Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2009


Antinacisty hnali po válce za hranice

Pavel Baroch

Otec Lea Zahela byl před válkou tajemníkem německých sociálních demokratů na severní Moravě. Po obsazení Sudet utekla celá rodina do Brna, kde pomáhala dalším uprchlíkům. Ačkoli byli Zahelovi přesvědčení antifašisté, po válce je tvrdě zasáhly tvrdé represe. Otec byl zatčen a vězněn, matka se synem byli hnáni pěšky s puškami ... víc ...


Druhou světovou válku rozpoutalo Polsko

Prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil boj "falšování dějin", které poškozuje zájmy Ruska. Zapojilo se do něj i ministerstvo obrany, které na své webové stránky umístilo stať, z níž vyplývá, že válku nerozpoutal Adolf Hitler, ale Polsko.

Historik ve stati tvrdí, že Polsko odstartovalo světový konflikt tím, že odmítlo podle německých požadavků začlenit město Gdaňsk do Německa a vybudovat exteritoriální dálnici a železnici jako koridor spojující Východní Prusko s Německem. Tyto Hitlerovy požadavky článek označuje za "naprosto umírněné". "Všichni, kteří nepředpojatě studovali dějiny druhé světové války, vědí, ... víc ...


Kdo se bojí Lisabonské smlouvy?

Finrod Felagund

Co mají společného pojmy Zwentendorf, radar a Lisabonská smlouva? Všechny tři popisují oběti mediálního honu a politického přiživování se na strategicky důležitých otázkách, které většina lidí nedokáže pochopit. Ne, nedokáže, jsem si vědom toho, co píšu. Pokud člověku naženete strach z něčeho složitého, co je mimo jeho představivost, velmi jednoduše ... víc ...


Íránská záhada

Jaroslav Fiala

„Yes, we can!“ znělo volební heslo Baracka Obamy. Stejný slogan je dnes slyšet i v Teheránu v místním jazyce farsí: „Ma mitavanim – Můžeme.“ Muž, který pod tímto osvědčeným heslem řeční na videokazetách a DVD, se trochu překvapivě jmenuje Mahmúd Ahmadínežád. V Íránu se budou již 12. června konat prezidentské ... víc ...


Proč nebožtíci musí čekat

Jan Gazdík, Bohdana Jarošová

Odvoz zemřelých z ústavů soudního lékařství či patologií v Česku nefunguje. Mrtvá těla mnohdy hnijí třeba i několik dní na chodbách zdravotnických zařízení. Případ Vladimíra Nečase, na který upozornila MF DNES, není zdaleka ojedinělý. Nečasovo tělo leželo na chodbě Ústavu soudního lékařství na pražském Albertově pět dní. Jeho žena Jarmila ... víc ...


Někdy se mi chce emigrovat

Karel Hvížďala

S Vladimírem Klokočkou o ohýbání české ústavy. „Kdybych byl sám, asi bych emigroval,” říká bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. V lavici Ústavního soudu zasedl krátce po revoluci, když se vrátil z německého exilu. Tehdy odešel z republiky kvůli komunistické šikaně za jeho podpis Charty 77. Dnes mu vadí, že politici ... víc ...


O příčinách vítězství komunistů v únoru 1948

Jan Cholínský

Rozhovor s historikem Vítem Smetanou. I. 1939-1945 J. Ch: Byl únor 1948, kdy komunisté získali v Československu neomezenou moc, nevyhnutelným důsledkem mezinárodněpolitického vývoje na sklonku druhé světové války - tj. začlenění Československa do sféry vlivu komunistického Sovětského svazu podle dohody Sovětského svazu s Velkou Británií a Spojenými státy - jak ... víc ...


Nenávist

Přemysl Janýr

Návrh etnické segregace v základní škole ve Valašském Meziříčí a anketa iDNES vyvolaly vlnu zděšení, bezprostředně následovanou další nad volebním klipem Národní strany o Endlösung der Zigeunerfrage. Trochu opožděné, proces narůstajícího rasového napětí probíhá v Česku od počátku devadesátých let, již dávno se vymknul evropskému kontextu a nezadržitelně směřuje ke ... víc ...


