelem od roku 1936. Jeho básní o obraně Madridu rudými republikány jsme byli otravováni v padesátých letech na jedenáctiletkách. Prý se před Madridem bojovalo za Prahu. Nic ale o vraždění katolických duchovních a laiků tam nebylo. Opakuji, že ve Španělsku bylo zavražděno přes 100.000 katolíků! O tom současný svět neví?

Známý travič Berija zlikvidoval Dimitrova semínkem comotilu v jídle. Semínka mají háčky, přichytí se sliznice v žaludku, ze semínek se postupně vylučuje jedovatý alkaloid a po několika týdnech se umírá na otravu. Je to nenápadné a nevzbudí to žádné podezření.

Mezinárodní spiknutí zločinců je financováno kosmopolitními bankovními domy, které podporují rozvraty, revoluce a zlodějny za účelem zisku. Žijeme v období krize morálky.



Zpátky