Červenec 2013

Vzpominky kulakova ditete 2 ...

Ross Hedvicek

Vzhledem k odstrasujici pozornosti, kterou mym vzpominkam venuji mi stalkeri a "overovaci", budu uvadet minimalni mnozstvi jmen a jinych detailu, prestoze si je pamatuji.

Jak cas plynul, tak se ma puvodni designace "kulakovo dite" postupne menila ve vice politicky korektni "nevhodny tridni puvod".

V dalsim vzpominani se vratim k detailum meho "vzdelavani" na zemedelske skole , ted to preskocim. Zemedelskou skolu jsem ukoncil maturitou se svym typickym vyborne/mizernym prospechem (jednicky z cestiny a rustiny, trojky ze vseho ostatniho), presto jsem mel tu drzost (drze celo lepsi jak popluzni dvur) se hlasit na vysokou skolu. Mimo to a soucasne jsem ale obdrzel "umistenku" do JZD Kojetin, kam jsem skutecne nastoupil (viz clanek Jak jsem vstoupil do JZD). Na tu vysokou skolu jsem se nakonec hlasil trikrat, trikrat ty prijimacky udelal a trikrat nebyl prijat.

Na prihlasku na vysokou skolu bylo potreba razitko a doporuceni zamestnavatele nebo kohokoliv s razitkem. To byl trikrat ten nejvetsi problem. Poprve jsem to razitko dostal jeste na stredni skole s alibistickou poznamkou "nema namitek", podruhe uz jsem pracoval v Meopte Prerov, ti meli milion blbejch kecu, ale nakonec mi to razitko dali a potreti uz jsem byl vojakem zakladni sluzby a razitko bylo zase problem a tak jsem za sve penize omamil rotmistra Knappa, ktery stoprocentne prekrocil jeho pravomoce, ale jakesi razitko VU 4425 mi dal a podepsal to.

Problem s mou vysokou skolou byl ten, ze to nebyla vysoka skola hnojarna, ale pravni fakulta v Brne (myslim, ze se to tenkrat jmenovalo UJEP, byla to sede mramorova budova na tzv. Zelnem rynku, staricke, do kopce stoupajici namesti a uprostred kasna). Kdyz mne nevzali poprve, bral jsem to statecne, podruhe uz jsem byl mirne nasrany a potreti jsem uz osobne dosel na ten rektorat nebo protektorat a tazal se hlasite. Prave kvuli sile meho hlasu, jimz jsem se tazal te prvni soudruzky za pultem jsem byl pozvan do dalsi kancelare, ktera mela zevnitr vypolstrovane a hnedou kozenkou potazene dvere.

A tam mi bylo mirne omluvnym hlasem (aby to nikdo neslysel, polstrovane dvere zavreny) sdeleno, ze jsem opakovane nebyl prijat kvuli svemu "nevhodnemu tridnimu puvodu" a je je v podstate zbytecne, abych se pokousel o prijeti poctvrte, coz jsem navrhl. Tak uz jsem se nepokousel.

Mezitim uz jsem mel za sebou rocni a neuspesnou karieru v mistnim JZD, kam jsem dostal "umistenku" (tohle Prazaci taky neznali, Krystlik dokonce tvrdil, ze zadne umistenky tehdy nebyly). Zajimave bylo, ze umistenku do kojetinskeho JZD dostal i muj spoluzak, sedel v lavici prede mnou", Lada Ch., ktery z toho mel takove vetry, ze se radsi dobrovolne prihlasil na DDS (Dvouleta dustojnicka skola) a je v armade dodnes, ve velmi vysoke vojenske hodnosti (I have a friends in high places :-) nejen Paroubek, je jich spousta). Budouci svagr Karel J. dostal zase umistenku do skolniho statku, ale jine zemedelske skoly a taky v Kojetine.

A s timhle zdrzovanim se stalo, ze jsem nakonec nenastoupil na vojnu v 18 ci 19 letech, ale uz mi bylo skoro 22. O zadnou modrou knizku jsem nezadal. Nastoupil jsem do vojenskeho utvaru Grabstejn u Hradku nad Nisou za Libercem. Jo, pod tim hradem. Uz behem tzv. prijimace, coz je mesic uvodniho vycviku a zbytecneho tyrani kluku jsem si vsiml rady podivnosti. Napriklad mezi nami nebyli zadni tzv. vyuceni, vsichni meli aspon tu "maturitu" a nebo to byli ti, co nedokoncili nejakou vysokou skolu. A nebyl mezi nami zadny mrnous, vsechno takove postavy jako jako, aspon 190 cm. A rozhodne jsem nebyl nejdivnejsi divnousek v tom prijimaci ja. Byl tam treba Pavel Kulik z Prahy, velikosti jako ja, ze pry nedostudoval medicinu a tak pry pracoval kdesi na pitevne a chlubil se, ze pitval i Veru Ferbasovou, ktera zemrela sama opustena v byte a nasli ji az asi po 6 tydnech. Pavel Kulik mel takove tmave kruhy pod ocima, vypadal strasidelne, na vojaka zakladni sluzby uz byl dost prestarly 27-28 let a jeste k tomu jeho pribehy z pitevny? Halloween!