Svatý Jiří

Přemysl Janýr

Článek o české nenávistnosti obecně a vůči Romům speciálně (Nenávist - v tomto čísle CS-magazínu) zjevně píchl do citlivého místa. Lea Bradáčová mi to vrátila, že jsem naopak já nenávistný vůči Čechům, za což ji Michael Volný obvinil z negramotnosti. Luděk Toman její obvinění naopak rozšířil o mé paranoidní vidění ... víc ...


I Němci byli součástí první republiky

Marek Kerles

Ačkoliv Češi stále zazlívají českým Němcům, že se po rozpadu monarchie nechtěli stát součástí první Československé republiky a o dvacet let později přispěli k jejímu rozpadu, zapomínají na kulturní dědictví, které Němci v Česku zanechali. Je to německá duše, která se tu vyjevuje, německý duch, který, opojen přírodou a hotov ... víc ...


Vůle k dějinám

Erazim Kohák

Moje dnešní zamýšlení se zaměří na tři propojené náměty. První je filozofický: rozlišení mezi časem, dějinami a vůlí k dějinám. Druhý je historický: Máme my Češi ještě dějiny – nebo jen sbírku starožitností a mýtů? Třetí je praktický: Jak přejít ze zajetí v čase minulém do svobody dějin, které otevírají ... víc ...


Myšlení bez konce

Pavel Kosatík

Emanuel Rádl (1873–1942) vypadá na fotografiích obyčejně písmácky přísně. Smál se zřídka, humor nepěstoval ani v textech, byl puritánský v sexuálních i dalších otázkách. Trápil se, aby odkryl důležité pravdy lidské existence – jejich vlastností však nakonec bylo, že tuto existenci neusnadňovaly, spíš ji komplikovaly. Nenabízel úlevu a nedopřával ji ... víc ...


Sedlák v historii

Pavel Kosatík

Jako o největším českém historikovi dvacátého století o něm začali mluvit už za jeho života, dávno předtím, než toto století dorazilo do své poloviny. Potom jeho knihy nechali na padesát let uležet, s několika pauzami – aby se nakonec, v závěru milénia, toto dílo konečně vynořilo a potvrdilo původní předpoklad. ... víc ...


Lidické setkání s trpkou příchutí

Vladimír Kučera

Došlo k velkému zátahu na neonacisty. A policie proti nim zasahovala i včera (14. 06. 2009 - pozn. red. CS-magazínu) v Mostě, kde došlo k zadržení dalších pravicových radikálů. Něco se zřejmě děje, když i prezident o neonacistech mluvil na vzpomínkové akci v Lidicích. Najednou se tito lidé totiž opět ... víc ...


Způsobí Lisabonská smlouva ústavní krizi?

Jiří Pehe

Zatímco se na české politické scéně vědou vášnivé debaty o tom, zda je potřeba znovu posílat Lisabonskou smlouvu, schválenou nyní ústavní většinou v obou komorách parlamentu, k Ústavnímu soudu, aby tento posoudil soulad smlouvy s Ústavou, skutečný ústavní problém, zdá se, vzniká někde jinde. Netýká se již tolik obsahu smlouvy, ... víc ...


Skrze tělo se léčí i duše

Magdaléna Platzová

Každý pacient je pro něj prý jako detektivka, a tak se ani po více než šedesáti letech v oboru nenudí. Neurolog Karel Lewit, zakladatel rehabilitace v Česku, je mezinárodně uznávanou autoritou na léčbu poruch pohybového ústrojí. Odchoval několik generací fyzioterapeutů, mezi nimi i Pavla Koláře, který se proslavil jako osobní ... víc ...


