Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2009


České banky si na dno teprve sáhnou

Hany Farghali, Jaroslav Mašek

Odcházející šéf tuzemské Deutsche Bank Vladimír Šolc otevřeně hovoří o kondici a hrozbách pro české bankovnictví * Pokud byste se rozhodl investovat do nějakého podniku a potřeboval úvěr, půjčí vám dnes nějaká banka? Určitě ano. Jsou tady banky, které mají stále poměrně dobrý apetit, ale rozdíl je samozřejmě v podmínkách. ... víc ...


Dekrety vyprovokovaly národní vášně

Renata Havranová

Strana maďarské koalice (SMK) Pála Csákyho opět rozvířila slovenskou politickou scénu. K vyprovokování emocí jí posloužily nejen často citované obavy prezidenta Václava Klause z prolomení Benešových dekretů, ale rovněž představa šéfa opoziční strany Fidesz Viktora Orbána o budoucnosti Maďarů v Evropě, který se o ní podělil s delegáty sněmu SMK ... víc ...


Žijeme v zemi, kde se stal zločin

Ondřej Horák

Básník a esejista Zdeněk Rotrekl získal tento týden Státní cenu za literaturu. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen k doživotnímu žaláři. Ve vězení strávil třináct let, poté byl amnestován. Během normalizace se podílel na činnosti disentu. V době, kdy si připomínáme 20. výročí sametové revoluce, tak byl oceněn literát, ... víc ...


Klaus pomohl sudetským Němcům a Čechům ublížil

Karel Hvížďala

I takhle by se dal s trochou nadsázky nazvat komentář k požadavku Václava Klause, aby u nás neplatila Listina základních práv Evropské unie, když člověk nečte jen naše noviny. U nás sice píšeme Klaus vyhrál! nebo Evropa ustoupila Klausovi, ale někteří Němci hlavně v Bavorsku to vidí úplně jinak a ... víc ...


Klaus ustoupil pozdě

Karel Hvížďala

Evropa nám nevypočítatelnost a nevychovanost neodpustí. V pátek 16. října 2009 Václav Klaus, jak řekl prezidentův kancléř Jiří Weigel, oznámil, že jeho požadavek na výjimku z Listiny základních práv a svobod bude možné splnit po vzoru Irska, to znamená bez nové ratifikace. A o den později ČTK citovala přímo Václava ... víc ...


O druhé emigraci přemýšlím od 90. let

Karel Hvížďala

Se spoluautorem ústavy z roku 1992, profesorem Vladimírem Klokočkou, který jsme vedli letos v létě - nezkrácená verze. Dne 23. dubna se dožil osmdesáti let emeritní soudce Ústavního soudu Vladimír Klokočka, na něhož s velkou úctou vzpomínají všichni starší právníci, kteří u něj studovali v Praze a v Brně, počínaje ... víc ...


Proč byla postavena Berlínská zeď

Karel Hvížďala

9. listopadu 2009 to bylo přesně dvacet let od pádu Berlínské zdi, kterou východní Němci začali stavět v neděli 13. srpna 1961 v jednu hodinu v noci, tedy před čtyřiceti osmi lety. Od toho dne byl rozdělen Berlín osmadvacet let. Tehdy začala stavba 165,7 kilometrů dlouhé zdi, která oddělovala americký, ... víc ...


Zamrzli jsme v ledničce

Karel Hvížďala

Rozhovor s emeritním soudcem Ústavního soudu Vojtěchem Ceplem o malé odvaze soudců, Lisabonské smlouvě a proměně demokracie Jak byste se zachoval jako ústavní soudce, kdybyste dostal stížnost senátora Oberfalzera na Lisabonskou smlouvu? Neznám dobře obsah návrhu na porovnání ústavnosti Lisabonské smlouvy s naší ústavou, ale protože už existuje jeden nález ... víc ...


Chtějí zavedení eura

Celkem devět z deseti německých investorů v ČR si přeje zavedení eura. Neustálé kolísání směnného kurzu během posledních 15 měsíců podle průzkumu znemožňuje spolehlivé finanční plánování, které je v době hospodářské krize obzvlášť důležité. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma je však k brzkému zavedení evropské měny v Česku skeptický.