A i kdyz Grabstejn pry byl tehdy nejvetsi vycvikove stredisko psu a zasobovali udajne vycvicenymi psy cely Varsavsky pakt (kdyz jsem se tam pred par lety byl podivat, tak mi tvrdili, za dodavaji psy i pro americkou armadu v Afganistanu. Rekl jsem jim, ze jsem tomu moc rad.), tak nas tech 100 prerostlych a prilis starych novacku se to nejak netykalo. Puvodni prijimac byl obvykle fyzicke tyrani, travili jsme cele dny v tzv. "atombordelu" (plynova maska a pogumovane svrchni obleceni). V tom atombordelu jsme behali "schody smrti" - asi 300 schodu v prudkem svahu, porad tam jsou, akorat dnes zarostle travou, na vykrik "Atomovy vybuch nad hradem!" jsme byli nacviceni sebou pleskout do kaluze blata, ale ve spravnem uhlu k hradu, aby nas nezasahla "tlakova vlna", v tomtez atombordelu, ale bez plynove masky a nad kaluzi, abych se nedotykal brichem zeme, jsem delaval 100 kliku. A pri tom stonasobnem klikovani jsem jeste opakovane recitoval:

Jsme tady na zamku,

jsme tady radi,

chceme tu zustat,

aspon tricet let!

(a znova dokola)

A skoncil prijimac a my uz jsme se vicemene tesili, ze budeme psovodi a ono ne. Misto toho se nam dostalo 90-ti denniho kursu v QS-1, jak v hlavni kasarenske budove na dolnim dvore pod hradem, tak na cvicisti pod kasarnama. QS-1 bylo neco jako ruske "sambo", ale myslim, ze se to nakonec neuchytilo. Jeden muj znamy, judista, karatista a emigrant se memu vycviku v QS-1 pred casem velice divil, ze o tom slysel, ale nikdy to nevidel v akci, a nepotkal se s nikym, kdo by v tom mel nejakou praxi nebo vycvik. No v kazdem pripade je nekde v Cesku minimalne aspon 99 starych dedousku, co to zazili. A kdyz nas vycvik skoncil, tak jsem svou prirucku vytrhl z desek a schoval si ji. Do prazdnych desek jsem nacpal Zakl-1-1, vypadalo to stejne a vratil ji. QS-1 prirucku (bez tech modrych desek) mam dnes ve sve knihovne tady na Floride, jinak by mi to nikdo neveril. Ano, priznavam se, ze jsem ji v podstate ukradl a porusil tehdejsi zakony. Fuck them!

Kdyz jsme skoncili s vycvikem v QS-1 a cekali jsme, co se ted propana bude dit, tak kdosi na vojenske evidenci objevil, ze ja mam "nevhodny tridni puvod", jsem byvale "kulakovo dite" a "nemam kladny vztah k socialistickemu zrizeni" (svuj vojensky kadrovy spis jsem si precetl a tohle vsechno se dozvedel az o rok a pul pozdeji v Prachaticich, za flasku rumu) a vlastne jsem byl vycvicen omylem. A tak jsem byl z jednotky vyrazen a odeslan do vojenskeho utvaru v Babicich u Prahy. Do me vojenske knizky mi bylo vepsano, ze jsem "specialista 3. tridy - PSOVOD" - navzdory skutecnosti, ze jsem zadny takovy vycvik nemel, ze jsem psa na Grabstejne v podstate ani nevidel, i kdyz slyset je bylo a jeje.

I do mist, kde drive byl vojensky utvar Babice (za valky oficialni vycvikovy prostor Wehrmachtu) jsem se byl pred par lety podivat. Uz to tam bylo vsechno opustene, ale porad hlidano civilni hlidaci sluzbou, o tom, ze by mne pustili dovnitr ani rec. Pred branou jsem se potkal se skupinkou byvalych vojaku, ale tak o 15 let mladsich, co tam taky slouzili jako vojaci a taky se tam prijeli podivat - a taky je nepustili dovnitr. Co ale bylo videt od brany bylo porad stejne, ubytovny, kde se odehrala hromadna sebevrazda vojaku zakladni sluzby (proto nas znova rozehnali a mne poslali do Prachatic), jidelna, kde jsem se potkaval s Dr. Ludvikem Souckem, sklady byly schovany az dal za stromy, areal je to rozlehly, ty uz videt nebylo. A tak jsme se bavili o starych casech a vzpominali, ale kdyz jsem zacal vzpominat na odpalovaci rampy s ruskymi raketami s atomovymi hlavicemi (ano jiste, to bylo na obranu Prahy, Prahy, Prahy, prece!!!), jo tam vpravo to bylo, tak se s obavami zacali divat po znacce meho auta z rakouske pujcovny a prestoze bylo sakra jasne, ze vedi o cem mluvim a vedi presne kde to bylo, tak jim prestavalo byt do reci. Meli trochu strach, i kdyz vsichni urcite uz byli na vojne PO sametofce - co kdybych byl nejaky agent imperialismu? Vedel jsem o tom prilis mnoho a nebylo to tajne?

Tak agentem imperialsimu jsem nebyl, ale byl jsem kulakovym ditetem. Otazkou je, co je horsi. Z ceskeho pohledu to asi vyjde nastejno.