Proč se ruší přechody

Je to celé trochu absurdní. Praha, přesněji Technická správa komunikací, která se o městské komunikace stará, před časem začala rušit přechody s odůvodněním, že jí to přikazuje dva roky stará vyhláška ministerstva dopravy. Podle ní musí být zebra, kterou kříží tramvajová trať, opatřena semaforem. Vládní úřad argumentoval snahou o větší bezpečí chodců. Takové opatření by ovšem v metropoli s hustým provozem výrazně komplikovalo dopravu a navíc vybavit všechny zebry semafory by přišlo draho, takže se magistrát raději rozhodl zbavit bílých pruhů. Radnice spočítala, že vyhlášce podléhá celkem pět set přechodů, a postupně je začala rušit – od začátku května jich po metropoli stihla zrušit asi osmdesát. Jenže mizení zeber vyvolalo velký odpor veřejnosti, která svými názory plnila stránky novin, i občanských spolků jako sdružení Oživení, Pražské matky, kterým vadilo rušení přechodů u škol, či Národní rady osob se zdravotním postižením. Na čelo si klepali také starostové městských částí, kterých se to týkalo, a řada z nich proto raději obcházela vyhlášku. „Rušení přechodů je absurdní, proto jsme se rozhodli, že je likvidovat nebudeme. Když z ulic zmizí, pro chodce je situace ještě horší,“ řekla kupříkladu deníku MF Dnes starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Magistrát tedy začal jednat s ministerstvem dopravy, které později oznámilo, že v případě rušného hlavního města lze udělat výjimku. To je sice dobrá zpráva pro Pražany jako pro chodce, kterým zůstanou stávající zebry a možná se vrátí zpět některé zrušené, nicméně hůř dopadli jako daňoví poplatníci. Celá akce zeštíhlela městskou ... víc ...


Chemický Andrej

Jaroslav Spurný

Andrej Babiš je bezpochyby jedním z králů tuzemského podnikání. V Česku má pod kontrolou chemii, nově zemědělství a potravinářství, vlastně bez něj se do obchodů nedostane jediný rohlík. Stal se tak nepřehlédnutelným reprezentantem a hybatelem české ekonomiky, že je nutné začít se ptát. Jaké jsou ty zázračné schopnosti, které dostanou ... víc ...


Kmotr Mrázek vstává z hrobu

Jaroslav Spurný

Příbramský podnikatel Jaroslav Starka (švagr bývalého ministra financí Miroslava Kalouska - pozn. red. CS-magazínu), titulovaný občas médii jako „mafiánský boss“, prožil před pár dny příjemné poledne. Z médií se dozvěděl, že policie pro naprostý nedostatek důkazů a stop zavírá po déle než třech letech vyšetřování vraždy jiného podnikatele, Františka Mrázka, ... víc ...


Kmotrovo sbohem

Jaroslav Spurný

František Mrázek se stal po své smrti nechtěnou hvězdou několika slavných televizních talk show a veřejnost přijala jeho přezdívku Kmotr. Skvělá kariéra. Prakticky nikdo dnes nepochybuje, že byl jedním z otců toho způsobu české privatizace, který dostal nálepku „tunel“. Stejně tak se Mrázek stal synonymem korupčního lobbismu mezi politiky a ... víc ...


Pecinův lumen

Jaroslav Spurný

Ministr vnitra Martin Pecina dělá vše pro to, aby dosadil na místo prvního náměstka policistu Jiřího Komorouse. Porušuje tím nejen zvyklosti demokratických zemí, v jejichž vládách prostě aktivní důstojníci policie nemají místo. Pecina dokonce pro to, aby se Komorous stal prvním mužem policie, obchází a ohýbá zákony. U ministra vnitra ... víc ...


Na mušce Tálibán

Marek Švehla

Zapomeňme na Írán, Severní Koreu, Rusko. Nejdůležitější boj o naši budoucí bezpečnost se v minulých dnech rozhořel v horách na západě Pákistánu. Oblíbená novinářská fráze říká, že mudžahedíny z afghánsko-pákistánského pomezí ještě nikdo – včetně nejsilnějších armád světa – neporazil. Ani Britové v 19. století, ani ruská armáda v osmdesátých ... víc ...


Vrtěti psem po česku aneb Kdo píáruje, nepracuje

Jan Urban

Ve slavném filmu Vrtěti psem odvede geniální a cynický PR-manažer ve dvou dnech sérií mediálních podvodů pozornost veřejnosti od hrozícího sexuálního skandálu amerického prezidenta k vymyšlené virtuální válce v Albánii a neexistujícímu hrdinskému vojákovi. „Existuje jenom to, co je v televizi. A to určuji já.“ Byl to skvělý film, krásná ... víc ...


Hlavní články