Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Říjen 2013


... a vlky z lesů žene hlad ...

Ross Hedvicek

Už je to tak devět let, co jsem seděl v čekárně PepBoys na Irlo Bronson Avenue v Kissimmee (to je jižní část Orlanda) a čekal jsem, až mi vymění olej v autě. Se zájmem jsem studoval Swimsuit Issue of Sports Illustrated, co tam měli na stolečku, když tu mé bdělé oko upoutala jakási gestikulace a slovanský znějící pazvuky u okýnka s náhradními díly. Natočil jsem ucho patřičným směrem a po pár vteřinách mi bylo jasné, že se jedna o tři česky mluvící mladíky a že ani jeden neumí anglicky. Vstal jsem a nabídl ženské u okýnka, že pomůžu s komunikaci, kluci ještě pořád hleděli, co se tam cpu a vůbec nepochopili, že jim někdo cizí chce pomoci, jasně, na něco takového nebyli zvyklí, svitlo jim, až uslyšeli češtinu. "Jééé, vy jste Čech?" Během vteřiny jsem si promítl v hlavě svůj rodokmen a pravil, že ne, ale přesto mluvím česky a rád jim pomohu v jejich problému.

Tehdy to bylo poprvé, co jsem v Americe potkal české "ilegály" neboli vandráky. Tedy žádný Zdeněk Matěj Kuděj, ale čeští otroci nového tisíciletí! Funguje to asi následovně: V Česku prý jsou v novinách inzeráty nabízející práci v Americe (jako by to bylo tak jednoduché). Jak probíhá vyjednávání nemám ponětí, ale mladí Češi či Moravané sem pak přijedou na NAVŠTĚVNICKÁ víza (už to je podvod), na letišti je očekávají jejich otrokáři, prý jsou většinou polského původu, naloží je do vanu - mikrobusu a odvezou někam do apartmentu, kde budou bydlet. Slovo "apartment" znamená obvykle byt v nízkých 2-3 patrových budovách (tady na jihu, kvůli hurikánům) nebo v budovách značně vysokých (třeba v Chicagu), byt s dvěma ložnicemi, obývákem, záchodem, koupelnou a kuchyňkou a bydlí v něm někdy až 20 lidí najednou. Protože často dělají na směny, tak se jich tam všech těch 20 najednou ani nesejde, takže se ještě utěšují, že to vlastně není tak špatné - asi jako když se Slováci utěšovali, že radši volili komunistu Schustera, protože to byl lepší komunista než Mečiar.

Druhy práce jsou v podstatě jen tři - pracovat v restauracích (načerno), pracovat jako uklízeči v hotelích (načerno) a nebo uklízet v noci supermarkety jako K-Mart, Wal-Mart nebo Publix. Taky načerno. Fakt, že tam pracují načerno, znamená, že jsou vydáni na milost a nemilost svým polským otrokářům - hlavně co se týká peněz. Oni sami nemají ani SSN (Social Security Number), ani právo pracovat (potvrzené onou slavnou "zelenou kartou) a tudíž jakákoliv komunikace se zákazníkem musí být prováděna pomocí otrokářů - ti zinkasují peníze, seberou si svůj profit a zbytek dají bulíkům z Česka. Bylo mi řečeno, že jsou časté případy, že český otrok musí buď sám napřed otrokářům zaplatit, aby dostal práci, a nebo otrokář zadrží mzdu za první dva týdny, aby mu otroci z ničeho nic neutekli jinam. Procento profitu, které si otrokář strhává že mzdy se prý různí, ale může být i 50% - což znamená, že když bulík z Brna tady někde uklízí pokoje v hotelu a je oficiálně placen 8-9 dolarů na hodinu, tak taky může od svého otrokáře dostat jen 4 dolary na hodiny - a stále se jim to ještě líbí...

Od té doby nemine týden nebo 14 dnů, abych nevešel večer někde do velkého obchodu a neuviděl tam zachmuřenou vyhublou postavičku s kruhy pod očima mátožně uklízející podlahu. V 90% případů je to Čech. Dokonce jsem potkal jednoho, co vypadal tak mexicky, že by se dokázal ztratit v davu i v Guadalajara - a stejně byl z Boskovic u Brna! Těm prvním, co jsem potkal v PepBoys jsem tehdy pomohl, vyřídil, odvezl, zatelefonoval, zařídil něco jiného, účet zaplatil, najedli se u mne a i na videokameru si je nafilmoval a jejich mamince do Česka to poslal, ať vidí, jak si synek vede v Americe - ty ostatní během let už jen vždy pozdravím a popřeji hodně štěstí, ať je INS brzo nechytne.

To štěstí totiž potřebují jako sůl. INS - tedy Immigration and Naturalisation Service si je těhle českých Honzů, co se vydali s rancem buchet přes rameno do světa, velice dobře vědoma a když už se rozmnoží příliš, tak na ně udělají razii a všechny je posbírají. Chudáci se bojí, že dostanou nařezáno jako někde v Česku ve sběrném táboře kdesi u Karlových Varu, nedostanou, ale vyděsí je to pořádně. Druhý den je pustí a dostanou 8 dní na to, aby opustili území Spojených států, protože "extended the stay" (překročili dobu, pro kterou jim platilo vízum) a "work without working permit" (pracovali bez povolení, na návštěvnické vízum se nesmí pracovat). Většina z nich skutečně odjede, někteří ale zmizí z jednoho města a objeví se v druhém, takže ti, co byli načerno v Orlandu jsou teď v Chicagu a ti co byli načerno v Key West jsou teď pro změnu v Orlandu - ti už ale riskují i pár dní v base, až je příště chytí, než je posadí na letadlo do Prahy.

Už se tu vyskytli i čeští otrokářští "podnikatelé", kteří dostávají své "sub-kontrakty" se supermarkety právě od oněch Poláků a dále dřou své vlastní krajany. Inu, jak pravil François Villon, "nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad"... aneb tak si Čecháčci představují business. A tenhle vlastně ani nebyl z Čech, ale z Brna: "já su Brňák a mám velké frňák" - sdělil mi. Tomu se tady tak líbilo, že se tu i oženil s místní Američankou, velkou příznivkyní Hillary Clintonové - a pak na něj vlítlo INS, Brňák i frňák dostal osm dní na odchod a už je zpátky v Brně i se svou novou americkou manželkou (no, větší vyběhnutí s clintonistkou si nedovedu představit! Brno!!!).

Vždycky jsem měl nějak v mysli, že ilegální věci jako tyhle, tohle otrokářství, obchod s masem, bylo záležitosti jen zemí, které jsou na tom ultra špatně jak ekonomicky, sociálně i morálně - jako třeba Čína, Indie... pamatuji si, jak koncem osmdesátých let celá loď plná Sikhů přistála v Novém Skotsku, v Kanadě, nějakou dobu potom podobná loď najela do břehu v New Yorku a byla plná ožebračených Číňanů... no je sice pravda, že Češi sem nejezdí v podpalubí nákladních lodi, ale princip je stejný! Nikdy bych nevěřil, že Česká republika, země, která se tak tlačí do Evropy - má vlastně blíž do Asie. Desetitisíce českých otroků, věřili byste tomu?



Zpátky