Duben 2012

Řád kontra chaos

MUDr. Jaroslav Lhotka

...

Svobodu jsme si jako národ vydobyli v novodobých dějinách díky chrabrosti legionářů, kdy jsme politicky pochopili, že naše místo po 300 letech područí pod Habsburky je na straně válčících armád Dohody v 1. světové válce. Tedy nejenom zásluha TGM. Tak se zrodil 1. odboj legionářský od r. 1914.

Poválečná řevnivost politických stran na uspořádání státu rozdělila společnost, která postrádala nadstranického ideového vůdce, jenž by dokázal sjednotit politicky národ v době, kdy se chaos stal hybnou silou bolševismu, nacismu a fašismu, vycházející z prohnilého liberalismu. K tomu velkou měrou napomohla světová ekonomická krize třicátých let, která se přelila z USA do západní Evropy.

Místo abychom táhli za jeden konec provazu, ohební politici vyráběli na zakázku Pražského hradu a podhradí pomlouvačné škváry proti Gajdovi (těch se drží v Historickém ústavu Akademie věd podnes), Kramářovi, Stříbrnému. V prosinci 1933 zemřel republikán Antonín Švehla. Ten měl státnické vlohy na rozdíl od TGM a změnil by běh politických událostí doma, zejména proti nově vzniklé Henleinově sudetské straně. Masaryk s Benešem věnovali místo toho pozornost Gajdovi a jeho NOF, jak mu podříznout větev. Pak se na to oba koukali, když Henleinova strana ve volbách v r. 1935 dostala 44 poslaneckých mandátů a začala si diktovat podmínky. V těchto volbách propadlo seskupení stran pod Kramářem a Stříbrným v Národním sjednocení. Tehdy Kramář pronesl památnou větu: „Tenhle národ je bahno!“ A nemýlil se!

Mnichov 1938 byl důsledek evropské zednářské politiky, která se ukázala ve své nahotě už v červenci 1932, když francouzský ministerský předseda, radikální socialista Eduard Herriot řekl novinářům ve švýcarském Lausane po schůzce s evropskými státníky, že Německu se snižují válečné reparace z 30 miliard zlatých marek, tj. 240 miliard našich předválečných korun, na 3 miliardy zlatých marek, splatných po 3 letech moratoria ještě po 37 letech (tj. do roku 1972). Lausaneckou dohodu podepsal za ČSR ministr zahraničí Beneš, podřízený zednáři Herriotovi v zednářské lóži. Hitler pak 10.7.1932 prohlásil v Berchtesgadenu: „Naši odpůrci mohou být vděčni Pánubohu, že vládou Papenovou jim poskytl krátkou šibeniční lhůtu a nikoliv ihned režim národních socialistů. Lausanecká smlouva, která nám dnes ukládá k placení tři miliardy ještě, neuloží nám za šest měsíců již ani tři marky.“ (Národní listy, červenec 1932)

Hitlera si vypěstovali sami zednáři ke své podobě. Mnichov 1938 byl vyvrcholením zednářské politiky západních velmocí Francie a V.Británie a jepičí život Druhé republiky pramenil z nemohoucnosti zkorumpovaných politických stran prohnilé západní demokracie. Následná nacistická okupace 15.3.1939, pak první příznaky zákeřné, vleklé choroby-kolaborace, provázená závistí a sobectvím malých lidí, přetrvaly po 2. sv.válce a objevily se v ukrutnostech, hrubosti a vulgárnosti jednání proti poraženým. Rudí gardisti ničili vše, co bylo funkční, uspořádané, čisté. RG, předvoj KSČ v r. 1945, v době revolučního kvasu, jenž trval příliš dlouho, pošlapal duši českého národa.

V prvních volbách po 2. sv.válce v r. 1946, volil téměř každý druhý občan v českých zemích komunisty v rámci čtyř povolených stran, organizovaných v NF.

Prý to byla lidová demokracie. Právo politicky rozhodnout se, co je v zájmu národa a státu, neměla poválečná společnost, ale KSČ a její zrádná ideologie. Nastaly zlaté časy komunistickým loupežníkům, vše podle vzoru Hada z Bible, prvního nepřítele Pravdy, jemuž se podrobili malověrní a bez víry, aby otevřeli přístup do svého nitra Zlu v podobě marxismu-leninismu.

Po listopadu 1989 se republika stala rejdištěm svobodných zednářů, pro zisk a moc. Když ji vysáli, tak provedli zadlužení státu. Je třeba oddlužit stát tak, že se navrátíme ke spravedlnosti. Nespravedlivá vláda vnáší do společnosti chaos a s ním i mravní úpadek, proto nemůže vést občany k dobrému a ctnostnému životu. Bez křesťanských hodnot budeme prožívat opět to, co prožily předchozí generace neponaučitelných snílků o ideálech komunismu. Tato avantgarda intelektuálů, jak se mezi sebou nazývali, byli ve skutečnosti největšími hlupáky jaké zplodil svět, protože komunismus nelze reformovat, jako nelze predělat celé Marxovo a Leninovo učení, z něhož vyrostlo zhoubné dílo proti Bohu a lidství, popírající učení Ježíše Krista, Naději lidstva. Řád dává lidskému životu smysl, vychází od Boha a je v nás, pokud máme víru v Krista, jako měli naši předkové na Svaté Rusi, když postavili první dva pluky legionářů – pluk sv. Václava a pluk svatých Cyrila a Metoděje. Příchodem TGM došlo k tragickému omylu – přejmenování obou pluků a vzniku Husitské divize. Od té doby to šlo s legionářskou slávou v Rusku s kopce dolů a byly velké ztráty na životech. Na čtyři tisíce padlých ruských legionářů odpočívá v zemi a žádná polistopadová vláda na ně nevzpomene, ani prezident.