Zaří 2012

Vune domova.

Ross Hedvicek

Prave jsem se vratil z navstevy Ceske republiky. Ja vim, zni to trochu jako Klement Gottwald na Staromaku v unoru 1948 "prave jsem se vratil od pana prezidenta". U prezidenta jsem nebyl, ale byl jsem prijat v kancelari rakouskeho spolkoveho kanclere (drevem oblozeny i strop, zajimave) na Ballhausplatz 2 http://www.youtube.com/watch?v=A-yNYzIDQ8s a v kancelari byvaleho ceskeho premiera (Jirka je fajn kluk, jako za mlada, krivdite mu vsichni) v Praze-Radlicich. A jak jsem se vracel z te navstevy, tak jsem pocitil, co to je ta "vune domova".

Tahle navsteva byla ze vsech mych dosavadnich navstev nejlepsi. V Cesku na mne mi pratele a pribuzni byli velice hodni a prijemni a ani jsem se nedostal do zadneho konfliktu s ceskymi autoritami nebo temi jejich ultra-blbymi ceskymi zakony.

Na ceste zpatky jsem letel z Vidne do Berlina, z Berlina do Newarku a z Newarku domu. Ve Vidni vsechno v poradku, ale v Berline (Tegel) jsem mel problemy i na obycejnem WC. Nekde jsem cetl, ze piti tekutin pomaha k potlaceni jetlagu a vubec lupani v usich a vetsine tech neprijemnosti sezeni v letadle. A tak jsem pil - obycejnou vodu. A tak se stalo, ze prestoze nemam ani zvetsenou prostatu (potvrzeno lekarem, v mem veku by to bylo normalni), tak jsem okamzite po pristani v Berline musel nutne na zachod. Ale nuuuutne!

V Berline se muselo projit dalsi kontrolou zavazadel, protoze jsme opousteli "EU prostor" nebo tak neco a tak nas vyhnali z letadla do uzavreneho prostoru, kde byl jen jeden zachod (ano, jen jeden!) pro muze a jeden pro zeny - oba s malou predsinkou s umyvadlem. Pred obema se hned utvorila fronta. Nez na mne dosla rada, to uz jsem byl zkrouceny jako Venuse Miloska (to je ta s kolenama u sebe) a porad jsem stal jeste v te predsini. A zoufale se mi chtelo curat.

Odmitl jsem se pocurat do kalhot - obzvlast, kdyz jsem mel pred sebou jeste 12-15 hodin cesty, tak jsem gestem ukazal jednomu spolucekajicimu v predsini onoho WC at si stoupne ke dverim a nikdo tam neleze a jednoduse jsem se ve stoje vycural do umyvadla v te predsini. Pak jsem to splachl, umyl si ruce a se spokojenym gestem jsem pokynul ostatnim v predsini: "Next, please!"

Vsichni ostatni v predsini a pred predsini byli Nemci a strhl se okamzity pokrik. Nemohli uverit, ze jsem neco takoveho provedl. A pak jeste promluvil anglicky. Nevim jak vy, ale ja nejsem plachy. Moje znalost nemciny sestava ze slov "Hande hoch!" "Nicht schiesen!" a "Auf wiedersehn!" , ale umim bezvadne imitovat nemecky prizvuk serzanta Schulze z Hogan Heroes. Oni kriceli na mne, nemecky, ja jim odpovidal anglicky s nemeckym prizvukem - no legrace. Zrejme jen ma priserna prevaha v telesne velikosti jim branila mne fyzicky napadnout. Vysvetlil jsem jim, ze jsou nejen narodem s nedostatecnou kapacitou hajzlu, ale ze i strasne radi pochoduji a ze jine narody se odmitaji pochcat do gati, jen proto, ze je to narizeno. Slovo "gestapo" jsem po lonskych spatnych zkusenostech ve Frankfurtu nepouzil - to uz vim, ze jsou na to haklivi. A tehdy mi kvuli tomu uletelo letadlo.

