Listopad 2013 Jak jsem šel do kina na The Passion of the ChristRoss HedvicekDo kina nechodívám zas tak často, ale toto jsem si nemohl nechat ujít. Mel Gibson natočil film, ještě ho nikdo neviděl, ale nedala se zapnout televize, pustit rádio, otevřít noviny, aby tam o tom něco nebylo se zvláštním důrazem na to, že film je antisemitský. Podezřelé bylo, že nejvíc vřískala média, které jsou známá svou levicovou inklinací - od rudých New York Times až po CNN (Communist News Network). České noviny, jak známo, papouškují pouze levicové západní zdroje a tak to tam nebylo lepší. Když ovšem film konečně přišel do kin - přesně před 12 dny, tak se stalo něco, co ty novinářské levicové svině nepředpokládaly - film je absolutní hit! V okamžiku, kdy to píši, film zatím celkem vydělal 212 miliónů dolarů, z toho během prvního víkendu 84 miliónů dolarů, promítá se v 3 170 kinech a průměr za jedno kino je 27 554 dolary. Čerstvé údaje si ověřte na webpage www.movies.com. Mel Gibson do toho sám dal 25 miliónů za produkci filmu, dalších 25 miliónů za distribuci a všechno, co film vydělá nad 50 miliónů, je jeho profit - takže Mel se směje celou cestu do banky. Ovšem není nad to vidět to na vlastní oči. Počkali jsme 9 dnů, protože fronty v kinech na film byly hrozné a já od doby, když jsem před více jak třiceti lety stál ve frontě na karlovarské oplatky, odmítám stát ve frontě na cokoliv a basta. Byli jsme na tom včera večer v našem vesnickém kině o šestnácti promítacích sálech, z čehož čtyři promítaly jen tenhle film - pořád dokola. A bylo jasno. V celém filmu není po antisemitismu ani stopy. Novináři lžou! Eventuálně začalo být i jasné, proč asi... Film je technicky na hranici dokonalosti a jestli příští rok nepobere celou řadu Oscarů, tak se Academy zcela znemožní a bude možno Oscary začít ignorovat, protože nebudou vůbec podstatné. Hudba z filmu je taky dílo samo o sobě. Mám pro filmovou muziku slabost už od času Ennia Morriconea a uši mám taky v pořádku. Už v úvodní sekvenci hudba připomíná Gladiátora nebo Black Hawk Down s neobvyklými africkými nástroji - ovšem onu složil Hans Zimmer a tuto John Debney - a pořádný surround sound v kině taky udělá ten správný dojem na technokrata. Příběh známe skoro všichni, film se přesně drží předlohy a tak všichni dopředu vědí, jak to nakonec dopadne - takže v tom to není. Kouzlo je v podání. Film neříká nic nového či objevného - pouze připomíná. Těm, kteří zapomněli a zapomínají dnes a denně. A je toho třeba, neboť "ti, kteří zapomínají na minulost, si ji budou muset zopakovat" (Santayana). Příběh je znám, zobrazen přesně tak, jak je to v Tlusté knize, přesně tak, jak jsem se to kdysi učil ve škole v náboženství. Vizuálně se Gibson inspiroval i obrazy starých mistrů; pózy a manýrismus zobrazené před stovkami let Rafaelem, Carravaggiem byly úplně zřetelné. Kdo jen jednou prošel alespoň jednu ze tří křížových cest, které mají na Svatém Hostýně, tak nepotřebuje ani číst anglické titulky a aramejština mu ani nebude připadat divná. "Je to tak, jak to bylo" - řekl prý papež, i když to později Vatikán popřel. Při scéně snímání Ježíše z kříže jsem si uvědomil, že je to úplně stejné, pozice, postavy, pózy jako na mramorovém sousoší co stojí v kojetínském kostele pod podloubím na pravé straně - asi je to kopie nějakého italského středověkého mistra. Film má to pravé filmové kouzlo, že vás vtáhne do děje, že za chvíli zapomenete, že sedíte v kině a plně to všechno prožíváte. Za pár minut zapomenete, že postavy na plátně mluví nějakou divnou řečí a že vlastně čtete titulky. Na mne ty postavy jako by mluvily česky! Tak je to sugestivní! Všechno začíná scénou, kdy Jidáš dostává peníze za to, že vojákům označí Ježíše. Měšec se třiceti stříbrňáky letí ve zpomaleném záběru vzduchem, Jidáš ho chytá, peníze vypadávají a kutálejí se po zemi, Jidáš padá na kolena a chňape po penězích a on to nebyl Jidáš, on to byl Václav Klaus a říkal: "Neznám žádné špinavé peníze!" To je to filmové kouzlo! Jidáš se pak oběsí u chcíplého koně. Špatně svědomí. Václav