Názory na vývoj směnného kurzu v příštím roce se značně rozcházejí. Čtvrtina dotázaných německých investorů očekává další posilování koruny, druhá čtvrtina zase její oslabení. To jen dokládá, že prognóza vývoje směnného kurzu je v podstatě nemožná, a pro společnosti tak nadále představuje velkou neznámou. Opačného názoru na přijetí evropské měny ... víc ...


Binec v dopravním podniku

Karel Kříž

Poznámka redakce CS-magazínu: Následují článek jsem se rozhodli zařadit, protože dobře ukazuje stav české organizace. Pražský dopravní podnik má problém: dvoumiliardovou díru v provozním rozpočtu. Odboráři hrozí stávkou. To je nakonec dobře, protože k hospodaření svého zaměstnavatele konečně přilákali pozornost médií. Je to po Českých aeroliniích pěkný příklad další akciové ... víc ...


Až z výfuku poteče voda

Josef Matyáš

Auta na vodík měla vyřešit nedostatek fosilních paliv, který za čas opravdu nastane. Ovšem je sen o stoprocentně ekologickém voze reálný? Vědci v zahraničí i v Česku se snaží, ale zároveň uznávají, že využití vodíku brání mnoho problémů. Měla to být odpověď na několik problémů naráz: na dočerpání zásob ropy ... víc ...


Fejeton

Luboš Palata

Myslel jsem si, že už žádné Benešovy dekrety vlastně neexistují, že jsme si je za těch 60 od války a 20 let od pádu komunismu už odžily. Vyhnali jsme tenkrát po válce z této země tři miliony českých Němců. Z nichž většina se dopustila jednoho jediného dokazatelného "zločinu". Ve svobodných ... víc ...


Klaus prý porazil Brusel aneb Absurdnost české výjimky

Jiří Pehe

Česká republika dostala na summitu Evropské unie výjimku z Lisabonské smlouvy, kterou požadoval prezident Václav Klaus. Ačkoliv přesné znění textu nebylo hned oznámeno, podle různých zpráv jde o to, že Česká republika dostala záruky, v podobě obecné formulace, že se na ní nebude vztahovat Evropská listina základních práv. Nyní si ... víc ...


Zrušit Klausovu výjimku

Jiří Pehe

Rozhodnutí Ústavního soudu, poměrem 15 soudců k žádnému, že Lisabonská smlouva není v rozporu s českou ústavou, bylo více než případnou tečkou za soubojem prezidenta Václava Klause a s ním spřízněných senátorů s dokumentem, který prý zbaví Českou republiku suverenity. Ve světle dokončené ratifikace ve 26 zemích EU, doporučení ratifikace ... víc ...


Úskoky, úklady a dobrá vůle

Jiří Peňás

Člověk se stejně v důležitých chvílích nakonec rozhoduje podle své povahy. Myslím, že nejinak je tomu s národy, přičemž jejich mentalita se může v čase měnit. Například Němci konce třicátých let byli dosti jiným národem, než jsou ti dnešní, a alespoň trochu soudný člověk to uzná. Uzná to, má-li dosti ... víc ...


Výjimka nás připraví o evropský soud

Po přijetí Lisabonské smlouvy mají občané EU získat možnost obracet se na Evropský soudní dvůr v Lucembursku i individuálně - dosud u něj řešily své spory pouze jednotlivé členské státy. Výjimka z Listiny práv však tuto výhodu pro Čechy ruší. A zbude jim jen soud ve Štrasburku.

Sociálním demokratům se to však nelíbí. „Štrasburský soud je v porovnání s tím evropským neefektivní. Ten evropský bude součástí systému, bude fungovat daleko lépe,“ je přesvědčen místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Podle evropské úmluvy se občané mohli individuálně obracet na soud, jen co se týče pohybu osob, zboží, kapitálu. Teď ale ... víc ...


Hlavní články