A uprostred toho pokriku jsem se spokojene protlacil k rentgenovani zavazadel, kde prislusna Ilse Koch na obrazovce objevila, ze UDAJNE pasuji v prirucnim zavazadle strelnou zbran (ve skutecnosti to bylo jen par nahradnich soucastek). A tak jsem vzrusil pritomne Nemce behem 5 minut uz podruhe. Mel jsem z nich dojem, ze museli byt vychodni. Nebyli nad veci. Rvali jako paviani. Nastesti se tam objevil chlapik, asi stejne stary jako ja, s napisem POLIZEI na levem rameni a asi jsem mu byl sympaticky nebo se divil, ze jsem se nepotil ani neprchal, nemeckym zpusobem mne vyrval z rukou vyjicich zen a vsechno zachranil. Nechal si potvrdit od sveho hauptmana, ze mne muze nechat jit a bylo to. Zavazadlo s podezrelymi predmety poslali do prizemi letadla, ja jsem zaplatil dalsich 55 Euro a do Newarku odletel jen v tricku, s pasem a penezenkou v kapse.

Ten pas byl nastesti americky, coz se ukazalo naprostym pozehnanim v Newarku, New Jersey. Jiste, ze jsem slysel pribehy ublizovanych obcanu CR, kteri byli americkymi celniky sikanovani a osahavani. Cesti muzi byli dokonce osahavani tlustymi cernoskami! Vazne! Me se ovsem nic takoveho nestalo, me celnik zasalutoval, dal tam razitko a povida "Welcome home!" - coz znamena "Vitejte doma!" Koutkem oka jsem ale zahledl ve vedlejsi rade manzelsky par predkladaji cervene EU pasy (ano, EU ma cervene, rusky vypadajici pasy) a vykrikujici neco jako "Ich habe jedlo-bedlo Oil am Tank!" Nevim jak muze nekdo s cervenym pasem ocekavat, ze se na nej slusni lide nebudou divat s podezrenim?

Jo, vitejte doma - tehdy poprve na mne ta vune domova dychla. A vkrocil jsem na Newark International Airport. Newark je v New Jersey a obyvatele New Jersey jsou po cele Americe znami svou nadprumernou hrubosti, neurvalosti, nevychovanosti a vubec necivilizovanosti - jsou to proste takovi Cesi Ameriky. A predstavte si, vsichni na mne v Newarku byli hodni, mili a zdvorili. Neco co jsem v Cesku u cizich neznamych lidi nezazil. V Cesku maji zrejme ustavou narizeno byt protivni, neurvali a sklebit se jak opice jako by byli prislusnici nejake vyssi kasty v Indii.

Zastavil jsem se v Irish Pub, dal si tam obed - vsechno fajn, prijemne a s usmevem. Dokonce i letusky spolecnosti United, tedy zeny, ktere maji sadismus v pracovni naplni se chovaly mile a prijemne. Vune domova.

Na letisti na mne cekal syn, ulozil jsem se do pohodlne dozadu sklopeneho sedadla a jeli jsme zbyvajicich 100 km po dalnici domu. "Jed v levem pruhu a malinko zpomal!" porucil jsem mu. Podival se na mne, co zase zkousim, ale udelal to. V pravem pruhu nas zacaly predjizdet desitky aut, bez jedineho zablikani za nami, najizdeni na nas a nebo nejake gestikulace behem predjizdeni. A bylo jasno, uz jsem zase v civilizaci - vune domova vsude kolem mne. Nikdo tu nepochoduje, ani chorobne nedodrzuje uplne idioticke zakony.

A pak jeste synovi povidam - "ted prejed do praveho jizdniho pruhu, jestli drnca!" Zkusil to nekolikrat a pravy jizdni pruh u nas proste nedrnca. A to jsem nedavno kdesi cetl, ze americke dalnice jsou horsi nez evropske, protoze dalnicni podlozi (tloustka vozovky) je v USA jen okolo 30 cm, kdezto v Evrope je to podle EU smernic 1 metr hluboke. Protoze nepredpokladam, ze v Americe maji lepsi beton, jsem nucen si myslet, ze drncani je zpusobeno idiotstvim tvurcu vasich zakonu (nejen silnicnich). A to jsem se jeste nevyjadril k vasim kruhovym objezdum.

A pak jsem si spustil okynko a zacal dychat ten slany morsky vzduch. Ale to uz je o necem uplne jinem...