Klaus se zatím oprátce vyhýbá - zřetelně na špatné svědomí kašle. A o tom antisemitismu. Není tam. Slovo Žid zazní v celém filmu třikrát a vždy v souvislostech popisných, nikoliv obviňujících. Ježíš byl zrazen, obviněn a zavražděn svými vlastními. Lůzou svého vlastního národa. Pontius Pilatus s tím nechce nic mít, pošle ho k Herodovi, ten Ježíše pošle Pilátovi zpátky a lůza pořád trvá na krvi - ta lůza je tam úplně fascinující. Lůza žádající na Pilátovi propuštění vraha Barabáše, ale žádající vraždu nevinného Ježíše - to je jako v České republice! Pontius Pilatus Havel amnestuje vrahy jako na běžícím pásu a myje si ruce na Krédu a přijímá čestné doktoráty v Indii, ale když komunistická lůza žádá věznění nevinného Hučína - Pontius Havel neslyší... pokrytec. A pak přesně podle dva tisíce let starého scénáře - Jidáš zradí Ježíše v Getsemanské zahradě tím, že ho políbí a Ježíš říká: "I knew it was you, Fredo - you broke my heart!", historie se opakuje a všechno souvisí se vším a Petr třikrát zapře svého mistra jako u výslechu na StB, přesně jak mu to bylo předpovězeno. Scéna bičování Ježíše před ukřižováním je téměř hodinu dlouhá a je to tak realistické, že krev stříkala až do prvních řad - snad proto tam nikdo neseděl. Na mne osobně nejvíc zapůsobila zcela vedlejší scéna, v bibli se nevyskytující, takže to asi byla Gibsonova idea (ale působivé je to stejně), kdy Marie, matka Ježíše, přichází do nádvoří, kde před chvíli skončilo bičování Ježíše, u kterého se střídalo několik Grebeníčků a Doubků. Ohlazené a ošlapané kameny dláždění jsou posety stříkanci a loužemi krve. Marie klesá na kolena, žena mezi padesáti až šedesáti lety a s nepřítomným výrazem v obličeji, výrazem, který mnozí z vás určitě někde viděli, kusy plátna vytírá louže krve, protože je jasné, že ta krev tam na té zemi nemá co dělat, že musí být uklizeno. A mně proletělo hlavou, že před padesáti lety ve vesnicích Moravy, Čech i Slovenska byla snad každá druhá žena pokřtěna jménem Marie. Kolikrát se ta situace přehrávala, kolikrát se historie opakovala tam v té vzdálené zemi, kde jsme se narodili, kolikrát trpící žena jménem Marie utírala louže krve, louže krve nevinných, aby bylo uklizeno. A kdo asi uklízel krev na Pankráci? Téměř tři sta oficiálně popravených nevinných (a dodnes za ty vraždy nikdo nepotrestaný) a další stovky neoficiálně a tisíce prostě utlučených a zastřelených "na útěku od spravedlivého trestu uloženého jménem lidu" (čti: lůzy)? Tam krev netekla? A znova ta fascinující lůza - ta sílící, řvoucí, primitivní spodina, volající po krvi - ten hnusný dav by měl dostat Oscara za nejlepší herecký výkon, ne nějaký jednotlivec! Ty roztlemené tlamy, vřeštící "Žádáme nejtěžší tresty!" a pujmanovské "Psovi psí smrt!" a "My dělníci z Kolbenky (později ČKD Praha) žádáme smrt pro agenty imperialismu!" a Ježíš nechápe, proč ho ten dav, kterému nic neudělal, tak nenávidí a zda ho ukřižují a nebo bude muset jít kopat uran do tábora Nikolaj, a co je vlastně horší. Ježíš je zmítán nejen ranami biče, ale i otázkami, zda může mít člověk úctu k národu, který je tvořen takovou lůzou, která ani po letech nemá zájem na spravedlnosti a zda národ bez spravedlnosti je vůbec národem, zda není jen tou beztvarou a bezcharakterní lůzou. A Ježíš je pak přibit na kříž na hoře jménem Golgota. Umírání dlouhé. Možná, až se tenhle film bude promítat v českých kinech, tak si čeští vlastenci budou pochvalovat, že o co jsou Češi lepší a světovější než Římané, protože když popravovali těch tři sta politických vězňů na Pankráci a další tisíce zavraždili v "nápravných ústavech", tak velká část nebyla ukřižovaná, ale připoutána na takzvaný lámací stůl, který odsouzené oběti komunistů zlomil vaz. Óóó, jak humánní, óóó, jak české... O tom české noviny nepíší. Lůza o takové informace nemá zájem. Není společenská objednávka. Václavové se nechtějí "dívat do zpětného zrcátka". A pak byl konec. Tedy filmu. Příběh se odehrává pořád dál a dál. A nebyl jsem si vůbec jist, kdo vlastně zabil Ježíše Krista? Nebyli to Češi??? Zpátky |